Atllanka

8.5.2008: Klikněte vlevo na Vyhledávání a zadejte co hledáte, např.: Mašínové, islám, socani, atd. Nížeji se Vám zobrazí texty slovo obsahující. Rozklikněte a vyberte si článek. Hezký den, přeje Atllanka… :) … Starší aktuality

Přejdi Jordán, řeku všech nadějí

Jsou na dně Mrtvého moře Sodoma a Gomora?

 

Mrtvé moře má spoustu přívlastků, stačí si jen prolistovat odpovídající arabské či hebrejské texty. V hebrejštině je nazýváno Yam ha-Melah – Moře soli, nebo Yam ha-Mavet – Moře smrti…

V minulosti to bylo východní moře nebo moře Arava. V arabštině si Mrtvé moře na nic nehraje a znamená opravdu Al Bahr al Mayyit, tedy mrtvé moře. Další arabské jméno znělo Moře Zoar po blízkém městě.

Řekové zase říkali Mrtvému moři Lake Asphaltites rquote – Vidět dolů. A pak byly ještě hlasy, jež o něm hovořily jako o Bahr Lūţ – Lotově moři, jelikož jejich šířitelé věděli své o biblických příbězích, realisté ho mají za Moře solné či Moře slané, škarohlídové mu zase říkají Moře asfaltové, asi proto, že se jeho příboj valí k břehům zpomaleně jako v hororu a hlavně proto, že se na jeho dně asfalt skutečně nachází.

 

 

Každopádně je tento přírodní úkaz v Judské poušti nedaleko Jericha a Jeruzaléma tou největší turistickou i léčebnou atrakcí Izraele. A vzhledem k tomu, že uprostřed Mrtvého moře vede imaginární státní hranice, patří také Jordánsku. V roce 2000 tvořila Mrtvé moře vodní pláň o rozloze zhruba 980 kilometrů čtverečních. Slaná voda vyplňovala Velkou syrsko-africkou puklinu v hloubce přesně 399 metrů pod úrovní hladiny Středozemního moře. Když se k tomu připočetla ještě největší hloubka Mrtvého moře, tedy 395 metrů, nesměli jsme se divit, že nám při sjezdu autem k tak velkolepému přírodnímu úkazu zaléhalo v uších nejen z těchto hloubkových představ a vlastní hypertenze, ale i ze skutečného atmosférického tlaku.

Dnes je tady situace podstatně jiná a kritická. Každý rok poklesne hladina Mrtvého moře asi o metr. Na jeho nejjižnější části je už vodní plocha rozdělena solnatou pevninou. Proto izraelští a jordánští představitelé dali hlavy dohromady a společně pracují na projektu stavby kanálu, který bude zásobovat vysychající Mrtvé moře vodou z Rudého moře. Izraelský ministr národní infrastruktury a jordánský ministr vody a zavlažování se rozhodli požádat Světovou banku o financování studie proveditelnosti kanálu.

 

Sodoma Gomora

Když se Lot po dlouhém putování okrskem Jordánu směrem na Soáru rozdělil s bratrem svého otce Abramem a začal se svojí ženou a dvěma dcerami stanovat nedaleko Sodomy, poznal sodomské muže, kteří byli před Hospodinem velice zlí a hříšní. A zatímco sodomští juchali a Lot se snažil získat úrodu a majetek, Abram být skoro ve svých osmdesáti otcem. Jeho ženě Sáře totiž Hospodin oznámil, že bude mít syna. Sára se podivila, že v tomto stáří má zažít ještě takové rozkoše, když jí už ustal běh ženský. Ale stalo se. A tak se v rodině Abrama radovali, zatímco u Lotů se blížila tragédie…

 

 

Takto jsem si nechal vyprávět průvodcem Michailem Dorrem jednu z biblických legend. Kolem nás ubíhala Judská poušť s oválnými pouštními kopci, ovčími stády a stany beduínů, otevřenými směrem k Mekce. Po pravé strany zely v kamenitých stráních hluboké vrásky vádí, jimiž se zjara hnaly přívaly vody, nad nimi bylo veledůležité místo zvané Kumrán, v němž dávní pašeráčtí beduíni objevili v deseti jeskyních a ve vádí Murabba'at v hliněných džbánech slavné svitky sekty esejců, kteří zde žili asi dvě stě let před našim letopočtem a zachovali na pergamenu z kůží ovcí starozákonné texty…

Také jsme si odskočili do nedalekého Jericha, kde jsem si na zbytcích jeho hradeb představoval, kolik nehygienických decibelů muselo mít troubení z andělských píšťal, že dokázalo zbořit tak mohutné kamenné zdi, aby mohlo být město pokořeno…

Podle zpravodajského webu Arutz Sheva – Israel National News mají v současné době Izrael a Jordánsko společný zájem na vodě a vodních technologiích. Úroveň hladiny vody v Mrtvém moři už desetiletí klesá, za posledních 20 let poklesla o skoro 25 metrů. V současné době je na úrovni 417 metrů pod mořem, jedná se o nejnižší místo na zemi, kde vodní hladina klesá o alarmující jeden metr ročně. Pokud nebudou podniknuty okamžité kroky k nápravě, poklesne hladina na minerály bohaté vody v roce 2025 na úroveň 440 metrů pod mořem a do roku 2050 o dalších 25 metrů.

A odkud se zde vzalo tolik soli? Jednoduše. Když Lot se ženou a dcerami prchal před ohněm, Hospodin jim přikázal, aby se ani jednou neotočili. Lotova žena však neuposlechla, otočila se a rázem z ní byl solný sloup…

Studie proveditelnosti projektu Rudé moře – Mrtvé moře, která by měla stát okolo 15 milionů amerických dolarů, tj. okolo 330 milionů českých korun, bude zkoumat vliv projektu na ekologickou rovnováhu oblasti, stejně jako dopad na kvalitu vody samotné. Podle původního plánu mělo ročně být z Rudého do Mrtvého moře přesunuto okolo dvou miliard metrů krychlových vody. Plán byl odmítnut poté, kdy odborníci uvedli, že takové množství vody by změnilo chemické složení vody Mrtvého moře na nepřijatelnou úroveň a vytvořilo nánosy. Množství vody bylo omezeno na 650 milionů metrů krychlových.

Očekává se, že projekt bude realizován za spolupráce s francouzskou vládou a tamními vodovodními společnostmi. Studie o realizovatelnosti projektu, který by představoval gigantické dílo stavebního inženýrství o délce 180 kilometrů s výškovým rozdílem asi 300 metrů, se bude zabývat také jeho ekologickým dopadem.

 

Mrtvé moře

Mrtvé moře obsahuje přes 30 procent minerálů a solí v jednom litru mořské vody – zhruba 212 gramů chloridů, téměř 41 gramů hořčíku, stejné množství sodíku, asi 17 gramů vápníku a další prvky, nezbytné pro lidský organismus, což umožňuje přežít jen omezenému počtu mikroorganizmů. Dosud není zřejmé jaký dopad by měl přívod relativně méně slané vody na změnu ekosystému.

 

 

Jsem klasický zvědavec a zkouším vodu z toho přesoleného líného příboje. Je odporně hořká. Z obavy o svůj cholestrerol od další ochutnávky upouštím a snažím si představit skoro dvěstěkilometrovou vodní strouhu, jak přivádí do Mrtvého moře záchrannou vodu. Se smíšeně nedůvěřivými pocity naslouchám výkladu kamaráda Michaila.

Projekt prokopání kanálu mezi oběma vodními rezervoáry byl v obecné rovině navržen izraelským prezidentem Šimonem Peresem jako součást „Mírového údolí“, plánu, který by podle něj měl sblížit Jordánsko, Palestinskou autonomní správu a Izrael. Skupiny ochránců životního prostřední a geologů však varují, že realizace plánu by zničila tři unikátní místní ekosystémy: Eilatský záliv, údolí Arava mezi Eilatem a Mrtvým mořem a samotné Mrtvé moře. Světová banka uvádí, že stavba přivaděče slané vody z Rudého moře v hodnotě 5 miliard dolarů (více než 100 miliard korun) stabilizuje hladinu vysychajícího Mrtvého moře a zachrání tak turismus, zemědělství a těžbu minerálů v oblasti.

Pro turisty by to byla velká rána, kdyby Mrtvé moře zmizelo. O své hosty by přišly také místní bahenní lázně, v nichž se už vyléčila nejedna vážná kožní choroba či kloubové a jiné neurologické potíže. A to nemluvím o těch, kteří si čtou noviny nejraději, když se pohubují na lenivých vlnkách přesoleného moře jen tak zádech. Kdybyste dělali, co dělali, v Mrtvém moři byste ke dnu neklesli. Zkouším to na vlastní kůži; říkám si, že nic není nemožné, ale po několika hořkých loknutích měním kraulářský styl v jediné možné plácání na zádech.

Nejvážnějším problémem, o němž se málo ví, je míchání vod – Mrtvého moře s Rudým mořem. Je to unikátní aspekt tohoto projektu, který nebyl ještě nikdy vyzkoušen. Během posledních 50 let se množství čerstvé vody, kterou Jordán přivádí do Mrtvého moře, snížil z 1,3 miliardy metrů krychlových ročně na současných 70 až 100 milionů metrů krychlových. Došlo k tomu kvůli odvádění až 95 % vod Jordánu Izraelem, Jordánskem a Sýrii. V důsledku toho kulturně a historicky důležitá řeka Jordán byla málem přeměněna v odpadní kanál.

 

Řeka Jordán

Jordán je arabsky Nahr al-Urdun, hebrejsky ha-Jarden a je dlouhý asi 300 km. Pramení v pohoří aš-Šajch na hranicích Sýrie a Libanonu, protéká Tiberiadským jezerem, sníženinou al-Ghór a ústí do Mrtvého moře. Hlavní její přítok je Jarmuk. Jordán je nesplavný, využívá se k zavodňování a jeho povodí zaujímá 17 300 km². Je zdaleka nejvýznamnějším zdrojem sladké vody pro oblast Izraele, Palestiny, Jordánska a přilehlé části Sýrie. V současnosti je pro zásobování pitnou vodou, zemědělské závlahy či průmysl odebíráno 70 až 90 % průtoku řeky.

To má negativní důsledek v podobě setrvalého poklesu hladiny Mrtvého moře, neboť vypařování převládá nad přítokem. Jedním z hlavních bodů mírové smlouvy z roku 1994 mezi Izraelem a Jordánskem tak bylo právo Jordánska na vyšší podíl při odběru vody z Jordánu. Ze stejného důvodu Izrael prozatím odmítá navrátit Sýrii Golanské výšiny, které umožňují kontrolovat dvě ze tří zdrojnic řeky. Také proto v květnu 2005 uzavřely Jordánsko, Izrael a Palestina dohodu o výstavbě velkokapacitního převaděče vody z Rudého do Mrtvého moře, který by měl nahradit deficit přítoku Jordánu.

Zmínky o řece Jordán se objevují na řadě míst Bible, vypráví Michail. Úrodnost údolí je zmiňována už v knize Genesis, kde je přirovnáváno k zahradě Hospodinově. Připomínek četných brodů přes Jordán je v knize Genesis několik, např. když patriarcha Jákob se svou družinou překračuje Jordán a u brodu přes Jabok zápasí s Bohem, nebo, když Jiftách pobíjí Efrajimce při jordánských brodech. V Jordánu byl též Janem Křtitelem pokřtěn Ježíš Nazaretský…

 

 

Za poslední půlstoletí se odehrálo na čtyřicet násilných aktů, v nichž hrála roli dostupnost vody, z toho 30 mezi Izraelem a jeho muslimskými sousedy; v 60 letech Izrael zlikvidoval syrské zařízení pokoušející se odvést vodu z řeky Jordán. Dan Zaslavski, bývalý izraelský vládní komisař pro vody, odhaduje, že obnova toku řeky Jordán, který je jediným napáječem Mrtvého moře, by stála ne méně než 800 milionů dolarů (více než 16 miliard korun), což je však pouhá šestina odhadovaných nákladů na vybudování kanálu z Rudého moře.

Izraelský prezident Šimon Peres však prohlásil, že projekt kanálu nebo mírového potrubí… je životně důležitý pro záchranu Mrtvého moře, ale ještě více pro mír a prosperitu oblasti. Izrael zvažoval v 80. a následně 90. letech i výstavbu kanálu, přivádějícího vodu do Mrtvého moře z moře Středozemního. Plány byly ale zamítnuty kvůli velké nákladnosti. Současný projekt Rudé moře – Mrtvé moře má být levnější.

 

Sůl nad zlato

Izrael se podobá trosečníkovi, který uprostřed moře umírá žízní. Proto se židovský stát stal přední světovou zemí ve vývoji technologií, které se snaží řešit problém nedostatku vody. Sůl je nad zlato jen v Mrtvém moři, pro pouště je nade vše sladká voda a tak vláda odsouhlasila zvýšení národních kvót výroby odsolené vody z 230 milionů metrů krychlových na 505 kubíků. Podle zprávy webu Al Bawaba současný izraelský vodohospodářský průmysl zahrnuje okolo 270 společností a organizací, které se věnují vývoji a výzkumu a zaměstnávají okolo 8.000 lidí. Ing. Rudolf Ger z Aškelonu je ten pravý expert také přes odsolování. Izraelec, pocházející z Košic.

V současnosti je asi 60 % izraelské odpadní vody recyklováno a operují dvě další odsolovací stanice v Aškelonu a Eilatu. Čtvrtá je ve výstavbě v Chadeře. Aškelonská desalinační stanice, která je největším takovým zařízením ve světě, produkuje 100 milionů metrů krychlových vody ročně při využití technologie reverzní osmózy mořské vody, říká pohotově. Desalinační zařízení Palmachim, postavené společností Via Maris Desalination za více než 10 milionů dolarů, by mělo produkovat 30 milionů metrů krychlových odsolené vody ročně pro téměř 300 tisíc obyvatel pobřežní oblasti Středomoří.

V lednu je v těchto končinách, kde slunce celé dny jen svítí, teplota vzduchu od 11 do 22 stupňů Celsia, červenci pak rtuť teploměru šplhá až přes čtyřicátý dílek ve stínu. První měsíc roku je slunných pouze šestadvacet dnů. v červenci a srpnu pak všechny. Krajina kolem Mrtvého moře je však jen zdánlivě vyprahlá a bez života. Přesto se našly rostliny a živočichové, jimž nevadí ani vedro a pouštní žár, ani strmé skály.

Na těch jsou jako doma kozorožci nubíjští. A když zrovna přes odolné akácie nefičí pouštní vichřice chamsin. je možné slyšet vřískání damana skalního, což je tvor podobný kříženci sysla s odrostlým svištěm. Kupodivu je toto zvířátko nejbližším příbuzným asi stokrát většího slona. Jeho sousedem je pískomil tlustý a nad ním důstojně krouží se svým více než dvoumetrovým rozpětím křídel orel skalní, pátrající svým bystrým zrakem po místních liškách…

 

Masada

Možná, že až jednou zavítají do tohoto horkého kraje vnuci mých vnoučat, bude už odhaleno i tajemství, jestli je na dně Mrtvého moře navždycky pochovaná hříšná Sodoma a Gomora, na které kdysi z těžce dostupné hory v celé své pýše a nedobytnosti pohlížela slavná Masada – hrdinstvím statečných zélótů opředená pevnost Judských hor, jež tvoří v každodenním oparu protiváhu protějším Moábskému pohoří na jordánské straně.

 

 

Pevnost Masada se nachází na vrcholku stolové hory blízko jihozápadního pobřeží Mrtvého moře. Místo bylo poprvé osídleno v době Prvního Chrámu (900 př. o. l.), ale známé je především kvůli paláci a pevnosti, vybudované Herodem Velikým (vládl v letech 37 – 4 př. o. l). Na vrchol kamenité hory je možné se dostat jen dvěma způsoby; lanovkou na proklatě nebezpečně prověšených lanech, nebo pěšky.

Volím neprozřetelně druhou variantu. Je těžké dusno, prosycené solným oparem. Po půlhodině drastického stoupání svého nápadu hořce lituji, je to asi stokrát úmornější výstup, než na tatranské Rysy. Nahoře mě ale po další hodině, jež mi z těla vyždímala hektolitr potu, čeká odměna; kolosální pohled na Mrtvé moře. Slunko praží, i když se skrývá ve slaných výparech.

Představuji si, jaké útrapy asi prožívali někdejší zélóti i dnešní izraelští vojáci, kteří jako důkaz své srdnatosti musejí vylézt na Masadu v plné polní. Mám jako tito odvedenci židovského státu výhodu, že se zase můžu v klidu vrátit do civilizace a nemusím ani následovat srdnaté zélóty. Když statečné bojovníky po strastiplném obléhání a budování gigantického náspu neústupní Římané konečně i s Masadou dobyli, našli jen několik stovek mrtvol.

Vzdát se? Aby se každý musel dívat, jak jeho žena umírá, jsouc přitom znásilňovaná, jak jeho dítě volá otce, jehož ruce jsou spoutány okovy. Ne ! Dnes ještě jsou tyto ruce volné, ještě drží meč, ještě nám mohou být nápomocny při ušlechtilém činu! Ne pod knutou nepřítele zemřeme, ale svobodně se svými ženami a dětmi se se životem rozloučíme!

Tolik z řeči vůdce zélótů Elasara Ben-Jaira v předvečer pádu Masady roku 72 našeho letopočtu. Rovných 967 obránců včetně žen a dětí se po tři roky bránilo až 15tisícové armádě Římanů. Masada byla vystavena Herodem Velikým tak, aby byla nedobytná. Měla vlastní zásoby vody i jídla. Každý muž nejprve zabil svoji rodinu (napřed děti, poté manželku), pak pevnost společně zapálili a vylosovali mezi sebou 50 mužů; ti pobili své druhy i sebe a poslední z nich nalehl na svůj meč. Do zajetí nesměl nikdo padnout. Přesto údajně dvě ženy a tři děti přežily, když se zapomenuté ukryly ve skalní vodní nádrži. Inu, i některé legendy musejí mít svůj šťastný konec…

 

 

Masada – symbol izraelské odvahy a nepokořitelnosti. Na ní se v současnosti odehrává vojenská přísaha mladých Izraelců: Masada už nesmí nikdy padnout !

zdroj textu a foto  

Čtěte také:

 

Navštivte archiv textů     Vstup do diskuze zde 

 

Stáhněte si naše Prezentace       Atllanka Vás vítá – Welcome

 

Komentáře na našem webu se zobrazují s určitým zpožděním, omlouváme se Vám, ale je to nezbytná ochrana před hulváty a hlavně před reklamním spamem…

 



pošli na vybrali.sme.sk jaggni to! Linkuj.cz pridej.cz

««« Předchozí text: Nebezpečná drzost politiků Následující text: Katyňský masakr - Prokletá Katyň »»»

Atllanka | Neděle 4. 04. 2010, 09.21 | Historie, Komentáře, Israel | trvalý odkaz | vytisknout | 14355x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
[1] Izrael
Al-Bert mejl Neděle 23. 09. 2007, 11.15

Jsem rád, že někdo o Izraeli také píše takhle. V proudu současné mediální masáže je to osvěžující. Izrael je úžasný národ s historií, který na sebe může být hrdý, protože vždy za svou existenci bojoval. Evropa by se mohla učit.

[2] Jsou na dně Mrtvého moře Sodoma a Gomora...?
vulcan-eli Neděle 4. 04. 2010, 19.41

Ano ale nezůstalo z nich vůbec nic. Jen ta sůl.

Nelze přidávat nové komentáře.