
Rozpuštění a vypuštění dle zákona
Karel B. Müller: Kdo vládne a kdo určuje pravidla
Motto: Kdo je pobouřen rozhodnutím Ústavního soudu, měl by si uvědomit, že vláda zákona není totéž co demokracie…
Nedávno zesnulý sociolog a filozof Ralf Dahrendorf se domníval, že neúplatní a nezávislí soudci mají pro demokracii ještě větší význam než volení politici. A ty šťastné země, kterým se podařilo vytvořit obojí, si obojí hýčkají.
Ti, kteří jsou zklamáni či pobouřeni rozhodnutím ústavního soudu ve věci Melčákovy stížnosti, by si měli uvědomit, že vláda zákona není totéž co demokracie a jedno nezaručuje druhé.
Rozpuštěná demokracie
Když dnes hovoříme o demokracii, máme ve skutečnosti na mysli liberální demokracii. Avšak ne vždy z toho vyvozujeme správné důsledky. Liberalismus je nástrojem demokracie, avšak demokracie sama o sobě není nutně nositelkou liberalismu. Historicky liberalismus nezasáhl českou společnost příliš silně, spíše jen některé segmenty její společenské elity. A můžeme bez nadsázky říci, že dnes běží o to, zda se liberalismus v českém prostředí prosadí jako ústřední princip politických a společenských vztahů.

Intelekt Vasila Bilaka dle Výučního listu nebyl dostatečný na to, aby mohl být pověřen tak náročným úkolem, jako je ušít sako. Nicméně se stalo, že byl komunistickou stranou povolán, jako jeden z nejlepších a nejinteligentnějších soudruhů, k řízení našeho státu, který ideologicky vedl vpřed po neskutečně dlouhou dobu 34 let.
Moderní demokracie se takříkajíc v liberalismu rozpustila. Když mnozí vyjadřují hlubokou nespokojenost s demokracií, je možné je utěšit konstatováním, že západní společnosti se dokázaly bezprecedentně osvobodit od politického násilí a útlaku, což je v zásadě zásluha liberalismu, nikoli demokracie.
Demokracie jako způsob vládnutí až příliš snadno sklouzává – není-li prostoupena liberálními hodnotami – k volenému despotismu či diktatuře většiny. Vláda lidu (či většiny) liberální hodnotou není. Základní hodnotou liberalismus je naopak přesvědčení, že nekontrolovatelná a nekontrolovaná vláda mívá nesnesitelné a katastrofální důsledky, proto je třeba jakoukoli vládu (i vládu lidu) kontrolovat a omezovat jak pomocí institucionalizované opozice i široké občanské participace, tak pomocí ústavnosti.
Základy, které nelze zpochybnit
Vztah vlády zákona a politické moci však v liberální demokracii nutně vyvolává napětí. Ústava politickou moc konstituuje na straně jedné, klade jí meze na straně druhé. Politická moc může měnit zákony, kdykoli se najde politická vůle k právní změně. Politická moc je však zároveň omezena právem a definována textem ústavy. V tomto rozporném momentu liberální demokracie je nutno spatřovat její základní princip a hodnotu, nikoli se jej snažit odstranit.
A ještě jednou Vasil – Kdopak mu asi psal ty projevy?
Rozporuplný vztah mezi liberálním principem ústavnosti (zákonnosti) a demokratickým principem většinové vůle je možné vybalancovávat jen díky naprosto nezávislé soudní moci, která je umožněna jak institucionálními zárukami, které činí změnu ústavy obtížnou (nicméně možnou), tak liberální kulturou politických elit projevujících se umírněností a oddaností ústavním principům.
Každá ústavní změna, má-li být ústava zdrojem autority, by měla být odrazem širšího a dlouhodobější společenského konsenzu. Některé ústavní principy – například princip dělby moci, který říká, že nalézání práva je kompetencí soudců, nikoli zákonodárců, nebo princip základních práv a svobod – je možné považovat z liberálních pozic za nezpochybnitelné, ať už si politici či veřejnost myslí cokoliv.
Autor textu K. B. Müller působí na katedře politologie pražské VŠE
Související texty:
- Melčák napadl předčasné volby
- Ústavní soud vyhověl Melčákovi
- A co na to pan prezident Česka…
- Blesková změna ústavy
- Raninec chce napadnout cestu k volbám
- Volby nebudou? To je fuk, hlavně nám dejte růži
- Poslanci jdou naposledy do práce… Fakt? No nevíme, nevíme…
- Melčák a Ústava ČR – J.Pehe
- Je čas vzít si na mušku Ústavní soud – řekl Klaus
- No vida… Tak se prý v našem zájmu nerozpustí, řekl Paroubek…

Čtěte také:
- Politická situace nahrává extremismu
- ČSSD chce ovlivňovat Primu?
- Kdo nás vede do náruče Ruska? Vy, Jiří Paroubku!
- Já, král Paroubek I.
- Paroubkův jazyk a Putinovy boty
Navštivte archiv textů Vstup do diskuze zde
Zhlédněte Inkubátor Atllanky Atllanka Vás vítá – Welcome
Komentáře na našem webu se zobrazují s určitým zpožděním, omlouváme se Vám, ale je to nezbytná ochrana před hulváty a hlavně před reklamním spamem…
««« Předchozí text: Šumavský kůrovec pracuje v žoldu mocných Následující text: Je muslimský svět jen jeden? »»»
Atllanka | Úterý 15. 09. 2009, 10.16 | Česko, Politika, Ústava | trvalý odkaz | vytisknout | 1984x
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářK textu nebyl napsán žádný komentář.