Atllanka

8.5.2008: Klikněte vlevo na Vyhledávání a zadejte co hledáte, např.: Mašínové, islám, socani, atd. Nížeji se Vám zobrazí texty slovo obsahující. Rozklikněte a vyberte si článek. Hezký den, přeje Atllanka… :) … Starší aktuality

Muslimky a Konvertiky I.

Což takhle dát si islám…

 

Motto: Víra, která není než dětskou pověrou, která nikdy nepoznala pochybnosti, která neuznává vědu, která nectí, nechápe a nestrpí odchylné přesvědčení, to je víra hlouposti a nenávisti, matka všech fanatismů… Henri Fréderic Amiel

 

Britské konvertitky k islámu

U britských žen nastal velký bum nošení hidžábu, základní muslimské pokrývky hlavy. Navzdory tomu, že nedávno se Belgie stala první evropskou zemí, kde prošel zákon o zákazu nošení burky, který zdůvodnili ponižováním ženské důstojnosti a Francie a další země se přidávají.

 

                Zleva: Sukina Douglas, Catherine Heseltine, Aqeela Lindsay Wheeler                     Catherine Huntley a Joanne Bailey

 

A tak zatím co v Holandsku a v Itálii jsou zahalené muslimsky pokutovány 5-ti sty eury za nošení islámského závoje na veřejnosti, počet žen naivně a slepě konvertujících k islámu v Britanii roste.

V Londýnské centrální mešitě v Regent’s Parku, tvoří ženy zhruba dvě třetiny nových muslimů, kteří se zde oficiálně konvertují k islámu – a většina z nich je mladších 30-ti let.

 

Statistika konverzí je bohužel velmi neúplná.

V době sčítání v roce 2001 bylo v Británii přinejmenším 30.000 britských muslimských konvertitů. Podle Kevina Brice, z Centra pro výzkum migrační politiky na univerzitě Swansea, se můžou tyto počty blížit 50-ti tisícům a jde převážně o ženy. Základní studie poukazuje také na to, že se jedná většinou o mladé, univerzitně vzdělané ženy mezi 20-ti až 30-ti lety.

Naše příliš liberální a pluralistická společnost 21.století totiž umožňuje jak výběr kariéry či politiky, tak i duchovna, vysvětluje dr. Mohammad S. Seddon, lektor Islámských studií na univerzitě v Chesteru. Dle něj se nacházíme v éře “Náboženského supermarketu”.

Ze zdroje přeložila A.A.

 

Nové trendy

Pro novou, nastupující generaci již nic neznamenají zkušenosti předků, jejich víry a poučky, pravidla, či znalosti. Nejen, že minimálně 2 dnešní generace neznají vlastní dějiny, oni si je odmítají byť jen přečíst! A pokud tak nakonec přes nátlak okolí učiní, vše zpochybní, odmítnou jako lživé, aniž by měli jakýkoli solidní důkaz, natož aby se nedej Bože jakkoli poučili..

 

Zde klikni pro zvětšení textu

 

Trpíme jakýmsi šíleným sebemrskačstvím, viníme sebe, své předky a svou vlastní civilizaci z blahobytu ve kterém žijeme. Nikdy předtím se totiž tolika lidem v Evropě nežilo tak dobře, jako dnes. Neznáme skutečnou bídu, netrpíme zimou, nemáme hlad. Nejsou epidemie morů, choler a již více jak tři generace nepoznaly válku na vlastní kůži.

Ženy mají stejná práva jako muži, a díky technice i více času na vzdělávání, koníčky a myšlení. Dnešní mladá žena už nemusí být výhradně dobrou hospodyňkou, manželkou či matkou, může vybírat z nepřeberné palety možností, a také vybírá… Bohužel mnohdy je u ní zakládání rodiny a plození potomstva na mnohem nižším žebříčku hodnot než je sex, zábava a vlastní kariéra.

 

Ne všem však to zřejmě vyhovuje.

Je to jako s oblíbeným jídlem. Milujete svíčkovou? Zkuste ji jíst 3X denně! A tak spousta těch holek, holčiček a žen, hrajících si na světačky a nezávislé sexistky, sní potají dál své sny o princátkách na bílých koních, o spoustě dětiček v úžasném domečku se záclonkami a zahrádkou plnou kuřátek se Sultánem s Tyrlem na zápraží. Jenže, ouha! Je to Off!

Muži konečně dostali svoje samičky tam, kam si to vždycky přáli, zmodernizovali je k obrazu svému a nevěstinec si udělali z poloviny Evropy. Za vydatné pomoci různých sexuologů a cvokařů přesvědčili ženy, že jen sexem živ je člověk a pro sobecké užívání si, na svět přišel.

 

A tak se stalo:

A tak se stalo, že muži ponížili sebe samotné na pouhé hloubkaře vagin a své ženy povýšili na obyčejné cundry, co už ani sňatky na mužích jimž děti rodí nepožadují, protože by nebyly IN.

Divíte se pánové a dámy, maskulíni a feministky, že pak ty, ač mnohdy vysokoškolsky vzdělané ženy, vezmou za vděk prvním muslimem co jim pěje od rána do večera cosi o nehynoucí lásce? Divíte se, že odejde s někým, kdo jí slíbí ten domeček, firhaňky i ta kuřátka, snad s výjimkou těch psů, na zápraží? Že odejde s někým kdo na dotaz máš mě rád, nezavrčí místo: Miluji tě k zbláznění – „To je snad jasný, ne? Kolikrát ti to mám opakovat?“

Já se nedivím, je mi to jen strašně líto. On totiž tvor, který si neumí vážit své samičky, a nechrání matku svých potomků obvykle vyhyne. Obávám se, a zřejmě zcela oprávněně, že je již pro nás na vše pozdě a že jsme s naší kulturou, tolerancí, civilizací a pokrokem, na nejlepší cestě do pekel. Bohužel. Bohužel, a našim konvertitkám a konvertitům k Allahovi, multikulturním hlupákům a hlupačkám dík.

 

 

Naděje, ta holka nevděčná, však umírá poslední, a aby to přece jen tak ti prolhaní muslimové – protože oni těm ženám účelově lžou – neměli tak lehké, přidám pár příběhů islámských konvertitek, či jen pouhých souložnic, tedy víz a kasiček, to podle muslimských priorit… Mezi ty imámské patří ještě i vaky na muslimy. Třeba to některou, na muslimském špeku právě hodující Evropanku odradí…

Andrea Andrea 

 

Joanne Bailey, advokátka, 30let, Bradford (na obr. zcela vpravo)

Když jsem si prvně oblékla svůj hidžáb do kanceláře, byla jsem tak nervózní, že jsem postávala venku a hovořila se svou dlouholetou přítelkyní po telefonu – Co mi u všech všudy všichni řeknou? A když jsem vstoupila, pár lidí se jen zeptalo – Proč máš šátek? Netušil jsem, že jsi muslimka. To bylo vše.

 

Jsem poslední osoba, u níž byste čekali, že se obrátí na islám:

Moje dětství bylo velmi tradiční, vyrostla jsem uprostřed dělnické třídy v Jižním Yorkshiru. Muslima jsem skoro nespatřila, než jsem se dostala na univerzitu.

 

 

Ve svém prvním zaměstnání, v advokátní firmě v Barnsley, jsem se zoufale snažila hrát roli mladé svobodné kariéristky: posedlost dietou, nakupování a chození do barů – ale nikdy jsem se tam necítila opravdu příjemně.

 

A pak, jednoho dne odpoledne v roce 2004 se všecko rázem změnilo:

Povídala jsem si s jedním muslimským přítelem nad šálkem kávy, který k existenci malého zlatého křížku na mém krku, pravil – Věříš v Boha? Nosila jsem ten křížek více méně z módních než náboženských důvodů a tak jsem jen řekla – Myslím, že ani moc ne. Nu a on začal mluvit o své víře.

Nejprve jsem ho odbyla, ale jeho slova mi stále zněla v hlavě. O několik dní později jsem se rozhodla poznat tu jeho víru blíž a tak jsem si po internetu objednala Korán.

Po nějakém čase váhání jsem zašla na dámskou společenskou sešlost pořádanou Novými muslimy z Leedsu.

 

Vzpomínám na svoje postávání přede dveřmi s myšlenkou:

Co tu k čertu dělám? Představovala jsem si, že muslimky budou oblečené od hlavy až k patě v černých hábitech,a nedovedla jsem si představit jak bych já, 25 letá blonďatá Angličanka, mezi ně mohla zapadnout.

 

 

Konečně jsem vešla. A světe div se, žádná muslimka se nehodila do mých představ o utlačované muslimské hospodyňce; byly to samé vzdělané ženy – lékařky, učitelky a psychiatričky. Zasáhlo mne, jak spokojeně a klidně působily. Toto setkání mi rázem dalo mnohem více, než kdy studium všech knih, které jsem kdy o islámu četla. Okamžitě jsem věděla: Ano, chci být muslimkou.

Po čtyřech letech, přesněji v březnu 2008, jsem pronesla svoji Šahádu – vyznání víry Allahovi, v domě svého přítele. Nejprve jsem měla stále takový divný pocit, že jsem neudělala správnou věc, ale brzy jsem se s tím vyrovnala – bylo to tak trochu jako začínat v novém zaměstnání.

 

Po několika měsících jsem si sedla s rodiči a řekla, musím vám něco oznámit.

Bylo ticho a moje máma řekla – Chystáš se stát muslimkou, že? Pak propukla v pláč a pořád se ptala na věci jako: Co se stane, až se vdáš? Musíš se zahalovat? A co tvoje práce? Snažila jsem se ji ujistit, že to budu pořád já, ale moc jsem ji nepřesvědčila.

Navzdory tomu, co si většina lidí myslí, mne zatím islám nijak neutlačuje. Naopak, dovoluje mi být tou osobou, kterou jsem vlastně vždycky byla. Myslím, že jsem nyní mnohem spokojenější a vděčnější za vše co mám.

 

Před několika měsíci jsem se zasnoubila.

S muslimským právníkem, kterého jsem poznala na jednom výcvikovém kurzu. On nemá absolutně žádný problém s mou kariérou, ale já ano, souhlasím totiž s islámskou představou o tradiční roli pro muže a ženu. Chci se dobře starat o svého manžela a budoucí děti, a věřím, že budu i nadála nezávislá a svobodná. Jsem hrdá na to, že jsem Britka a jsem mnohem více hrdá na to, že jsem britská muslimka – A nevidím v tom vůbec žádný problém.

zdroj 

 

Zde klikněte pro zvětšení textu

 

 

Orientální zkušenost Češky

Ležím zbitá, potupená na dlaždicích koupelny. Bolest naběhlých víček mi nedovoluje otevřít oči. Amirovy údery zasáhly i část tváře. Vstávám. Jde to pomalu. Ztuha. Pos­lepu se plížím do kuchyně k lednici. Nabírám led a přikládám jej na rozbolavělá místa. Poslední měsíce jsem se naučila být sama sobě zdatnou ošetřovatelkou.

V domě je nedýchatelno. Stará klimatizace opět vypověděla službu. Toužím po jediném, terase s měkkým lůžkem. Opatrně sunu nohy vpřed. Zdolávám bez úhony poházené židle i roztříštěné sklenice na zemi.

 

 

Konečně! Čerstvý vzduch! Lokám ten báječný přímořský životabudič plnými doušky. Po hmatu nalézám pohovku a již vleže si vychutnávám serenády cikád.

 

Musela jsem na pár hodin usnout.

Stále se mi nedaří pohlédnout na svět, ale tlak na očních obloucích ustoupil. Cítím chlad a padá drobná rosa. Cosi mě tepavě klepe do spánků. Ach ano, má stará zapomenutá známá přichází. Paní Migréna o sobě dala vědět. Dvě tablety Ibalginu zahání její nenadálou návštěvu. Odešla, ale sebelítost ji nahradila.

Je mi 40 let, jsem bezdětná (ne vlastní vinou). Žiji již dva roky ze své poloviny, která mi byla vyměřena v majetkovém vyrovnání, na ostrově Djerba v Tunisku. Konto v bance se ztenčilo a já byla nucena nastoupit do práce. Vydělávám směšných 400 EU jako delegátka cestovní kanceláře Sunny Days. Organizuji výlety, naslouchám stížnostem, “lečím průjmy“…Mám příšerné, nevděčné povolání.

 

Doma?! Nad tímto slovem se rozvzlykám.

Kde je můj domov? Zde? Asi ano. K rodné hroudě mne vlastně nic nepoutá. Komu by se po mně stýskalo? “Můj Petr“ si již dávno za mne našel náhradu, maminku od dvou uličníků, sice při těle, ale za to zdatnou hospodyňku, která se ráda tetelí v kuchyni; vyváří mému bývalému jeho oblíbené omáčky a stíhá i fakturace – mou bývalou činnost.

Vdávala jsem se po maturitě za černovlasého urostlého muže Petra. Pocházel z vedlejší vesnice. Naše rodiny se znaly a kamarádky mi jej záviděly, protože i za hluboké totality vlastnil úžasný kabriolet, kterým mě vozil na diskotéky v širokého okolí.

Po sametové revoluci rodiče mého protějšku restituovali domek, který nám darovali. V krátké době se stihla jeho oprava a manžel si vedle něj postavil dílnu. Jako schopný automechanik neměl o zakázky nouzi. Nestrádali jsme, žilo se nám dobře, až moc dobře. Ale nuda a stereotyp zasáhly i náš patnáctiletý svazek.

Muži řídly vlasy, narůstalo bříško a volný čas trávil nejraději u internetu, kde objevoval v různých autobazarech ojetiny, které poopravil a se ziskem prodával. Nové krajkové prádlo na mém posilovnou a solárkem opečovávaném těle nevnímal. Sexuálním radovánkám se obloukem vyhýbal.

 

Před pěti léty jsem se sama vydala na dovolenou.

Za nepoznanou kulturou. Tunisko mě uchvátilo. Nádherné azurové moře, čisté pláže, staré minarety i vynikající kulinářské zážitky. U nich ovšem nezůstalo.

 

 

Třetí den pobytu na ostrově vyrážím z hotelového komplexu do přilehlého městečka. Po dlouhé procházce v centru vidím maličký krámek se stříbrem. Line se z něj vůně jablečného tabáku. Vstupuji zvědavě do nitra.

Pohledný mladík mne oslovuje v anglickém jazyce, který se vzápětí mění v němčinu. Trávím v této germánské konverzaci po jeho boku celé odpoledne a pozvání na večeři neodmítám. Amir mi je velmi milým, galantním společníkem.

Zbytek času do mého odletu jsme stále spolu. On přerušuje zaměstnání a věnuje se výhradně mé osobě. Prožívám znovuzrození, dos­tavuje se pocit nalezeného mládí. Není mi 35, ale 20. Neustále lichotky na moji postavu a tvář mě staví na stupínek vyjímečnosti. Která z nás taková slova neslyší ráda? Brnkaním na struny se rozezvučí celá harfa… Odjíždím domů, jsem zamilovaná.

Zpět na ostrov, do náruče ke svému 26 letému milenci se vracím o 2 měsíce později. Po deváté nebo desáté návštěvě Djerby se rozhoduji k radikálnímu kroku.

 

Ano, rozvedu se a odstěhuji natrvalo do Tuniska.

Na manželovi mi již nezáleží, jen potřebuji nekomplikované a rychlé ukončení našeho nefungujícího svazku. Vypočítavě si najímám drahého právníka.

Vyplácí se. Majetkové vyrovnáním mě uspokojuje. Petr, ten nudný patron, byl schopný podnikatel, ale i šetřílek, kterému ke spokojenosti stačila jeho dílna, pár montérek, vychlazené pivo a omáčka se šesti. ,,Sbohem, o­byčejný živote, já své štěstí nalezla“. Tak tato slova pronáším v okamžiku, kdy letadlo v Ruzyni nabírá výšku.

 

Kasičky a Víza.

Netuším, že místní ,,Djerbánci,, si rozdělují vilné dámy středního věku na “kasičky“ a “víza“. Mnozí chtějí vycestovat do bohatých EU zemí, ale bez sňatku s cizinkou to není možné. Oproti tomu jiní dávají přednost své domovině a nechávají se vydržovat, a nejen to.

 

 

Gigolům také často onemocní někteří smyšlení členové jejich rodin a potřebují drahou operaci. Milenky dávají svou hotovost a oni spoří. Dalším oblíbeným trikem k vylákání peněz je, že musí nastoupit vojenskou službu, avšak jistá finanční částka jej může vykoupit. Většinou žádná nechce o svého čokoládového miláčka přijít, a tak platí. Výmluv a lží je na tisíce. Já je brzy také poznám…

Dnes jsme si s Amirem pronajali krásný domeček, který leží jen 300 metrů od moře. Má i útulnou zahrádku s datlovníky a nevelký bazén. První měsíce plynou spokojeně, jen návštěv jeho arabských kamarádů přibývá a ,,skoromanžel,, nepracuje.

 

Procitnutí

Po roce soužití Amir stále nepracuje a navíc stále častěji odchází odpoledne z domova a vrací se až v pozdních nočních hodinách. Naše milování se odehrávají jen velmi spoře, končí rychle a jsou bez něžností. Dináry v bance mizí, začínám být nervózní. Nemohu jej stále živit a ještě platit jeho rodině nečekané výdaje. Dnes večer si s ním o tom hodlám pohovořit.

 

 

Rozmluva, tedy lépe řečeno můj monolog, je ukončen pěstí přítelovy pravice na mém obličeji. Následuje jeho odchod. Diskuze se nekonala. O co bude mé konto chudší, o to více ran poznám. Celkovou krizi nezachrání ani můj nástup do práce. Stávám se delegátkou Sunny Days.

 

Kde jsi , ty stará čubko? Kde se schováváš?

Amir, posilněný levným pivem, vchází do domu. Cítím jeho pach, nateklá víčka se stále nemohou otevřít. Chlad noci, bolest, ale i strach mě sžírá. Dnes má zvláštní, nelítostně zlostný hlas.

Slyším jeho kroky. Vedou k terase. Už je u lůžka. Vší silou sevřel mé hrdlo. Slábnu. Svou poslední myšlenku věnuji exmanželovi a v duchu jej prosím za odpuštění. Láska má mnoho podob.

Martik66 

 

 

Související texty:

Upozornění redakce:

  • Podtrhaná slova v textu jsou odkazy, které jsou důležité, čtěte tedy prosím i je. Pod celým textem pak jsou odkazy vedoucí na články související s tématem, text doplňují, nebo jsou jeho pokračováním. Nemáte-li čas číst texty na našem webu pořádně, nečtěte nás raději vůbec! Děkujeme.

Čtěte také:

 

Navštivte archiv textů     Vstup do diskuze zde 

 

Stáhněte si naše Prezentace       Atllanka Vás vítá – Welcome

 



pošli na vybrali.sme.sk pridej.cz

««« Předchozí text: Konspirační teorie a Bilderberg Následující text: Kupředu levá »»»

Atllanka | Neděle 31. 10. 2010, 18.09 | Česko, Music | trvalý odkaz | vytisknout | 4283x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
[1] Kasičky a Víza
Honza Úterý 2. 11. 2010, 16.54

Kasičky a Víza mě dostaly! To je fakt děsný a pořád tam ty slepice polezou! :-(

[2] Jiný kraj, jiný mrav
Hubert Úterý 2. 11. 2010, 19.31

Co k tomu dodat – každému, co jeho jest. Chudák manžel pracoval a nechával ji, ať si chodí po solárku, utrácí za posilovnu atd. a ona se mu odvděčí nevěrou, tak ať si nestěžuje. Vy tady brbláte, jak je to u muslimů všechno špatné, ale myslete, že je to jiná kultura. Samotné ženy vychovávané v duchu Islámu chtějí chodit zahalené, protože jim to tak nařizuje jejich víra, jinak role muže v Islámu taky není jednoduchá, jak se tady snaží některé články naznačit. Věci, které jsou v rosporu s nějakou listinou základních práv a svobod najdeme prostě v každém náboženství. Podívejte třeba ortodoxní židé a některé jejich svatební rituály, nebo vemte historii křesťanství, hinduismus a některé jeho tresty. Myslím že by autorům některých zdejších článků neuškodilo si o věcech, o kterých chtějí psát nejdříve alespoň něco málo přečíst.

[3] Pro Huberta, Hop09 a rejska
Atllanka Úterý 2. 11. 2010, 20.30

Mohl bys mi říct, proč pořád měníš ty nicky? Trpíš schýzou, nebo co?

[4] Nerozumím
Hubert Úterý 2. 11. 2010, 21.50

[3] Atllanka:Jaké nicky, prosím? Napsal jsem sem zatím pouze 2 příspěvky pod svým jménem – Hubert. Má-li někdo stejný názor jako já, může mě to těšit, ale není to můj problém. Ze zmíněných nicků jsem se potkal akorát s rejskem a takto bych svůj názor já nevyjádřil, i když někdy mám to nutkání. Ostatně o vás by se dalo napsat to samé.

[5] Cha cha cha
Atllan Úterý 2. 11. 2010, 22.11

[4] Hubert: Ty naivo z Roztok jdi na Levý Hradec a skoč do Vltavy, ale pokud možno mimo trať! Když nevíš co to je IP :)))

[6] IP
Hubert Čtvrtek 4. 11. 2010, 19.06

Toto je podle mě na diskuzi k jinému článku, ale dobrá – ano, IP adresa je mi skutečně záhadná věc, mimo jiné proto, že se dá poměrně jednoduše změnit – když si chcete v práci nainstalovat něco co nesmíte třeba jen na chvíli, taky přece nevystupujete pod vaší fyzickou IP. Vlastně jediné co se dá po této záměně zjistit je místo výchozí brány, a když jednu výchozí bránu používá kolem 1 000 počítačů na které má přístup prakticky kdokoliv, řekněte mi, co 1 stejná IP adresa více nicků dokazuje?

[7] S tebou je sranda...
Atllan Čtvrtek 4. 11. 2010, 19.22

Ale jak chceš, týden BAN ;)

[8] Británie je už Allahystan!
Korytnačka Pátek 5. 11. 2010, 08.31

Ukázkou byl nedávný proces v Británii, v němž soudce zprostil viny skupinu vandalů, která zdevastovala jednu továrnu a k činu i úmyslu se hrdě přiznala. Osvobozovací rozsudek hájil tím, že pachatelé byli oprávněně rozhořčeni, že továrna prodává výrobky do Izraele, známého to utlačovatele palestinského lidu.

[9] Na týden BAN? Dal bych ti doživotí!
Korytnačka Pátek 5. 11. 2010, 08.37

[2] Hubert: No ty si kousek, tebe bych taky chytl za prdel a jel bys – směr BV, když to tam tak miluješ. To aby si užil i tvůj konečník, když hlava je v exstázi z těch kozomrdů.

Sorry, ale z těhle smradů, co si hrajou na chytré mám rudo před očima. Jsou to jen sprostí náckové, debilní, co se schovávají za demokracii a humanitu a myslí si, jak jim to někdo žere.

Yana mejl Pátek 5. 11. 2010, 18.37

Mě by zajímalo, kdo opravdu tento článek psal a kdo mu dovolil používat osobní fotky v tomto článku, protože tohle nená fakt obdoby

sheeni Pátek 5. 11. 2010, 18.47

brouku, příběh martiny k. je smyšlený, osobně znám autorku, a asi by nebyla ráda, že zde prezentuješ její literární dílo!!!!

Yana mejl Pátek 5. 11. 2010, 18.51

pak, aby tady člověk něco četl, ale díky Bohu za to, protože bych ani jinak netušila, že si tady klidně někdo použije mojí fotku a ještě mě zesměšnuje, pozor na trestný čin[11] sheeni:

[13] Hellou madam Yana
Atllan Pátek 5. 11. 2010, 20.02

Co vás vede k domněnce, že jste na některé karikatuře? Pokud jste si jistá, napište své jméno adresu a doložte, že jste někde vy a my vás po zvážení odstraníme.

Zdravím ;)

Yana mejl Pátek 5. 11. 2010, 21.34

To není domněnka, fotku znám a svoji tvář také a zde opravdu svoje jméno uvádět nebudu a adresu už vůbec ne, takže tu fotografii, kde jsem se svými 4 egypt.přáteli smažte a to okamžitě nebo to budu opravdu řešit jiným způsobem a budu chtít vědět, kdo si tu fotku stáhl a klidně ji bez mého souhlasu použil a ještě jako výsměch, rozumíte mi nebo ne????[13] Atllan:

[15] Tak to je mi líto...
Atllan Pátek 5. 11. 2010, 23.09

Ale pro blázny tu nikomu nejsme, madam.

Yana Sobota 6. 11. 2010, 13.56

Prosím o smazání své fotografie. Jinak vše budu řešit právní cestou.


Atllanka reaguje:

Jen pro vaši informaci, udělali jsme dotaz u autora článku, který tvrdí, že předmětná fotografie mu přišla jako pohlednice v emailu. Takže, jestli je opravdu vaše, měla byste se podívat, komu jste jí posílala, nebo kde jste jí vystavovala volně ke stažení.

Jinak go, do toho, nejste první ani poslední kdo nám soudy vyhrožuje, jsme zvyklí, vážený nicku Yane. Kdybychom si z vašich vyhrůžek něco dělali, těžko bychom cokoli napsali, a my máme za sebou pomalu tisícovku textů a 4 roky existence :))

Nora mejl Sobota 6. 11. 2010, 22.03

Zdravim, z vaseho clanku je mi opravdu zle, diky bohu ze je prvni a snad i posledni co jsem zde cetla. Vase udaje v clanku obsazene jsou naprosto nepodlozene. Autor/ka v clanku pise veci naprosto nepravdive, ted minim hlavne story pana „al-hakima“, nevim zda je to vlastni clanek autorky nebo prelozeny z cizojazycneho textu, ale jiz v prvni pasazi clanku je nepravda – muslim si nemuze vzit soucasne sestry {jeste navic tri}, abych se vyjadrila presne, pokud by manzelka zemrela, tak si muze vzit jeji sestru ale ne najednou. Uz jen jmeno „al-hakim“ take nemuze muslim mit, muze se jmenovat hakim ale ne s „al“, to prislusi jen bohu. Rozhodne neni nikde v koranu napsano to, co si nechal p.Hakim vytesat na metlu! to by pak znamenalo ze bije samotnym koranem, coz uz je fakt prehnane. Dale pokud by tedy bylo v koranu obsazeno, nebo by vychazelo i treba jen z hadithu, ze ma manzel neposlusnou manzelku zbit, rozhodne by tam bylo napsano i kolik ran by melo byt za co, tohle by si preci „tak hrozne, brutalni nabozenstvi nenachalo ujit, ne“? To znamena, ze manzel rozhodne kolika ranami ji zbije? Pak uz to ale tedy neni o islamu, ale o clovenku, ne? Hakim se jak mavnutim proutku promenil v zemi sveho puvodu v hovado a pak po navratu do EU zas nechal sve zeny nosit mini? A jak je mozne, ze jeho „laska z mladi“ mohla s nim v pohode vyrazit sama na plaz {on preci nebyl zadny jeji blizky muzsky pribuzny} a pak najednou jeho zeny ktere sli bez doprovodu na trh byly zadrzeny a zena v muzskem doprovodu, v cabrioletu a na plazi ne? V clanku je spousta nesmysli, ktere by i pri jen zbeznem pozornosti meli byt odhaleny, na to nemusi byt clovek einstein. Kdo chce porozumi a kdo chce videt islam, jako nejkrutejsi, zeny ponizujici nabozenstvi, tak to tak taky uvidim. Jen posledni vec, co chci dodat, nejsem muslimka, ale vim, ze to co zde bylo publikovano se nezaklada na faktech ale ne bludech

[18] Svatá prostoto!
Atllan Neděle 7. 11. 2010, 00.39

Konkretní, vámi uváděný jeden z textů, které obsahuje tento článek je spankingová povídka, převzatá z jiného webu, jak byste zjistila, kdybyste si dole klikla na zdroj. Je to literatura, která pracuje s mírnou nadsázkou, i když tady jde skutečně o detaily – protože správný muslim svou ženu bije, přesně podle koránu… přečíst si o tom můžete zde ;)

[19] Povídka je na pár drobností velmi ,
Sulejka Neděle 7. 11. 2010, 15.21

Milá Noro: Máš pravdu, dvě sestry si muslim jako právoplatné manželky opravdu vzít nesmí, ale smí si jednu vzít jako manželku a druhou a třetí jako konkubínu bez manželství, tzv. manželky pravé ruky.

Konkubín či spíše služek, se kterými spí, může mít muslim tucty. Počty manželek jsou všelijak omezené – proto si turečtí sultánové ženy, s nimiž měli děti, brali jen na tu jednu svatební noc, kdy s nimi spali, a když pak porodila, uznali dítě za své, ale s manželkou už byli přitom devět měsíců rozvedeni – vyjímky viz třeba Roxelana

A ještě k tomu AL… To je v arabštině určitý člen, takže hakím je lékař. Al-Hakím ten dotyčný lékař.

Salam alejkum.

Nora mejl Neděle 7. 11. 2010, 21.27

Wa alejkum salam. Tak nevim, ale myslela jsem, ze pravy muslim muze mit jen manzelky, ne konkubiny. Navic nevim jak by si je bezny muslim mohl dovolit. To ze si vezme zenu na jednu noc, kdyz se to tak vezme, tak staci vlastne i jen na par minut, ze, si myslim, ze je problem spis shiitu. Nevim jestli si dobre rozumime, ale mne slo v pripade Hakima o to, ze konkretne tohle jmeno se clenem AL je urceno jen pro boha, myslim ze vis co to arabsky znamena.

[21] Ale Noro,
Sulejka Pondělí 8. 11. 2010, 00.48

Al-Hakim je přece bohatý muž.., proč by si nemohl dovolit konkubíny? ;) Salam alejkum.

[22] Vy
lugis Úterý 28. 02. 2012, 16.12

dve co tady vedete tu nesmyslnou debatu jestli smí mít muslim čtyři manželky nebo sestry a jak má bít svou ženu není vám nad sebou do blití?

Nelze přidávat nové komentáře.