Atllanka

Katyňský masakr - komunistická práce

Když se lůza urve ze řetězu…

 

Motto: Nesčetné dávné civilizace ztroskotaly právě na útesech spravedlnosti pro všechny. Taková pošetilost ničí přirozenou hierarchii, která je mnohem důležitější. Každý jedinec nabývá na významu jen ve vztahu k celé společnosti. Když společnost nebude uspořádána v logických krocích, nikdo v ní nemůže najít své místo – ani ten nejnižší, ani ten nejvyšší… Frank Herbert

Zločin jménem Katyň

 

Když nacistické Německo přepadlo 1. září 1939 Polsko a rozpoutalo tak druhou světovou válku v Evropě, připojil se k jeho útoku v souladu s předchozími dohodami dne 17. září Sovětský svaz.

 

 

Ten následně obsadil a získal dohodnuté území a kromě porobeného obyvatelstva zajal okolo 15 000 válečných zajatců důstojnických hodností, k nimž připojil ještě dalších více jak 10 000 příslušníků inteligence (tzv. rezervistů) zajatých mimo bojové operace.

Tito lidé byli vězněni ve zcela nevyhovujících podmínkách v západním Rusku, Bělorusku a na Ukrajině až do roku 1940, kdy se vedení SSSR na návrh NKVD rozhodlo, že není žádoucí, aby se „prominentní váleční zajatci", kteří obecně nepřátelsky smýšleli vůči SSSR a komunismu vůbec, vrátili domů, a nechalo je tedy povraždit.

 

Hlavní vraždění bylo koncentrováno na třech místech:

• Katyň, Ostaškov a Starobělsk, kde bylo dohromady zlikvidováno asi 15 000 důstojníků, a na řadě dalších míst pak v téže době bylo po menších skupinkách povražděno daších 10 000 lidí, většinou příslušníků inteligence.

 

Další řádově tisíce zajatců byly povražděny v roce 1941. Z důvodu neshody, které z těchto zavražděných zahrnout pod pojem Katyňský masakr a které nikoliv, kolísají udávané počty obětí masakru, a to v rozmezí 15 000 – 28 000 lidí. Mezi zavražděnými byl například i bratr premiéra polské exilové vlády, generál Franciszek Sikorski.

 

 

Po vypuknutí velké vlastenecké války se polská exilová vláda pokoušela vymoci propuštění svých, Sovětským svazem vězněných občanů a vojáků včetně těchto povražděných, o nichž se domnívala, že ještě žijí, nebo v to alespoň doufala.

 

Stalin tehdy tvrdil, že ve zmatcích na začátku bojů uprchli a on o nich nic neví.

 

V roce 1943 byly německou armádou u Katyně objeveny první masové hroby, do nichž byli zmasakrovaní zajatci pohřbeni. Německo se pokusilo celou věc propagandisticky využít, SSSR je na oplátku obvinil, že vraždění je jejich dílo. I v průběhu Norimberského procesu se Sovětský svaz nejprve pokusil svalit vinu za masakr na poražené Německo, to však nebylo reálné, neboť dostupné důkazy byly dosti průkazné.

Sovětský svaz přesto zbaběle popíral svou vinu až do roku 1990, kdy připustil, že jde o zločin stalinismu. Posléze i označil zbylé masové hroby a vydal kopie klíčových dokumentů, včetně rozhodnutí o likvidaci zajatců podepsaného vedením SSSR.

V dokumentu jsou uváděna dosud nepublikovaná fakta a nové souvislosti hrůzných událostí, které až do dnešní doby poznamenávají polsko-ruské vztahy. Vydejme se po stopách transportů polských zajatců, které se totalitní moc rozhodla sprovodit ze světa, aby tak vyvražděním inteligence a vojenské elity oslabila na mnoho dalších generací celý jeden národ.

Pokusme se zmapovat poslední kroky od nádraží, kam přijížděly vlaky, přes kláštery, ve kterých na smrt odsouzení přespávali, až po popraviště, kde byli výstřelem do týla zabiti.

Jakkoliv prezident Gorbačov oficiálně přiznal v roce 1990 vinu Sovětského svazu na systematickém vyvražďování nevinných obětí, dodnes současné Rusko odmítá odpovědnost státu, hovoří o vině jednotlivců, neposkytlo dosud výsledky provedených šetření a dodnes se najdou stoupenci demagogického výkladu o podílu německých okupantů. Málokdo ví, že mezi tisíci oběťmi masového vraždění polské elity byli také občané tehdejšího Československa…

 

Nová odhalení a fakta o jednom z největších zločinů novodobé historie přináší dokument M.Boráka a P.Všelichové:

 

Zločin jménem Katyň

 

 

Upozornění: Toto video je na serveru, který před něj zařazuje nezrušitelnou reklamu. Pokud se vám rozklikne nový panel s reklamou, zavřete jej a spusťte video znovu. Přehraje se již bez problémů.

 

• zdroj 01
• zdroj 02

 

Citátem jsme začali, citátem skončíme:

• Pamatuj si, že všude, kde nevládne spravedlnost, vládnou vášně úředníků, a lid změnil jen své okovy, nikoli svůj osud… Maxmilien Robespierre

 

 

Čtěte také:

• Byl Hitler levičák?
• Největší vrah všech dob – J.V.Stalin
• Ruská revoluce – slovensky
• Zločiny SSSR
• Rusové stále odmítají vyšetřování zločinu v Katyni
• Polský film Katyň – Čtvrthodina hrůzy

 

Navštivte archiv textů   Vstup do diskuze zde 

 

Zhlédněte Inkubátor Atllanky   Atllanka Vás vítá – Welcome

 

Komentáře na našem webu se zobrazují s určitým zpožděním, omlouváme se Vám, ale je to nezbytná ochrana před hulváty a hlavně před reklamním spamem…

 

---

jaggni to! Linkuj.cz

««« Předchozí text: Pravda se v Českomoravskoslezsku nenosí Následující text: Jsem Žid a chystám se zemřít »»»

Atllanka | Sobota 5. 09. 2009, 12.35 | Historie, Komunismus, Zločiny | trvalý odkaz | vytisknout | 2191x