Atllanka

8.5.2008: Klikněte vlevo na Vyhledávání a zadejte co hledáte, např.: Mašínové, islám, socani, atd. Nížeji se Vám zobrazí texty slovo obsahující. Rozklikněte a vyberte si článek. Hezký den, přeje Atllanka… :) … Starší aktuality

Okupace začala v noci z 20. na 21.srpna 1968...

A někdy by se mohlo zdát, že trvá dosud

 

Motto: Už s chmurným mírem vchází chmurný den a samo slunce těžkou hlavu skrývá. Jen zprostit toho, kdo je nevinnen a trestat provinilé ještě zbývá… William Shakespeare

 

K výročí okupace počínající v roce 1968

Když můj stařeček ráno vycházel někdy počátkem šedesátých let ze svého výměnku na náš prostorný dvůr, málokdy opomněl uvítat den protáhnutím upracovaného těla a slovy „kurvy komunisti!“

Vůbec jsem ve svých deseti létech nechápal, proč takto hrubě tituluje „nejspravedlnější ze všech spravedlivých“ politických režimů v tehdejším světě právě on, který pocházel z těch nejchudších poměrů (byl však velmi šikovný a pracovitý, za První republiky vydělal na Zakarpatské Ukrajině na pozemky, na kterých do té doby hospodařil).

 

 

Ideologická mašinérie ovládala všechny sdělovací prostředk, zcela a jednobarevně plnila školní osnovy, a tak se nám dětem tehdejší svět jevil jako těžký střet „spravedlivé“ moci pracujících s mocí krvežíznivé hydry číhající na každou příležitost k válce za blízkou západní hranicí a formovala tak náš pohled na světové dění.

Rodiče před námi hovořili otevřeněji jen ve velmi vzácných momentech, protože se pro zkušenost ze svého okolí báli dětské výřečnosti a problémů, které by pak nastaly pro celou rodinu a zejména pro naši budoucnost.

Stejné obavy neskrývala ani teta ve chvilkách, kdy nám strýc předčítal z originální stařičké Melantrichovy bible. A tak jsme mohli od tatínka slýchat jen opatrnou kritiku tehdejšího režimu s tím, že vyčítal komunistům likvidaci soukromého podnikání v řemeslech, likvidaci konkurenčního prostředí a tvrdíval, že jimi nastolené hospodářské pořádky kombinované s absencí demokracie a svobody slova nemohou vést k ničemu dobrému.

 

 

Také jsme se tenkrát dověděli o věznění jednoho z příbuzných za nějakou veřejně pronesenou kritiku, kterého režim propustil z uranových lágrů až když smrtelně onemocněl rakovinou.

Nechápali jsme, proč musel stařeček odvést jednu z našich krav do stáje v JZD, proč má starosti s plněním povinných dodávek a proč se nemůže volně o všem mluvit…

Proto jsme s mými bratry a rodiči s nadějemi sledovali komunisty řízený demokratizační proces v 60-tých letech a já v něj bezmezně věřil. Tatínek se těšil, že brzy vznikne prostor pro soukromé podnikání v řemeslech, a že bude moci pracovat doma místo dojíždění do Hodonína, které mu bralo denně několik hodin času.

Podobné naděje chovalo snad 95 % národa, i když mnoho lidí bylo, po dřívějších zkušenostech s komunisty, z mého tehdejšího naivního pohledu, nepochopitelně skeptických.

Nechápal jsem ve svých 15 letech tu opatrnost, vždyť ten pohyb započali sami bolševici, a úspěšně jej hájili proti těm kostnatým stalinistům sdruženým ve Varšavské smlouvě! Při každé příležitosti nám sdělovali, že všechna jednání dopadla dobře, že všechny strany odjíždí z „přátelských a srdečných“ rozhovorů spokojeny.

 

 

A pak přišel na sklonku dvacátého srpna 1968 ten obrovský šok

Šok v podobě vpádu statisíců po zuby ozbrojených agresorů do naší země, který v dnešním pohledu vidím jen jako jeden z článků řetězu krutých zrad, či vlastizrad, které komunisté generují od počátku své existence.

Vzpomeňme alespoň jejich poválečné volební sliby zachovat v soukromé sféře služby, zemědělství i menší či střední podniky.. Na sliby že zachovají demokratické poměry v zemi.. Vzpomeňme na měnovou reformu v roce 1953 (ještě několik hodin před jejím vyhlášením president Zápotocký v rozhlasovém projevu něco takového zcela vylučoval).. Na sovětskou krvavou intervenci v tehdejší sovětské zóně v Německu a ještě důraznější potlačení revolty v Maďarsku nebo v Polsku!

Po našem nebi tehdy, v to ráno 21.8.1968, přelétala dopravní letadla, na silnicích bloudily obrovské vojenské kolony a na ulicích umírali naši lidé, kteří se spontánně vydali s holýma rukama důrazně protestovat proti neuvěřitelně zlovolnému vpádu, prý na výzvu skupinky komunistických vlastizrádců.

 

 

Zrůdnost tohoto vpádu byla zdůrazněna bezprecedentním únosem představitelů „Pražského jara“ neznámo kam (a s neznámou budoucností) – na svém místě zůstal jen vojsky na hradě izolovaný prezident Ludvík Svoboda. Ten si vymohl jednání s okupanty až po hrozbě sebevraždou!

 

Komunistickým zradám však nebyl konec.

Naši ustrašení vůdcové, za kterými se v jednotě a plané naději sešikoval celý národ, těžce zradili všechny ty zraněné, mrtvé i živé aby místo rovnocenného nasazení svých životů podepsali potupné, ulhané a diktující „Moskevské protokoly“ legalizující vpád armád cizích zemí do naší vlasti.

 

Byla to další hnusná a neomluvitelná komunistická zrada:

Zrada všech těch, kteří se aktivně, nebo jen pasivně, angažovali proti tehdejší zvůli, kteří v odporu položili vlastní životy, prolili krev, či jen odvážně prožívali různá velká nebezpečenství.

Místo pokračujícího odporu proti tomu tehdejšímu mezinárodnímu bezpráví následoval krátce přerušený skoro padesátiletý diktát z Moskvy.

Ten diktát, jehož dalším nestydatým vrcholem byl opět krvavý zásah proti bezbranným demonstrujícím občanům naší země, přesně rok po vpádu okupačních vojsk do naší vlasti.

 

Tentokrát však už i s využitím vlastních ozbrojených složek…

To se již k vlastizradě vlastních národů připojili i takzvaní reformní komunisté ve snaze zachránit si tak vlastní kariéry, čímž vytvořili předpolí pro vstup neuvěřitelných charakterových karikatur do vrcholných pozic zvrhlého režimu. Po pouhém jednom roce tedy opět po ulicích našich měst tekla krev a na dlažbě opět leželi mrtví…

Komunisty zahájený „Demokratizační proces“ tak neslavně skončil tím, že přinesl „odhalení“ protirežimně (svobodně) smýšlejících občanů označovaných za třídní nepřátele, smrt či zranění mnoha bezbranným, objevil nové formy teroru a nesvobody. Totalita opět počala generovat politické vězně, křivit a lámat páteře.. Tento teror tak po dvaceti letech zahájil další obrovskou emigrační vlnu elit našeho národa.

V tom čase jsem ještě nevěřil, že mnozí lidé s tou zvrhlou sebrankou začnou tak bezostyšně spolupracovat, že budou budovat své kariéry na jejich neskutečně prolhaných interpretacích, že dokáží dokonce bezostyšně trestat ty, kteří v různých formách odporu vytrvávali.., a hlavně, že se v takové míře přidají na stranu zrady… Brzy jsem však byl vyveden z omylu.

21. srpny roků 1968 a 1969 jsou tedy velmi smutnými momenty našich dějin, které charakterizuje kolosální zrada komunistických pohlavárů, jak zahraničních tak i těch, kteří žili mezi námi. Velmi smutným momentem je také rychlé přijetí nových poměrů a kolaborace zdravým rozumem nepochopitelných rozměrů.

Revoluce v roce 1989 po těchto dějinných zvratech tedy zákonitě nemohla rychle vrátit naše společenství z bolševického tápání na správné cesty, na kterých jsou čest a hrdinství právem uctívány, podlost nebo zrada trestány a zatracovány.

Postkomunismus se totiž v naší zemi pevně usídlil. Je tedy potřebné na všech frontách se nadále snažit o změny poměrů v naší společnosti směřujících k posilování našich svobod a individuální odpovědnosti.

Jaroslav Cabal 2010 

 

 

Následující píseň věnujeme všem těm, kterým nebylo dovoleno splnit si svá přání, své životní sny, touhy a představy, protože se neslučovaly s představami rudých zločinců, fanatických mravních ubožáků či jen obyčejných nevzdělaných hlupáků, sloužících totalitní komunistické, fašistické, islámské či jiné ideologické moci.

 

 

zpracovalo st@tll

 

 

Vážení čtenáři, Atllanka je i na Facebooku, kde je součástí mnoha různých skupin. Pokud máte zájem a chcete v diskuzi vyjádřit svůj názor na přečtený text, obrázek, video či informaci, nebo jen prostě chcete šířit dál, tu u „vrchnosti“ tolik nepopulární, pravdu, pak neváhejte, přidejte se: pište a nebo jen čtěte, rádi vás na našich stránkách a ve skupinách uvítáme. Jde především o Vaši budoucnost, tak nestůjte mimo

 

Související texty:

Upozornění redakce:

  • Podtrhaná slova v textu jsou odkazy, které jsou důležité, čtěte tedy prosím i je. Pod celým textem pak jsou odkazy vedoucí na články související s tématem, text doplňují, nebo jsou jeho pokračováním. Nemáte-li čas číst texty na našem webu pořádně, nečtěte nás raději vůbec! Děkujeme.

Čtěte také:

 

Navštivte archiv textů     Vstup do diskuze zde 

 

Stáhněte si naše Prezentace       Atllanka Vás vítá – Welcome

 

Komentáře na našem webu se zobrazují s určitým zpožděním, omlouváme se Vám, ale je to nezbytná ochrana před hulváty a hlavně před reklamním spamem…

 



pošli na vybrali.sme.sk jaggni to! Linkuj.cz pridej.cz

««« Předchozí text: Revoluce a zase ta Revoluce Následující text: Okupace v srpnu 68 byla důsledkem československé vlastizrady »»»

Atllanka | Sobota 20. 08. 2011, 18.39 | Česko, Okupace, Sovětské Rusko | trvalý odkaz | vytisknout | 2099x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Nelze přidávat nové komentáře.