Atllanka

8.5.2008: Klikněte vlevo na Vyhledávání a zadejte co hledáte, např.: Mašínové, islám, socani, atd. Nížeji se Vám zobrazí texty slovo obsahující. Rozklikněte a vyberte si článek. Hezký den, přeje Atllanka… :) … Starší aktuality

Žádám trest smrti pro lidské hyeny

Muzeum zločinu

 

Motto: Muzeum představuje svět zločinu v celé své nahotě i s krutostmi a brutalitou, který sebou přináší. Dojde-li návštěvník po shlédnutí exponátů k závěru, že je nutné se proti zločinu bránit, naplnilo muzeum svoje poslání…

 

Úvod – Slovo autora článku

Při brouzdání netem jsem narazil na Muzeum zločinu. Zveřejněné případy, které jsem si přečetl mnou natolik otřásly, že jsem se rozhodl je zprostředkovat i Vám. A to nejen kvůli pochybné humanitě odpůrců trestu smrti, ale i z důvodů různých zpráv předkládaných o těchto zločinech senzacechtivým tiskem, který případy velmi často značně zkresluje a i po letech se snaží vytřískat peníze na neštěstí lidí ať dávno popravených či brutálně zavražděných…

 

 

V souvislosti s tzv. Kuřimskou kauzou se na stránkách jednoho plátku objevují opravdu lživá a ničím nepodložená tvrzení o případech dávno minulých s jasným cílem senzacechtivosti za každou cenu – do jedné lainy je tu stavěno vše, co by mohlo upoutat čtenáře, a ohled není brán na nic a na nikoho. Tento způsob srovnávání nacistického zločince Mengeleho s nešťastnou a pravděpodobně nemocnou Marií Fikáčkovou… zdá se mi poněkud nešťastným.

Předkládám jen několik případů z dějin naší kriminalistiky a možná i vás překvapí, že všechno tu už jednou bylo, a že homo sapiens sapiens je tvor poněkud agresivní a žádného patrného vývoje evidentně nedosahující.

 

 

V každé době se totiž našli, nacházejí a i v budoucnu se najdou jedinci, kteří si nezaslouží žít uprostřed ostatního, civilizovaného a zákony uznávajícího společenství, jedinci, kteří bez ohledu na své sociální postavení budou vždy znovu a znovu páchat zlo, a přinášet jiným jedincům a mnohdy i celému společenství jen beznaděj, bídu, slzy a utrpení. V každé době jsme se proti takovým odpadkům lidství snažili bránit, vždy jsme se uměli zbavit toho shnilého ve státě našem, a kdo zabil a zabil úkladně, byl rovněž zabit.

Pravdou zůstává, že k naší hanbě se zabíjelo i pro politické názory, což je neoddiskutovatelně hanebné, a nikdy by se to nemělo opakovat. Pravdou ovšem také je, že se mnohdy i za těžké zločiny popravovalo jen na základě nepřímých důkazů a společnost se tak, byť v dobré víře, čas od času dopustila justiční vraždy, čehož využili někteří rádobyhumanisti a prosadili tak totální zákaz trestu smrti.

Nevím, nejsem odborník, ale domnívám se, že by se trest smrti měl pro opravdu usvědčené brutální zločince do našeho práva vrátit, a pokud někdo dostane doživotí, měl by skutečně být zavřen doživotně a měl by si být nucen vydělat na to, co společnost stojí.

Zdá se mi totiž poněkud nemravné, aby ještě např. rodina nedávno odporným způsobem zavražděného devítiletého Jakuba slovenským pedofilem Novákem, platila ze svých daní zdravotně nezávadný kriminál s televizí a knihovnou tomuto zrůdnému odpornému individuu.

Nebo si myslíte, že je na tom naše společnost opravdu tak morálně dobře a je skutečně tak civilizačně na výši, že si může dovolit uznávat práva zvrhlých praktik zločinců a vrahů – a to nezřídka na úkor práv obětí, a ještě nutit pozůstalé po těchto obětech, aby přispívali ze své práce na nároky a práva těch, co jim svým zločinem zničili život?

Dokud se nezmění ochrana občanů státem, mělo by být uzákoněno, že členové rodin které „navštívil vrah“ by měli být zbaveni placení daní v plném rozsahu, a to až do smrti té vražedné stvůry. Stát totiž v jejich případech totálně selhal a odvedl mizernou práci, nedokázal zabránit vraždě, nedokáže dát řádnou satisfakci, a ještě si na to bere peníze od postižených?

 

 

Co to je za stát, který nechrání své slušné občany a má přitom plnou hubu soucitu a humanity se zločinci? Nevíme už, že stát jsme my, a že jeho aparát si platíme z naší práce a že je nám tedy povinen skládat účty? A pokud selže státní aparát, měly by z toho být vyvedeny důsledky.

Když už nic jiného, tak by měla státní pokladna vrátit peníze těm, o něž se nedokázal státní aparát – policie, soudy, poslanci, starostové, senátoři, vláda ale i prezident – dostatečně postarat, nezajistil jejich bezpečí a právo na život, tudíž opakuji, v jejich případech neodvedl stát řádnou práci, ba právě naopak, totálně selhal.

Možná by se o tutéž částku více mělo srážet pánům zákonodárcům, třeba by pak pochopili, k čemu si je ten národ vlastně platí, a přestali by se odporně předvádět v žabomyších a zástupných sporech v parlamentu.

 

Muzeum – Slovo autora Muzea zločinu

Muzeum představuje svět zločinu v celé své nahotě i s krutostmi a brutalitou, který sebou přináší. Vystavené exponáty mají za cíl přimět návštěvníka nejen k hlubšímu zamyšlení nad různými podobami zločinu, případně trestu, ale také upozornit na současné nebezpečí hrozící z tolerantního postoje ke zločincům a jejich činům. Dojde-li návštěvník po shlédnutí exponátů k závěru, že je nutné se proti zločinu bránit, naplnilo muzeum svoje poslání…

 

 

Mnohé exponáty Muzea zločinu obsahují autentické fotografie z míst trestných činů, včetně fotografií obětí, které působí otřesně. Proto není doporučeno vstupovat do muzea osobám mladším 18 let a osobám citlivým na násilí a brutalitu.

Správce muzea se zároveň omlouvá všem příbuzným obětí zločinů, jejíž osudové příběhy jsou v muzeu vystaveny. Bez těchto příběhů však nelze poukázat na krutou a nebezpečnou podstatu zločinu, která se může kdykoliv dotknout každého návštěvníka tohoto muzea.

 

Případ Marie Fikáčková – narozena 9. září 1936 v Sušici

Dne 27. února 1960 v odpoledních hodinách byla přímo na porodním oddělení tehdejší okresní nemocnice v Sušici zatčena 24letá zdravotní sestra Marie Fikáčková. Během její služby dne 23. února 1960 zemřeli dva novorozenci ženského pohlaví. Při pitvách obou novorozenců bylo zjištěno, že bezprostřední příčinou smrti bylo těžké poranění mozku a u jednoho z nich pak navíc i zlomeniny rukou… čtětě více

 

 

Bulvár píše:

Nejhrůznější mučitelka dětí v české historii pracovala jako zdravotní sestra v Sušici. Novorozeným dětem lámala ručičky a nožičky, také jim mačkala hlavičky, děti většinou zemřely. Celkem takto zmrzačila nebo zabila více než deset dětí, které jí jako sestřičce byly vydány napospas a měla k nim neomezený přístup.

 

 

Podle některých dalších zpráv měla rovněž dětem vpichovat do očí a hlaviček jehly. Motivem jejích odporných činů byla prý nenávist k dětem a jejich pláči. Fikáčková byla popravena v roce 1961

 

 

Příběh Alžběta Báthoryová – narozena 1560 v Nyirbáthoru

Alžběta Báthoryová je považována za největší ženskou vražedkyni v dějinách lidstva. Řada autorů a badatelů ji připisuje až 650 případů vražd. Zřejmě ne zcela duševně zdravá Alžběta se podle pověstí koupala v krvi mladých dívek, aby omladila své tělo a duši…

 

 

Mnozí historici zvláště z Maďarska předkládají argumenty, které ospravedlňují hraběnku Báthoryovou a samotný proces považují za vykonstruovaný s politickým pozadím. Alžbětin strýc Štěpán Báthory byl totiž v letech 1575 –1586 polským králem a úspěšným vojevůdcem ve válkách s Ruskem.

Kromě této politicky významné osobnosti stál v době zatčení hraběnky v čele Sedmihradska její synovec, mladý a ambiciózní kníže Gabriel Báthory, kterého se Thurzó pokusil z čela knížectví odstranit.

 

 

Palatin se také údajně chtěl zmocnit i rozsáhlého majetku hraběnky. Právní zvyklosti v této době umožňovaly konfiskaci majetku, pokud by se prokázal úmysl zavraždit krále. K tomu bylo ovšem třeba svědectví dalších nejméně 7 šlechticů…

Hraběnka to při svých protestech dala najevo. Své zatčení označila jako rozsáhlé spiknutí, za kterým stojí Thurzó – bývalý spolubojovník jejího manžela…

 

Media píší:

 

V samotném procesu bylo vyneseno mnoho hrůzných rozsudků smrti, a vykonány veřejné popravy, avšak samotná Alžběta Báthoryová tomu unikla. Byla za své skutky „pouze“ zazděna v jedné místnosti čachtického hradu, kde v osamocení 28. srpna 1614 ve věku 54 let zemřela… čtěte více

 

 

Případ Václav Babinský – narozen 20. srpna 1796 v Litoměřicích

 

 

Ve své době byl Babinský bezvýznamným zločincem a byl by jím i dnes. Byl souzen za šest zločinů, které jsou dodnes trestné. Stejně jako tehdy i dnes by se v jeho případě sotva našly nějaké polehčující okolnosti. Legendu o „slavném loupežníku“ Babinském vytvořila úpadková odnož romantické literatury a to až v době, kdy byl Babinský ve „zločineckém důchodu“…

 

Kontrolní otázka: Je pod Babinčákovou Babinský?

 

Babinský byl dne 1. prosince 1840 – tedy ve věku 44 let – Kriminálním soudem v Praze odsouzen k 20 letům těžkého žaláře. Po odpykání trestu se poctivě živil jako zahradník v ženském klášteře. Zemřel 1. srpna 1879 v Řepích u Prahy, kde je také na místním hřbitově pochován…čtěte více

 

 

Případ – Josef Kolínský – narozen 1897 v Praze

Josef Kolínský byl podle rozsudku soudu popraven – pro zločin úkladné a loupežné vraždy, spáchaný po důkladné přípravě i plné rozvaze s bezpříkladným cynismem a surovostí…

 

 

Poprava Josefa Kolínského se konala 24. ledna 1923 v 7:00 hodin na nádvoří budovy prezídia trestního soudu na Karlově náměstí v Praze. Na popravu vydal soud 70 vstupenek pro novináře. Přítomni byli i soudní lékaři.

Krátce před sedmou hodinou byl přiveden Josef Kolínský. S cigaretou v ruce zamával novinářům a požádal popravčího Leopolda Wohlschlagera, aby vzkázal prezidentovi: „Pane presidente, moje poslední slova jsou, abyste ještě dlouho zdráv vládl.“ … čtěte více

 

Co se dočteme o viselcích:

Na šibeničním vrchu zavládlo ticho a oběšenec osaměl. Trochu se ve větru kývá, přichází noc. První noc po konci žití, pak první mrtvý den, noc, den, měsíc, rok, několik let. Věčná samota, zapomnění a nicota!

Vystaven v celé nahotě svého zániku, vydán napospas erozi nelítostných živlů i veřejné hanbě. Tělo zbavené života, tělo zbavené všeho, co opravdu tvořilo člověka. Mráz, slunce, vítr a déšť, rozklad, hniloba a sesychání. Od šibenice do polí vítr přináší odporný nasládlý zápach… čtěte více

 

 

Případ – Hubert Pilčík – narozen 14. 10. 1891 v Novém Hrozenkově

Politické změny po 25. únoru 1948 byly příčinou masové emigrace občanů z tehdejšího Československa. Odhaduje se, že po tomto datu odešlo do zahraničí 250.000 lidí.

 

 

Hubert Pilčík ze Sence u Plzně zájemcům o emigraci nabízel, že je přes hranice převede. Na odlehlých místech je pak zavraždil a zmocnil se jejich osobních věcí a zavazadel. Počet jeho obětí se nikdy nepodařilo spolehlivě určit…

 

 

Zvláštní pozornost vzbudilo zařízení, nalezené u Pilčíka v maskovaném prostoru chléva. Skládalo se ze dvou delších prken, opatřených řemeny a na jednom konci zvlášť upravenou bedničkou.

Jak později Pilčík pod tíhou důkazů přiznal, tímto zařízením mučil neteř Renaty Balleyové. Aby se nikdo nedozvěděl, že ji u sebe přechovává, připoutal ji řemeny k prknům, a aby byl tlumen její případný křik, zhotovil na její hlavu bednu s dvojitými stěnami, které vyplnil hadry. Víko bedny opatřil kovovou trubičkou pro přívod vzduchu, kterou musela mít 12letá dívka během svého věznění v ústech.

 

 

Tímto způsobem byla vězněna až 16 hodin denně po dobu asi dvou měsíců, aniž by mohla na záchod či se bránit proti dotírajícímu hmyzu. Jak později vypověděla, byla Pilčíkem nejen mučena, ale i pohlavně zneužívána. Pilčík ji také diktoval dopisy, které měly budit dojem, že jsou psány v Německu… čtěte více

 

Poznámka redakce:

Pilčík zavraždil neupřesněný počet lidí, kterým slíbil pomoc při útěku na Západ. Jeho nejdrastičtějším činem, který si ovšem netroufli zobrazit tvůrci ani jedné z následných televizních variací, bylo věznění a mučení dvanáctileté dívky, příbuzné zabitých emigrantů. Sám Pilčík se zabil ve vazbě. Nejen to dává prostor k úvahám, že byl v kontaktu s tajnou policií, která na „kopečkáře“ sama líčila pasti. Není vyloučené, že i Pilčík byl původně jedním z falešných převaděčů ve službách StB, který se svým šéfům vymkl z rukou.

 

 

Případ – Jaroslav Papež – narozen 15. dubna 1942

Jaroslav Papež 5. června 1966 v promítací kabině pražského kina Metro nejprve pohlavně zneužil 11letého Josefa Neumanna a krátce poté ho uškrtil provázkem.

 

 

Kromě toho soudní lékaři napočítali na těle Josefa Neumanna 36 bodných ran nůžkami. Stalo se tak v průběhu filmového představení „Komisař Maigret zuří“. V hledišti kina byla více jak stovka lidí… čtěte více

 

Ze stránek policie:

Jaroslav Papež měl od svého mládí problémy s učením. Absolvoval pouze 7 ročníků základní školy a navíc s velice mizerným, podprůměrným prospěchem. Jeho poslední vysvědčení zdobily čtyři nedostatečné.

Prvně se před vyšetřovatele dostal v září 1962 za osahávání 10-ti letého chlapce. O rok poději se dopustil stejného činu, kdy vysvlékl 12-ti letého chlapce, osahával jej a bodal jehlou do ruky. Další obět jeho zvrhlého sexuálního chování byl o deset dnů později další 10-ti letý chlapec, kterého navíc škrtil.

Toto počínání mu vyneslo v roce 1964 trest odnětí svobody ve výši jednoho roku s odkladem na tři léta. K tomu mu byla nařízena i ústavní protialkoholní léčba v jejímž průběhu mu byla léčba změněna na ambulantní.

Jenže přišel srpen 1965 a Papež spáchal další sexuální delikty na dětech. Přesto nebyl vzat do vazby, pouze byl jeho duševní stav předmětem zkoumání na psychiatrii v Bohnicích… čtěte více

 

 

Případ Olga Hepnarová – narozena 30. 6. 1951

Olga Hepnarová úmyslně najela 10. července 1973 nákladním autem Praga RN na tramvajové nástupiště s úmyslem usmrtit co nejvíce lidí. Následkem jejího činu zemřelo 8 lidí a dalších 11 bylo těžce zraněno… čtěte více

Olga Hepnarová byla popravena 12. března 1975 v pražské věznici na Pankráci. Z popravy měla šílený strach. Kladla fyzický odpor a nakonec musela být na popraviště dovlečena.

 

 

Slova kata, který popravoval O. Hepnarovou, tak jak je zachytil B. Hrabal:

Já osobně jsem proti trestu smrti věšením od té doby, co jsem věšel tu krásnou slečnu, která tak dlouho objížděla Štrosmajerák, až tam na nástupišti tramvaje bylo dost lidí, že si dodala kuráž a napálila do nich dodávku… Než jsem ji dovedl a oběsil, podělala se mi a pomočila a pozvracela tak, že mi toto mé řemeslo zhnusila… Proto jsem proti trestu smrti.

 

Žena za volantem se pomstila lidem na refýži

Mívala období rozdílných nálad. Často se dostávala do konfliktních situací. Ve třinácti letech se pokusila o sebevraždu kvůli nedorozumění ve škole. Říkala, že se k ní pořád všichni chovají špatně, včetně rodičů. Často uvažovala, jak se pomstít. Přemýšlela o vykolejení vlaku, výbuchu v uzavřené místnosti, použití zbraně… čtěte více

 

 

Případ Čubírková

Irena Čubírková byla třetí ženou, která byla v Československu po roce 1918 popravena za kriminální skutky. V říjnu 1951 zavraždila svého manžela a v prosinci 1964 pak svého druha. Byla matkou sedmi dětí (čtyři děti měla s manželem a tři děti se svým druhem). Obě vraždy provedla s dokonalou přípravou a v případě vraždy manžela po několika pokusech… pokračování

 

 

Závěrem:

Zdroj některých textů a zároveň také Správce muzea zločinu s vděčností vítá jakoukoli konstruktivní připomínku nebo návrh, který může vylepšit vzhled nebo obsah jeho stránek…

(jk)

 

 

Vážení čtenáři, Atllanka je i na Facebooku, kde je součástí mnoha různých skupin. Pokud máte zájem a chcete v diskuzi vyjádřit svůj názor na přečtený text, obrázek, video či informaci, nebo jen prostě chcete šířit dál, tu u „vrchnosti“ tolik nepopulární, pravdu, pak neváhejte, přidejte se: pište a nebo jen čtěte, rádi vás na našich stránkách a ve skupinách uvítáme. Jde především o Vaši budoucnost, tak nestůjte mimo

 

 

Související texty:

Upozornění redakce:

  • Podtrhaná slova v textu jsou odkazy, které jsou důležité, čtěte tedy prosím i je. Pod celým textem pak jsou odkazy vedoucí na články související s tématem, text doplňují, nebo jsou jeho pokračováním. Nemáte-li čas číst texty na našem webu pořádně, nečtěte nás raději vůbec! Děkujeme.

Čtěte také:

 

Navštivte archiv textů     Vstup do diskuze zde 

 

Stáhněte si naše Prezentace       Atllanka Vás vítá – Welcome

 

Komentáře na našem webu se zobrazují s určitým zpožděním, omlouváme se Vám, ale je to nezbytná ochrana před hulváty a hlavně před reklamním spamem…

 



pošli na vybrali.sme.sk jaggni to! Linkuj.cz pridej.cz

««« Předchozí text: Kdo znehodnotil Karlův most? Victory, už to víme! Následující text: Řecko prodá ostrovy, Česko Karlštejn? »»»

Atllanka | Sobota 15. 05. 2010, 16.42 | Česko, Zločiny, Videa | trvalý odkaz | vytisknout | 8005x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
[1] proc trest smrti?
pizi Sobota 21. 06. 2008, 08.34

V každé době se totiž našli, nacházejí a i v budoucnu se najdou jedinci, kteří si nezaslouží žít uprostřed ostatního, civilizovaného a zákony uznávajícího společenství, jedinci, kteří bez ohledu na své sociální postavení budou vždy znovu a znovu páchat zlo, a přinášet jiným jedincům a mnohdy i celému společenství jen beznaděj, bídu, slzy a utrpení.

Stát totiž v jejich případech totálně selhal a odvedl mizernou práci, nedokázal zabránit vraždě, nedokáže dát řádnou satisfakci, a ještě si na to bere peníze od postižených?

Z těch dvou odstavců plyne, že stát bude selhávat vždy. Pokud je vražda selháním státu a zároveň víme, že vraždit se bude vždycky, plyne z toho, že stát bude vždy selhávat.

Víra, že stát dokáže zabránit výskytu nějakého chování je naivní. Ani kdyby každý z nás měl za zády 24h denně policajta.

V článku ale nevidím, žádný argument ve prospěch trestu smrti. Chápu, že je to asi levnější, než doživotí, ale myslím si, že tahle společnost je dost bohatá na to aby mohla platit někomu doživotí. Samozřejmě ale ne v takovém luxusu jako je tomu dnes. Jen minimum nutné k přežití. Myslím si, že společnost která přijala jako jeden ze svých principů princip msty je horší, než společnost, která tak nečiní. Nebo by to šlo udělat tak, že humanisté, kteří chtějí doživotí by ho museli platit ze svých kapes přímo. Dodejte státu na účet prachy na doživotí. Pokud nebude prachů dost, začnou se popravovat postupně ty nestarší případy. Nápad s osvobozením rodin pozůstalých od daní se mi líbí, ale nemyslím, že kvůli tomu, že stát prý selhal. Na druhou stranu si dokážu představit najemné vraždy rodinných příslušníků, aby měl objednatel pokoj od daní.

[2]
zero 5 Pondělí 18. 08. 2008, 15.44

Bože, co ty tu si za idiotka? Kdo tam píše kde že stát nebude selhavat????? Jasně že bude, ale měl by za to nést následky – když selžem jedinec je potrestán a musí uhradit škodu, když selže policie kterou si i ta oběť prostřednictvím státu vydržuje, měl by za to nést stát odpovědnost a oběť odškodnit… co na tom nechňápeš ty buzno?

Nelze přidávat nové komentáře.