Atllanka

8.5.2008: Klikněte vlevo na Vyhledávání a zadejte co hledáte, např.: Mašínové, islám, socani, atd. Nížeji se Vám zobrazí texty slovo obsahující. Rozklikněte a vyberte si článek. Hezký den, přeje Atllanka… :) … Starší aktuality

Morgenthauův plán

Americký plán na poválečné uspořádání Něměcka

 

Motto: Cílem války není padnout za svou vlast, ale donutit ty parchanty na druhý straně, aby padli za tu jejich… George Patton

 

Morgenthauův plán

V létě 1944 se západním Spojencům podařilo prorazit z předmostí v Normandii a velmi rychle osvobodit téměř celou Francii. Vypadalo to, že spojenecká vojska se vemi brzy dostanou na německé území, a aktuální začala být otázka jeho budoucí správy. Mezi nejkontroverznější návrhy na poválečné uspořádání Německa patřil plán tehdejšího amerického ministra financí Henryho Morgenthaua.

 

 

Německá otázka byla pravidelným tématem spojeneckých jednání. Do plánování se v roce 1944 zapojil i americký ministr financí Henry Mongenthau, který svůj Navrhovaný poválečný program pro Německo prezidentu Rooseveltovi předložil v létě 1944.

Jádrem plánu byl návrh rozdělení území Německa a jeho přeměny z vyspělé průmyslové země na víceméně zemědělský stát. Prezident Morgenthauův tvrdý přístup k Německu do značné míry sdílel, naopak jasný nesouhlas s tímto přístupem v Rooseveltově administrativě vyjádřili ministr zahraničí Cordell Hull a ministr války Hnery L. Stimson, kteří si často stěžovali na to, že Morgenthau má na prezidenta v zahraničněpolitických otázkách větší vliv než oni sami.

 

V čem spočíval Morgenthauův plán?

Morgenthau nesouhlasil s těmi politiky, kteří tvrdili, že Versailleská mírová smlouva z roku 1919 byla k Německu příliš tvrdá a spolu s astronomickými finančními reparacemi přispěla k vytvoření podmínek pro Hitlerův nástup k moci. Podle něj bylo naopak po první světové válce zacházení s Německem příliš mírné a omezující podmínky Versailleské mírové smlouvy ve vojenské oblasti zcela nedostatečné.

Hlavním bodem Morgenthauových úvah bylo přesvědčení, že Německo bude i po konci druhé světové války představovat největší riziko pro mír v Evropě. Proto bude nutné tuto hrozbu tvrdými opatřeními odstranit. Jak napsal ve své knize Germany Is Our Problem (Náš problém je Německo), kterou vydal v roce 1945 na obhajobu svého plánu, “touha Němců po válce je stejně tradiční jako naše americká touha po svobodě”.

 

 

Navíc se domníval, že “Němci si budou pamatovat spíše to, jak blízko byli k vítězství, než to, jak byli poraženi”. Morgenthau proto tvrdil, že je nutné Němce zbavit všech základních hospodářských předpokladů pro vedení války. Nestačí pouze zakázat armádu a zničit zbraně, protože armáda a výzbroj se dá rychle obnovit, což ukazují příklady v minulosti. Stejně tak konverze mírového hospodářství na válečnou výrobu se dá provést velmi rychle, jak se ukázalo i ve Spojených státech.

Proto Morgenthau požadoval:

Německý průmysl musí být zlikvidován a dělníci převedeni z průmyslové výroby do zemědělství. Jak uvedl, “cesta Německa k míru vede na zemědělskou farmu. Dokud bude mít Německo kapacity k výrobě lokomotiv, lodí, automobilů, traktorů, letadel, strojů apod., tak bude mít stále sílu k vyvolání nové dlouhé a krvavé války”. Aby tomu bylo zabráněno, navrhoval demontáž německých továren a transport jejich zařízení do USA. Pokud transport nebude možný, jejich likvidaci.

Jednu z kapitol své knihy nazval Průmyslová revoluce a dodával:

“Tvrzení, že Evropa potřebuje silné průmyslové Německo, je omylem”. Do zemědělství mělo být z průmyslu převedeno několik miliónů německých dělníků, jak to bude provedeno, “je německý problém”. Ve svém plánu Morgenthau přímo stanovil, že spojenecké armády se problémy výživy a zásobování německého obyvatelstva zabývat nebudou.

Kritikům svých záměrů odpovídal:

“Jistě, je to hrozný problém. Ale at´si ho Němci vyřeší sami. Proč bychom se měli k čertu starat o to, co s těmi lidmi bude.. My jsem si o tuhle válku neřekli a také jsme nenahnali miliony lidí do plynových komor.”

Ve svém návrhu se zabýval i budoucím územním uspořádáním Německa:

Za velmi problematické pokládal průmyslové území Porúří, kde sice bylo možní zlikvidovat průmysl, ale uhlí by v zemi zůstalo. “Když nemůže být uhlí odstraněno z Porúří, musí být Porúří odstraněno z Německa,” psal Morgenthau a dodával: “Zde leží srdce německé průmyslové moci, líheň válek. Tato oblast by neměla být pouze zbavena veškerého existujícího průmyslu, ale také oslabena a ovládána tak, aby se ani v dohledné budoucnosti nemohla stát průmyslovou oblastí.”

 

 

Navrhoval proto odsunout Němce z tohoto území a zřídit zde zvláštní zónu pod mezinárodní správou. Zbylé Německo pak mělo být rozděleno na severoněmecký a jihoněmecký stát, který by měl celní unii s obnoveným samostatným Rakouskem. Některá německá území, jako Sársko, Východní Prusko nebo velká část Slezska, měla připadnout sousedním zemím.

Na námitky, že silné Německo by po válce mohlo být hrází proti šíření komunismu, Morgenthau reagoval: “Historie ukazuje, že plány na ovládnutí západní polokoule měli vždy Němci, nikoliv Rusové, a je velice nepravděpodobné, že by Sovětský svaz měl agresivní záměry.” Navíc v historii nenacházel žádný příklad demokratické země, která by se stala komunistickou.

Jak víme, zde bylo Morgenthauovo uvažování skutečně velmi krátkozraké. Někteří historici ho obviňují z příliš prosovětského postoje a připomínají, že jeho hlavní poradce pro zahraniční záležitosti Harry Dexter White, který se významně podílel na formulování plánu, byl po válce obviněn z prosovětské špionáže.

V 90. letech byly odtajněny Američany zachycené a dešifrované zprávy sovětské rozvědky z USA, které potvrdily, že White Sovětům informace skutečně poskytoval.

 

Osud Morgenthauova plánu

V polovině září 1944 se v Quebecu konala americko-britská konference s krycím jménem Octagon, kde se na program jednání dostal i Morgenthauův plán. Roosevelt pro něj chtěl získat souhlas britského premiéra Churchilla, který se zprvu vyjadřoval nesouhlasně. V průběhu jednání ale postoj změnil, Británie byla totiž v tíživé finanční situaci a nutně potřebovala americkou půjčku.

Výměnou za souhlas se základními body Morgenthauova plánu Roosevelt přislíbil Churchillovi poskytnutí výhodného úvěru. Morgenthauův plán se na konferenci projednával bez vědomí amerického i britského ministerstva zahraničí. Jakmile se britský ministr zahraničních věcí Anthony Eden dozvěděl, že Churchill podepsal memorandum souhlas s hlavními body plánu, okamžitě protestoval. Nesouhlas s výsledky Rooseveltova jednání s Churchillem vyjádřili i američtí ministři Hull a Stimson, kteří do Quebecu nebyli přizváni.

Přestože na konferenci v Quebecu byl Morgenthuův plán v zásadních bodech schválen, jak se později ukázalo, byla to jeho labutí píseň. K ochladnutí Rooseveltova původního souhlasu přispěla aféra s únikem základních bodů plánu do amerického tisku, kde byl velmi kritizován.

Těchto informací využili také Goebbelsovi propagandisté v Německu a předestřeli Němcům hrůznou vizi hladomoru a genocidy v případě, že Německo bude Spojenci poraženo. Plně do karet Goebbelsově propagandě hrálo i to, že Morgenthau pocházel z prominentní newyorské židovské rodiny.

Titulek ústředního nacistického denníku Volkischer Beobachter hlásal: “”Roosevelt a Churchill souhlasili s židovským vražedným plánem,” který povede ke smrti několika desítek miliónů Němců. Plán byl v německém tisku prezentován jako “orgie židovské nenávisti k Německu” a propagandisticky využit k posílení bojové morálky.

Při amerických prezidentských volbách v listopadu 1944 prohlásil Rooseveltův republikánský protikandidát Thomas E. Dewey, že zveřejnění Morgenthauova plánu v tisku Spojencům “pomohlo” asi tak stejně jako několik čerstvých německých divizí.

Roosevelt od podpory Morgenthauova plánu začal pomalu ustupovat, i když až do jeho smrti v dubnu 1945 nebyl oficiálně nikdy odvolán. Některé zásady plánu byly zaneseny i do směrnice JCS – 1067, která upravovala postavení americké armády v poraženém Německu.

Podle směrnice, kterou v květnu 1945 podepsal nový americký prezident Harry S. Truman, americká armáda neměla “podnikat žádné kroky k pozvednutí německého hospodářství” a problémy zásobování a výživy obyvatel měla řešit, jen pokud představovaly riziko pro spojenecká vojska.

To ale byly poslední dozvuky Morgenthauova plánu, v nové Trumanově administrativě už pro Henryho Morgenthaua nebylo místo. Truman už jako senátor jeho plán kritizoval, na postupimskou konferenci Morgenthaua nevzal a ten naopak v červenci 1945 odešel z postu ministra financí.

V této době se již začínají výrazněji projevovat rozpory mezi Spojenci a první náznaky studené války. Truman si byl vědom sovětské hrozby, obával se, že Morgenthauův plán, který pokládal za “akt msty”, by vedl k chaosu a příliš tvrdý postup by mohl Němce zahnat do Stalinovy náruče.

V letech počínající studené války proto americká politika naopak podpořila postupnou obnovu německého hospodářství a jeho propojení se západní Evropou. Cílem mělo být vybudování nového německého státu, který by měl mít sám zájem na mírové prosperitě.

 

 

Směrnice JCS – 1067 byla v roce 1947 nahrazena novou směrnicí JCS – 1779, ve které již stálo: “Spořádaná a prosperující Evropa se neobejde bez ekonomického přispění stabilního a produktivního Německa.” Marshallův plán hospodářské obnovy Evropy z roku 1947 se dá pokládat za naprostý opak plánu Morgenthaua z roku 1944.

 

Základní body Morgenthauova plánu:

  • naprostá demilitarizace Německa, rozpuštění armády, likvidace veškerého zbrojního průmyslu a všech dalších klíčových průmyslových odvětví, která jsou vojensky využitelná
  • likvidace těžebních zařízení a dolů
  • demontáž a transport průmyslových zařízení do spojených států
  • v průmyslové oblasti Porúří zřízení zvláštní zóny pod mezinárodní správou, likvidace veškerého průmyslového zařízení, které odsud nelze odvézt, podpora vystěhování Němců z tohoto území
  • rozdělení Německa na severoněmecký a jihoněmecký stát, obnovení samostatného Rakouska, postoupení některých území sousedním státům
  • restituce majetku a reparace
  • nucená práce Němců v zahraničí
  • kompletní likvidace letectva
  • potrestání válečných zločinů
  • zákaz všech organizací z dob nacismu
  • zákaz odjezdu osob z Německa bez povolení spojeneckého velení
  • kompletní reorganizace školství, tisku a rozhlasu

Zdroj Extra válka, duben 2012

 

 

Vážení čtenáři, Atllanka je i na Facebooku, kde je součástí mnoha různých skupin. Pokud máte zájem a chcete v diskuzi vyjádřit svůj názor na přečtený text, obrázek, video či informaci, nebo jen prostě chcete šířit dál, tu u „vrchnosti“ tolik nepopulární, pravdu, pak neváhejte, přidejte se: pište a nebo jen čtěte, rádi vás na našich stránkách a ve skupinách uvítáme. Nestůjte mimo, jde o Vaši budoucnost..

 

Související texty:

Upozornění redakce:

  • Podtrhaná slova v textu jsou odkazy, které jsou důležité, čtěte tedy prosím i je. Pod celým textem pak jsou odkazy vedoucí na články související s tématem, text doplňují, nebo jsou jeho pokračováním. Nemáte-li čas číst texty na našem webu pořádně, nečtěte nás raději vůbec! Děkujeme.

Čtěte také:

 

Navštivte archiv textů     Vstup do diskuze zde 

 

Stáhněte si naše Prezentace       Atllanka Vás vítá – Welcome

 

Komentáře na našem webu se zobrazují s určitým zpožděním, omlouváme se Vám, ale je to nezbytná ochrana před hulváty a hlavně před reklamním spamem…

 



pošli na vybrali.sme.sk jaggni to! Linkuj.cz pridej.cz

««« Předchozí text: Rusko plné křížů Následující text: Gulagy - Sovětské koncentráky »»»

Atllanka | Neděle 15. 03. 2015, 17.14 | Historie, USA, Osobnosti | trvalý odkaz | vytisknout | 4310x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
[1] Zas něco,
Karel Jemelka mejl Úterý 29. 05. 2012, 01.07

co obohatilo povědomí historických souvislostí. Děkuji pane Malý za tento článek. Jediné, co postrádám je jakýsi závěr nebo shrnutí obecných souvislostí a příčin, proč se plán pana Morgenthaua neujmul. Má souvislost a paralelu s dobou, kterou prožíváme dnes. Jsem si jist, že jste se oněch souvislostí a paralel zdržel záměrně. No, uvidíme, co se bude dít v diskusi.

[2] Přiznám se,
vitak69 mejl Úterý 29. 05. 2012, 10.06

že jsem o tomto plánu nikdy dříve neslyšel, proto jsem se rozhodl, že článek zde na Atllance nechám zveřejnit. Nechal jsem článek bez osobní úvahy a vše nechal na diskusi.

Můj osobní názor je ten, že pokud by skutečně došlo k naplnění tohoto plánu, tak by Evropa do 10 let po roce 1945 byla celá rudá v područí Sovětského svazu. Soudím tak podle nedávno odtajněných dokumentů z ruského prezidentského archívu, kde dokumenty dokazují, že Stalin chystal jaderný útok na západní Evropu. Naše Československá armáda měla v tomto útoku výsostné postavení a to, že by útočila jako první. Plán předpokládal, že se útok zastaví až v Paříži.

Dnes už se nedozvíme, jestli by plán Stalin uskutečnil nebo ne, naštěstí zasáhla vyšší moc a stačil zemřít, dřív než tento pekelný plán mohl uskutečnit.

Další věc je, zda by si vůbec troufl zaútočit, jelikož věděl moc dobře, jak Západní Německo začíná ekonomicky růst, vlastně celá Evropa (díky Marshallově plánu), což určitě vyvolávalo oprávněné obavy z případného nezdaru na bolševické straně.

Ovšem pokud by došlo k naplnění výše jmenovaného plánu, tak Německo by nepředstavovalo žádnou hrozbu pro bolševické armády a patrně by ani neexistovalo NATO a Stalin by dokonale využil názorové roztříštěnosti v západní Evropě a pátých kolon v demokratických státech. Velmi silné byly bolševické strany ve Francii,v Itálii, v Řecku a nemalou úlohu v jeho prospěch by jistě sehrály i v ostatních státech, kde sice nebyly ve vládách, ale zcela jistě by tak nějak po bolševicku ruským generálům rádi pomohly.

Ostatně jak krátkozraký byl tento plán je uvedeno už přímo v článku, kde se naráží na to, že Sovětský svaz nemá imperialistické choutky. Už nezjistíme, jestli byl autor plánu pouze tak naivní či byl opravdu pátou kolonou v americké administrativě.

Z historického hlediska můžeme být rádi, že k naplnění tohoto plánu nedošlo a že jsme měli na západní hranici souseda, který ekonomicky prosperoval a byl skutečně demokratickým státem.

[3] A hele Usaky
Pizi Pátek 1. 06. 2012, 10.28

Jak se chteli postarat o svoje zajmy – demontáž a transport průmyslových zařízení do spojených států! Jak typycke… 8-O :-D

[4] Pizi
vitak69 mejl Pátek 1. 06. 2012, 15.37

Typické nebo typycké? Tím se vysvětluje vše a dál to nemá smysl komentovat. :-D

[5] Jééééé
Pizi Neděle 3. 06. 2012, 11.35

Tak typycký noooooo… chnědopychu

[6] Typizovaný Pizi
vitak69 mejl Neděle 3. 06. 2012, 12.24

Typické je, že ty čumíš do pc, což je americký vynález, používáš internet k typizovaným projevům, což je také americký vynález, používáš mobilní telefon jako americký vynález, nosíš džíny, také typický americký výrobek, možná si nasadíš i kšiltovku, která sem také přišla z USA. A ty jsi typizovaný výtvor proruských a probolševických médií. :-D

Nelze přidávat nové komentáře.