Atllanka

8.5.2008: Klikněte vlevo na Vyhledávání a zadejte co hledáte, např.: Mašínové, islám, socani, atd. Nížeji se Vám zobrazí texty slovo obsahující. Rozklikněte a vyberte si článek. Hezký den, přeje Atllanka… :) … Starší aktuality

Ty vole, na základní škole...

Nuda k chcípnutí!?

 

Motto: Lákají vás adrenalinové sporty? Už máte za sebou bungee jumping, let stíhačkou, potápění mezi žraloky či střemhlavý skok do propasti?

 

Tak zkuste něco opravdu nebezpečného – učit na základní škole!

Pokud si myslíte, že učitelem může být každý, kdo 45 minut udrží křídu a moč, jste na omylu. Dnes verbují do školství důstojníky s výcvikem pro přežití v extrémních podmínkách. Současné učitelství je služba v permanentně nepřátelském prostředí bez možnosti obrany. Krizové situace tu jedou na běžícím pásu a napětí, stres a adrenalin stříkají jak Niagarské vodopády.

Jedna hodina učitele rovná se tři hodiny v jiné práci. Zkuste si to jediný den! Vsaďte se, že o velké přestávce se budete cítit vyčerpaní, jako byste holýma rukama povalili stoletý dub, a po odpoledce radši strčíte hlavu lvovi do tlamy, než byste si znovu stoupli před tabuli.

Vítejte v klubu odvážlivců! Cestou za adrenalinovým nářezem si nevšímejte dopravního značení – všechny otočené a zasprejované značky jsou jen dílem žáků krátících si cestu z domova. Zásadně neparkujte před školou, pokud nechcete mít urvané stěrače, ucpaný výfuk, poplivané sklo.. Jo, ještě před otevřením školy si dojděte na záchod. Až tu budou žáci, mohli by vás na WC zabarikádovat. Pokud budete nuceni se jít vymočit během dne, stoupněte si zády ke dveřím. Jinak vás vyfotí mobilem a fotku pověsí na web školy.

Po pravdě řečeno, dnešní základka druhého stupně je tak trochu odpadkový koš školství. Lepší žáci odešli na gymnázia a zůstalo to, co zůstalo. Abyste si užili, vybral jsem vám 9. třídu v čase, kdy jsou všichni přijati na střední školy. Člověk by řekl, proč sem vlastně ty vousaté a prsaté děti ještě chodí a nezůstanou radši doma, když se stejně odmítají učit? No protože je pro ně škola druh zábavy, estráda, show.

Tak, připraveni ke vstupu do třídy?

 

Totální výtlem

Nenechte se zmýlit malým počtem žáků v učebně. Zbytek přijde tak za čtvrt hodinky – musí nakoupit v Žabce naproti kuřivo, čipsy a redbuly. Když omladina dorazí, vevalí se s ní do třídy čmoud trávy, cigár a tabáku z vodních dýmek. Jakmile se žáci usadí, začnou si vyměňovat flašky s pitím (pitný režim zaručuje školní řád).

Vzduchem létají z první do poslední lavice plastové lahve, které se občas za letu srazí. „Kreténe, debile, zmrde!“ ozve se obvykle po takové kolizi, což druhá strana kvituje slovy: „Mrdám na tebe, čůráku vyjebanej! (oslovení „čůráku“ je dnes mezi mládeží konverzační obrat stejně jako kdysi „vole“).

Když ty štěbetálky za cenu vyřvaných hlasivek ztišíte, začíná nejklidnější fáze hodiny. Třetina třídy zalehne se staženými kapucemi na lavice dospat noc strávenou na ICQ či Wowku (World of WarCraft), třetina si začne vyřizovat korespondenci v mobilu a zbytek osazenstva tupě zírá vyrývaje žiletkou klikyháky do lavic či, patří-li k hnutí emo, do svého předloktí.

Nyní můžete začít s výkladem. Ovšem i kdybyste jim říkali, že jste právě vynalezli elixír nesmrtelnosti, jedinou reakcí bude cedulka NUDA K CHCÍPNUTÍ! opřená o penál dívenky, kterou vzali bez přijímaček na gymnázium, přestože běžně píše „bríle“, „výtr“ či „lžýce“.

 

 

Při psaní na tabuli dejte pozor, aby v křídě nebyl špendlík a uvnitř tabule přilepená vložka nebo použitý toaleťák. Nikdy nedávejte k rozboru věty jako Chlapec měl malého ptáčka, Láďa objel vesnici či Jedli jsme vejce natvrdo. Jakýkoli dvojsmysl dohání znalce Kameňáků a Prciček k nepříčetným záchvatům smíchu.

Při „totálním výtlemu“ začnou hýkat, nekoordinovaně sebou zmítají, až se smíchy svalí pod lavici, kde ještě dlouze tlučou rovnátky o lino. Žáci s největším počtem uhrů na cm² jsou dvojsmysly uneseni natolik, že zuřivě čmárají po lavici kosočtverce a nápisy PRC, MRD, ŠUK. Donutíte-li je to smazat, vylijí na lavici celý obsah ředidla a ve třídě je rázem nedýchatelno. Po otevření oken dozajista nějaký šikula zapálí na parapetu noviny, takže se dovnitř vevalí hustý dým.

 

To si snad děláte…

Vytrženi cvrkotem z letargie začnou žáci kolektivně syčet, bučet, mečet, mňoukat, vzájemně si prozvánět mobily či pouštět písně typu: „Jsem gay, jsem teplej!“ Hoch, jenž za celý rok nesundal z hlavy kšiltovku, v níž vypadá jako lego panáček, na vás ukazuje vztyčený prostředník „jako že jste jednička“ (vivat, Topolánek).

 

 

Než se stačíte naštvat, nahrnou se zadní řady k oknu, protože po ulici právě projíždí bývalý propadlík na čtyřkolce. Po návratu do lavic zjišťují, že jim zmizel gel na vlasy, rozečtený Blesk či Inteligentní modelína (!). Během vyšetřování se ozývají výkřiky: „Drž hubu, prase, buzno, faráři!“ Směřují k žákovi v přední lavici, který celou hodinu zarytě mlčí a provinil se tím, že nechodí s ostatními krást do Žabky ani hulit na kuželník. To víte, jsou to citlivé děti z rozvedených rodin a mají svůj názor.

„Můžu na záchod?“ ptá se mládenec, který byl během letních prázdnin dvakrát venku, tj. 60 dní strávil od rána do noci u počítače, a už dávno ztratil pojem o realitě. Jelikož je tuto hodinu už sedmnáctý, kdo chce na WC, nepustíte ho. „To si snad děláte prdel? To je moje právo!“ začne křičet a vy máte máte chuť srolovat závěsnou tabuli Práva dítěte, co visí na zdi, a prásknout ho s ní, až by hubou smazal tabuli. Ale nemůžete.

Nemůžete jim zabavit mobil, vyloučit je ze školy ani poslat do zvláštní bez jejich souhlasu. Můžete od nich akorát tak chytnout vši, žloutenku nebo křivé obvinění ze sexuálního obtěžování. A tak se raději modlíte, aby někdo z té hordy konečně zavolal, že je ve škole bomba.

 

 

Tím adrenalinová lekce končí. Učitelé při evakuaci vybíhají naproti do Žabky vsadit si Sportku, jedinou vidinu záchrany, anebo je sanitky odvážejí rovnou do Bohnic, pokud si už předtím neprokláli srdce ukazovátkem. Ti největší šílenci zůstávají až do důchodu.

st@tll 2008 

 

 

Vážení čtenáři, Atllanka je i na Facebooku, kde je součástí mnoha různých skupin. Pokud máte zájem a chcete v diskuzi vyjádřit svůj názor na přečtený text, obrázek, video či informaci, nebo jen prostě chcete šířit dál, tu u „vrchnosti“ tolik nepopulární, pravdu, pak neváhejte, přidejte se: pište a nebo jen čtěte, rádi vás na našich stránkách a ve skupinách uvítáme. Jde především o Vaši budoucnost, tak nestůjte mimo

Související texty:

Upozornění redakce:

  • Podtrhaná slova v textu jsou odkazy, které jsou důležité, čtěte tedy prosím i je. Pod celým textem pak jsou odkazy vedoucí na články související s tématem, text doplňují, nebo jsou jeho pokračováním. Nemáte-li čas číst texty na našem webu pořádně, nečtěte nás raději vůbec! Děkujeme.

Čtěte také:

 

Navštivte archiv textů     Vstup do diskuze zde 

 

Stáhněte si naše Prezentace       Atllanka Vás vítá – Welcome

 

Komentáře na našem webu se zobrazují s určitým zpožděním, omlouváme se Vám, ale je to nezbytná ochrana před hulváty a hlavně před reklamním spamem…

 



pošli na vybrali.sme.sk jaggni to! Linkuj.cz pridej.cz

««« Předchozí text: Manipulace, provokace, dezinformace... (1.část) Následující text: Karel Čapek - Válka s (musli) mloky »»»

Atllanka | Neděle 23. 03. 2014, 08.28 | Česko, Postkomunismus, Školství | trvalý odkaz | vytisknout | 314079x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
[1] Když na to učitel nemá, ať to nedělá
Holden Caulfield mejl web Úterý 30. 03. 2010, 09.54

K tomu, jak máme příšernou mládež a jací jsou chudáci učitelé:

Je to o tom, že pedagog musí mít nejen odborné znalosti, ale musí také něco vědět o dětské psychologii a dynamice kolektivu.

Pokud se smíchá nevědomost a malá odolnost učitele, samozřejmě je to obrovský nápor na psychiku. Takovým pedagogům nezbývá než poradit: změňte povolání.

Učil jsem na učilišti, které má mezi veřejností naprosto příšernou pověst a byla to pohoda. Pro hysterickou matikářku to byl očistec.

[2] To záleží na tom
Jan Potměšil Úterý 30. 03. 2010, 14.46

Jestli je učitel učitel a nebo krotitel divé zvěře. Cestu nevidím v učiteli ranaři, ale v soukromém školství a nepovinné základní docházce od 6. třídy výš. Stát nechť garantuje jen základní školství, kde se naučí děcka číst psát a počítat + opravdu jen užitečné základy pro běžný život. Zbytek nechť je nepovinný, soukromý a za peníze, samozřejmě s prospěchovými a kázeňskými dotacemi. Oni by si ty smrady hned rodiče doma srovnali, kdyby kvůli tomu, že se chová ve škole jako hovado, museli platit třeba takovou tisícovku až 3 měsíčně!

Takže, moje rada: Co je zadarmo, toho si nikdo neváží, platit je potřeba, s možností vylučování.

[3] Á, pán dokonalý
Nasraná babka Středa 31. 03. 2010, 14.49

Za co eště budeme platit? Šak platíme daně tož máme nárok na bezplatné školství!!! Učitel nech si spraví pořádek, za nás nám jednu lísnul po papuli a hnedkaj sme drželi pysk. Tož to je cesta, řezat!!!!

[4] Přesně.
Karel Jemelka mejl Středa 31. 03. 2010, 21.07

Pro č. 2: Jen bych snad opravil ono, „co je zadarmo, toho si nikdo neváží“. Otázkou je, máme li si čeho vážit? Školství řízené státem se bude vždy snažit vychovávat k obrazu svému. Osobně si myslím, že stát by měl pouze vzdělávat. Za to občan platí daně. Pokud se stát začne montovat do výchovy je to vždy špatně. Poprvé jsem svého otce viděl plakat, když jsem se ve druhé třídě dovalil domů s jiskerským šátkem a odznáčkem. Pochopil jsem to ještě týž večer. To mi estebák přerazil nos a tátu zrychtovali jak svině branku. Stejně jak škola za komunismu vychovávala dle představ komunistického vedení státu, tak i dnes stát má v osnovách povinnou výchovu k multikulturalismu a jiným levicovým nesmyslům. A rodina ani daňový poplatník na to nemá vliv. Školství se od dob komunismu nezměnilo. Jediná šance jsou soukromé školy. Povinnost naučít dítě číst psát a počítat má mít stát. Od dvanácti let by mělo být směrování dalšího vývoje s možností volby rodiny. Co se školami, kde výše popisovaný brajgl je vydáván za „alternativní metody výuky“. Právě probíhá třeba v Přerově Multikulti festival, pod záštitou Gymnázia Jakuba Škody. A rodič s tím nedokáže nic udělat. A proč by dělal? Důležitější než nějaká výchova v tradicích je přece onen papír nazvaný „Maturitní vysvědčení“. Odkaz na onu pozvánku je zde. Všimněte si i diskuse. http://www.prerovskenoviny.eu/…v/nazory.php?…

[5] Nechci být zlomyslná, Lado ...
Jiřina Korčáková mejl web Úterý 16. 04. 2013, 00.58

… ale musím říci, že skutečně – když jsem já chodila do školy, bylo to přesně obráceně. Dítě nemá na vybranou. Nemůže si vybrat školu ani učitele. Nemůže říci: já do školy nepůjdu! Po roce 68 se u nás během roku na dějepis a na zeměpis vystřídalo celé stádo učitelů, rok co rok tak čtyři – jako nohy u stolu, třídní to vtipně vyřešila opakovaným těhotenstvím (než já jsem vychodila základku, tak ona musela porodit mateřskou školku!) a suplovaly za ni vysloužilé důchodkyně, které nás tahaly za vlasy, dávaly nám záhlavky a místo výuky nám četly dlouhatánské odstavce z učebnice. Co nestihly přečíst v hodině, to jsme dostali za domácí úkol opsat do sešitu doma. Nutily nás memorovat celou frontu letopočtů dlouhou jak Rudé právo a zatímco chudák žák se potil u tabule, ty baby kontrolovaly správnost napsaného s učebnicí v ruce, protože si to samy nepamatovaly. V žákajdě se nám to hemžilo třídními důtkami a nadání neexistovalo. A nelze to svádět jenom na rok 68. Již na prvním stupni v družině, místo abychom psali úkoly a vzpamatovali se z náročného dne pod kuratelou promovaných i nepromovaných vysloužilých idiotů, psali jsme sáhodlouhé diktáty a družinářka nás mlátila ukazovátkem přes natažené holé ruce. Pamatuji se, jak o Kolmera (také už je dnes na pravdě boží, zemřel poměrně mladý) to ukazovátko přerazila. Já jsem musela až do konce podmračeného odpoledne v tomto koncentráku podělání namísto vzdělání klečet v koutě, nejdřív jsem zírala směrem do třídy a červenala jsem se hanbou a když přišla do třídy ředitelka projednat cosi s krávou družinářkou (patrně náplň blížící se třídní schůzky), nařídily mi obrátit se a čumět do zdi, aby neviděly, jak mi tečou slzy. Ty svině mne neměly rády, protože naše máti si několikrát přišla stěžovat. Takové bylo mé útlé dětství a to jsem nebyla žádná proletářka! Nenávidím je, Lado. Jestli dnes prožívají peklo, dostávají prostě zpátky čočku, kterou dříve uštědřovali učitelé nám. Ne, že bych je litovala. Jediného učitele, kterého jsem měla ráda, vyhodili. Místo, aby mne něco naučili, soustředili se na to, aby mi zničili život a znechutili (a zakázali) veškeré vzdělání – obojí se jim bez jakýchkoliv pochybností (především z jejich strany) podařilo. Ano, zničili mnohým z nás život bez jakýchkoli výčitek svědomí a teď se jim hrozně křivdí a stěžují si, jak mají nízký plat. Jako bych já někdy měla plat vyšší! Tedy ne, že bych je litovala. Víte, jak se to říká! Můžou nám klidně …

Nelze přidávat nové komentáře.