…
Starší aktualityZávist je 11. přikázáním jen pro Čechy
Závist je v Čechách nejvyšší formou uznání I.

Motto: Závist je nejvyšší formou uznání – Juraj Kukura… Strach je vůbec nejsilnější hybnou silou tohoto národa – Walter Koch, německý vyslanec v Praze o Češích…
Češi mají obzvláštní kritéria pro posouzení, kdo je Čech
Obvykle dotyčný musí splňovat základní tři podmínky: narodit se v Česku, mít češtinu za mateřský jazyk a mít české rodiče. Obdobně jako Němci za nacionálního socialismu se Češi ještě dnes domnívají, že cikáni, židé, Vietnamci narození v českých zemích nejsou, ba nemohou být Češi.
Někdo, kdo mluví česky, nemusí být nutně Čech, česky hovořící cikán není Čech, Romové a židé se nemohou stát nikdy Čechy, protože mají odlišné zvyky nebo jsou rasově odlišní – tak zněly výpovědi respondentů v průzkumu Ladislava Holého.
Že se někdo může stát Čechem volbou, se vymyká chápání naprosté většiny Čechů. Vždyť libozvučnou českou řeč nesál s mateřským mlékem, ba rodiče byli cizáci! Dále jsou přesvědčeni, že narodil-li se někdo v Česku českým rodičům, zůstane navždy Čech, i když žije v cizině a má cizí občanství.
Pro Čechy je jejich země vlastí, mateřskou zemí
Už slovní spojení mateřská země nebo matka vlast – termíny pocházejí a přežívající dodnes z doby obrozenecké, navozují přináležitost k národu jako k vlastní rodině.
Každý Čech má tedy dvě přináležitosti: k rodině a k národu jako k fiktivnímu rodiči, což značně odporuje západnímu univerzalistickému pojetí oceňujícímu individualismus a osobní autonomii. Tato dvojí česká příslušnost navodila po roce 1989 nevraživost vůči emigrantům (exulantům), kteří se buď nehodlali do vlasti vrátit, či poměry v ní kritizovali.
Od emigrantů domorodci očekávají nejvyšší loajalitu vůči českému národu, jsou, pokud na Západě uspěli, součástí jejich národní hrdosti – Podívejte se, jak jsme to my, Češi, ve světě dotáhli! – klasické chlubení se cizím peřím, ale s velkou nelibostí přijímají jejich srovnávání poměrů v nové zemi pobytu a v Česku, protože to často bývá doprovázeno kritikou českých praktik, jež pokládají za naprosto samozřejmé, ba téměř geniální. Kdo z emigrantů příliš kritizuje, dočká se brzy pochyb o svém češství.

Za odrodilce národa se považuje každý emigrant, který veřejně neprojevuje, jak se od něj očekává, neutuchající věrnost českému národu. Tvrdší kritici místních poměrů – a to nemusejí být jen emigranti – se mohou stát lehce zrádci národa. Všem těmto jevům není co se divit , Čech je neochvějně oddán národu, ostatní povinnosti a závazky jsou tomu podřízeny. V češtině se dá vyjádřit, že rodná země má lůno, člověk z něj pochází, v něm nakonec žije a může se do něj vrátit. Kdo se do něho vrátit odmítne, nebo kálí do rodného hnízda, je zatracován.
Češi a rovnostářství
Češi vyznávají rovnostářství, jehož základem je víra, že všichni jsou v podstatě stejní. Tuto představu jim podsunuli již národní buditelé a česká oddanost národu, který kmenovou příslušnost staví nad individualitu jednotlivců, tento étos jen zesiluje. Je společensky přijatelné připisovat neúspěch jednotlivce nedostatku jeho snahy nebo pracovitosti, ale ne nedostatku inteligence nebo schopností, protože by to popíralo český axiom o rovnosti.
Výslednicí je typický reprezentant českého národa, malý český člověk, který je zosobněním průměrnosti a tzv. zdravého selského rozumu. Ať mu chybí cokoli, určitě nepostrádá inteligenci. Malý český člověk má zlaté české ručičky, které zvládnou cokoliv, Čech je talentovaný, zručný a vynalézavý. Hloupost je jako hlavní znak vyhrazena pro konstrukci toho druhého, pro představy o nečeších. Tato slova slyšíte v Čechách pronášet s pýchou neustále.

S předchozím souvisí i otázka: Byl dobrý voják Švejk blb, nebo inteligentní člověk? Češi se kloní k výkladu, že byl inteligentní a svou hloupost jen předstíral. Ono to jinak ani být nemůže – Švejk je Čech, a proto musí být inteligentní. Hloupost je podle představy Čechů vyhrazena pro ostatní národy nebo etnika, například stereotyp Slováka jako tupého bači, Američanů jako hloupých kovbojů v čele s Ronaldem Reaganem nebo Georgem W. Bushem.
Typickým rysem Čechů je nespokojenost s čímkoli
Patří to k národnímu bontonu. Dá se to vysvětlit svárem pocitu malosti popřípadě průměrnosti s touhou se těmto poměrům vymanit. Čech podle národních buditelů vyšel z chudinkých poměrů z malé chaloupky. Důsledkem je, že Češi mají na vše vysoké nároky (kdyby je neměli, nebyli by nespokojeni). Ke svornosti obyvatelstva to nepřispívá.
Vyznávané rovnostářství se dávno zvrhlo do závisti, autority Češi nesnášejí – jen někdy jsou ochotni někoho ne uznávat, nýbrž rovnou zbožňovat, viz kult osobnosti TGM, Havla. Nesnášejí odpovědnost, ani vlastní, neuznávají a vše rozleptávají pomluvami a pochybnostmi.
Ivan Vágner to popsal takto:
- Tak jsem tuhle poslouchal diskusní klub Netopýr: O fenoménu zvaném česká národní povaha. O tom, o čem již uvažovali Čapek, Černý, Šalda, Peroutka a další. On našem národním podučitelství, o té stísněnosti regionální i myšlenkové, o velkolepě omlouvané průměrnosti, vtipem obcházené morální konfekci a ztrátě nadhledu, o tom všem, co z nás – slovy HaDivadla – činilo (a dosud nepřiznaně činí) – skansen blbů v srdci Evropy…
České egalitářství nepřipouští, aby vzorovou roli zastával výjimečně úspěšný nebo výjimečně nadaný jedinec. Vzorem může být jen člověk, jehož výsledky jsou dosažitelné všemi.

Protože národní majorita neudrží krok s úspěšnou menšinou, musejí být úspěšní a výjimeční jedinci staženi na průměrnou úroveň většiny, aby se udrželo zdání rovnosti mezi členy českého národa.
Karel Kryl to tuto tendenci opisoval slovy:
- Jak je něco čisté, tak to co nejvíc pošpinit… Nikoliv jít s někým nahoru, ale stáhnout ho s sebou dolů…
V praxi se to též projevuje závistí
Typický Čech si nepřeje se mít stejně dobře jako movitější soused, nýbrž chce souseda stáhnout na svou, nižší úroveň – soused má kozu a já ji nemám, tak ať mu chcípne!

To se dá uskutečnit všelijak, nejsnadnější cestou je souseda vhodně udat. Bez obrovského množství udání od českého obyvatelstva by za protektorátu Gestapo nebylo zdaleka tak úspěšné.
Bratr udával bratra pro kus majetku, nebo kvůli hezké švagrové, a tak Češi byli ze států okupovaných nacionálně socialistickým Německem na prvním místě v počtu udání k celkovému počtu obyvatelstva – některé zdroje uvádějí, že byli druzí, za Francouzi.
To byl také jeden z důvodů, proč jediní Češi si v relativně svobodných poválečných volbách v roce 1946 zvolili komunisty – ti jim slibovali rovnostářskou společnost. Češi… jsou závistiví a nepřející až hanba, dokáží druhému závidět i čistý štít.
Generalizace o národním charakteru nejsou již dnes předmětem zájmu badatelů, ale zůstaly součástí lidového diskursu. Češi, vedle přisuzování charakteristických vlastností cizím národům, by se asi měli přece jen zabývat otázkou, zda některé výroky z předválečné německé typologie Čechů nejsou alespoň zčásti pravdivé (k témuž opravňují i zkušenosti z obcování zahraničních Čechů s domácími po roce 1989).
Jako české charakterové vlastnosti se tehdy zdůrazňovaly: pokrytectví, sžírající závist, otrocká mysl, špehování, zrada, nevěrnost, obrovská lačnost po cizím majetku, lživost. Příslušnou rozvahu nechť si každý učiní sám.

Podle průzkumu v roce 1992 z vlastností, které si Češi nejčastěji připisovali, bylo 76 % výrazně záporných – nejfrekventovanější byla závist (jako nejtypičtější vlastnost ji uvedlo 28 % respondentů), nepřiměřená konformita (15 %), vychytralost (15 %), sobectví (11 %), lenost (8 %). Z pozitivních vlastností uváděli respondenti nejčastěji pracovitost (17 %), zručnost a smysl pro humor (po 8 %).
Respondenti na otázku, kdo je malý český člověk, odpovídali, že devadesát devět procent Čechů nebo alespoň většina Čechů. Ale současně se ani jeden z nich nedomníval, že by do této kategorie patřil.
Jako shromaždiště pro všechny negativní národní vlastnosti si Češi vytvořili pojem čecháček, což je člověk malicherný, netolerantní k odlišným názorům, postojům, chování, závistivý, přesvědčený, co on činí, je to nejlepší možné, a ti, kteří tak nečiní, musejí být minimálně důrazně napomenuti… pokračování textu najdete zde
Tomáš Krystlík – zdroj
Čtěte také:
- Závist je v Čechách nejvyšší formou uznání II.
- Zasloužená medaile Karla Gotta
- Už se staví gheta pro všechny slušný lidi…
- Oni byli první aneb Česká hanba pokračuje
- Jsme popelnice Evropy aneb Co všechno si nechá líbit Čech
- Václav Havel a Česká vize 2009
Navštivte archiv textů Vstup do diskuze zde
Zhlédněte Inkubátor Atllanky Atllanka Vás vítá – Welcome
Komentáře na našem webu se zobrazují s určitým zpožděním, omlouváme se Vám, ale je to nezbytná ochrana před hulváty a hlavně před reklamním spamem…
««« Předchozí text: Muslimské Teplice Následující text: Sametově zaživa pohřbeni »»»
Atllanka | Pátek 30. 10. 2009, 15.40 | Česko, Komentáře, Čecháčkovství | trvalý odkaz | vytisknout | 2306x
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářJe tom přesně tak jak se tu píše, pane Krystlík, smekám! Konečně někdo, kdo slušně, seriozně a s noblesou umí pojmenovat co se to u nás v Čechách děje, moc poučné i pro mě. 
Koukám jako blázen, on to přesně autor vystihl, tu naší povahu českou, je to prostě tak. Malý pokřivený národ plný křiváčků, zvyklých dolu šlapat a nahoru ohýbat hřbet, to je excelentní!
Tak kdepak jsou ti zdejší chytráci, jak jsem tu četla, kukačka, piza, antonín, ajelen, vladimir a nebo ester, chyty, lary a johanes, či další? Nějak vám došla řeč, a nebo, že byste šli do sebe?

[2] Eva:Není se k čemu vyjadřovat. Články jsou ubohé a příspěvky ještě horší. S pozdravem KUK.
I když jen částečně. Jeho příspěvky jsou opravdu horší než o ničem. Ale od Kuka se snad ani nic jiného čekat nedá. Přijde mi, že článek docela věrně vystihuje českou povahu. Ostatně Kukův komentář to jasně dokazuje. Sám nedokáže napsat nic co by mělo nějaký smysl a tak podle něj každý kdo to dokáže, musí být řádně popliván slinou páchnoucí a jedovatou, jak je v Čechách zvykem. 
Atllanka reaguje:
Mluvíš mi z duše, Voloďo 
Vždy jsem chtěl komunikovat s intelgentními lidmi. Zdá se, že zde to není možné.
Proč jsi tedy zatím nic inteligentního nenapsal? Vidím tady od tebe jen výpady a kritiku. Tak si představuješ inteligentní diskuzi?
Pokud se podíváš, kdo je autorem článků, zjistíš, že to, co jsi označil za ubohé napsali lidé, kteří v životě něco dokázali. Jsou to vědci, politikové, spisovatelé, historikové, politologové a jiné osobnosti z různých oborů. Mnozí z nich jsou známí a uznáváni nejen u nás, ale i ve světě. Kdo jsi vlastně ty, že si dovoluješ o jejich článcích psát, že jsou ubohé? Ty jsi Bůh? Kdo ti dal právo rozhodovat o tom, co je ubohé a co ne? Kdo bude rozhodovat o tom, kteří lidé jsou inteligentní a kteří ne? Ty? Co tě opravňuje k vynášení soudů o tom, co píší a říkají jiní? Slyšel jsi někdy slovo „POKORA“? Pokud ano, víš co to slovo znamená?
Nechci klesnout na tvou úroveň a spekulovat o tvé inteligenci. Zatím na mě ale působíš dojmem bohorovného trouby, jehož genialitu a prudký intelekt ten hloupý svět plný idiotů nedokáže pochopit. Znám ty věčně ukřivděné a zneuznané génie a je mi z nich šoufl. Pokud ti autoři článků a čtenáři Atllanky nevyhovují, jdi na kterýkoliv z milionů webů a hledej takový, který se ti líbí a přestaň otravovat nás. Tady o tvé provokace a urážlivé výpady nemáme zájem.
Chceš li a hlavně dokážeš li psát něco jiného, než invektivy a nebudeš psát povýšenecky, vysvětlovat ostatním, co si mají myslet, urážet práci autorů článků, jakož i týmu lidí, který Atllanku tvoří, choď sem dál a klidně piš. V opačném případě se brzy budeš po kliknutí na odkaz „Atllanka.net“ opět koukat na svém monitoru do tváře idiota, kterého už jsi měl možnost poznat. Ber má slova, prosím, jako poslední upozornění.
Tím jsi o sobě řekl vše. Konečně vím, kam tě zařadit. Pokud si myslíš, že tento fakt tě opravňuje k tomu, abys se považoval za jediného moudrého na planetě, považuji další diskuzi za zbytečnou. Vše jsem již napsal v posledním odstavci svého předchozího komentáře:
„Chceš li a hlavně dokážeš li psát něco jiného, než invektivy a nebudeš psát povýšenecky, vysvětlovat ostatním, co si mají myslet, urážet práci autorů článků, jakož i týmu lidí, který Atllanku tvoří, choď sem dál a klidně piš. V opačném případě se brzy budeš po kliknutí na odkaz „Atllanka.net“ opět koukat na svém monitoru do tváře idiota, kterého už jsi měl možnost poznat. Ber má slova, prosím, jako poslední upozornění.“
Jen ne-Čech se může postavit za takto ostudný, Čechy-urážející a provokativní pamflet! Nevím, … jak nízké musí být sebevědomí člověka, než se sníží k něčemu tak hanebnému? Uvedli by jste zde podobně laděný článek např. o Židech?
Atllanka reaguje:
Proč se domníváš, že bych měla být ta, a ještě ke všemu žid? Jsi normální? Mohu tě ujistit, že v Atllance teamu není jediný občan židovského vyznání či původu, všichni jsme tu ateisti jako polena, někteří z Práglu a někteří aj z Moravy a Slezska, od Brna aji z Ostravy, dokonce i Slováci, dva Angličané a jeden Němec. Žida mezi sebou nemáme ne proto, že bychom nechtěli, prostě žádného osobně neznáme, víme?
Článek je o takových Češích, jakým se jevíš právě ty, o takových co vyvolávají neonacistické vášně a svou vlastní neschopnost svalují na druhé. Je o „lidech“, kteří se domnívají, že jsou nadřazeni druhým, je o „lidech“ naprosto bezectných, hloupých a nevzdělaných. Je jedno že jsou tito hlupáci a nečestné zrůdičky české národnosti jako my, jsou prostě póvl, odpad, nuly a my věříme, že jako s póvlem s nimi jednou svět naloží…
Jo a ještě jen tak na okraj: kdybys měl v hlavě mozek, věděl bys, že žid není národnost, že je to občan jako ty, nebo my, a má různou národnost třeba českou, jakož i německou, ruskou, americkou, někteří i izraelskou. Je to asi tak, jako by sis myslel, že je národnost katolická, evangelická, jehovistická, letniční, nacistická, atd…
Takže, pokud jsi toto nevěděl, jsi již poučen a očekáváme tvou omluvu, pokud se neomluvíš, bereme tvůj příspěvek jako neonacistickou provokaci hňupa a více tě nebudeme pouštět na naše diskuze, protože s nácky se nediskutuje, stejně jako s komunisty, vás je třeba vyhubit, a to do základu.
p.s. Článeček napsal historik… je na něj pod článkem odkaz, taky Čech 
Kuk a Horst: Co to tu píšete pod články do diskuzí, no vy jste materiál… Copak nechápete, že tím, co jste tu napsali, jste vlastně dali autorovi textu za pravdu? Bože, v nějž nevěřím, řekni mi prosím, zda žije v této zemi ještě někdo kdo je zcela prost závisti, nenávisti, zášti a sebereflexe?
Se hlásim, nezávidim nikomu nic, jen blondýnam mozky, černovláskam dlouhý nohy a zrzkám kozy. To by ještě šlo ne, když uvážíte, že jsem malá krpatá opica :D))
Přečetl jsem jen pár řádků a stačilo. Proto vyjadřuji svůj názor pouze na k otázce kdo je a může být Čech. To, že se člověk cizí národnosti nemůže stát Čechem přeci není otázkou chápání. To je přeci dáno dědičně. Zrovna tak z kočky nikdy nebude pes a naopak. To ovšem neznamená, že člověk jiné národnosti nemůže být občanem České republiky, ani že by takový člověk byl v očích Čecha méněcenný.
Jistě se mnou budete souhlasit že pokud budete mít pejska např. módního jorkšírka, těžko z něj uděláte např, kokršpaněla. Podobné je to i s rasami a národnostmi u lidí. Pokud je někdo Čech, je to otázka dědičnosti. Je přeci třeba rozlišovat mezi národností a občanstvím. I příslušníci jiných národů mohou být občany České republiky s právy a povinnostmi rovnoprávnými. V této souvislosti skutečně nechápu např větu „Že se někdo může stát Čechem volbou, se vymyká chápání naprosté většiny Čechů.“ . Čechem se nemůže stát přeci nikdy, to by si musel změnit DNA.
Citace z tvého komentáře: „…skutečně nechápu…“.
Reakce: Budeš se asi divit, ale z tvých komentářů zcela chápu, že ty nechápeš. Dokonce mě to ani nepřekvapuje. Očividně totiž nemáš čím chápat.
[13] kapr: si myslim, že si pěkně vedle rozumbrado. Přesně opak je pravdou. Občanství se získáva, uděluje, atd… národnost si vybíráš, budeš li se cítit Němcem, přihlásíš se k národnosti německé, budeš – li se cítit Čechem, budeš národnosti české, nebo romské, atd…
[10] Filosof: i já se hlásím. Jen podotýkám, že jsem se k tomu dopracovala životní zkušeností odpovídající mému věku. 
[5] KUK:To je něco jako potentní, nebo píšeš pod vlivem? :D)))))))))))
S valnou části Vašeho článku souhlasím. Ale je třeba nezapomínat na to, že ač výstižně jste popsal Čechy, nepopsal jste je všechny. Jsou tu lidé (a není jich málo, jak by se zdálo dle Vašich slov), kteří mají lásku k tété zemi, ale jsou to lidé a uvědomují si to a jejich projevy tuto skutečnost odrážejí…vnímají globalitu světa a tohoto národa jako součást vývoje, nejen světa ale i společnosti jako celku. A opravdu je těchto lidí DOST! Je myslím pro všechny naprosto neslušné o nich něco tvrdit, ale ze všech možností si vybrat jen ty nejhorší. Má osobní zkušenost: setkávám se hodně s lidmi z USA, kteří žijí delší dobu u nás a shodou okolností součástí jejich práce je práce s lidmi tohoto národa. A pokaždé, když jsem jim položil otázku jak na ně působí zdejší lidé, jejich odpovědi byly podobné – češi jsou velmivstřícní a otevření lidé!!!!!! Ano i u nás najdete opravdu hromady těch, které se mi nechce ani pojmenévávat a jejich přívrženců a hlupáků, ale to najdete všude, stejně tak je to i naopak. Jen chci říct , že ta tam je doba kdy možná platilo to co jste napsal.....i my češi začínáme přemýšlet globálně-)))) a co je hlavní i tímto způsobem jednáme.
