Atllanka

8.5.2008: Klikněte vlevo na Vyhledávání a zadejte co hledáte, např.: Mašínové, islám, socani, atd. Nížeji se Vám zobrazí texty slovo obsahující. Rozklikněte a vyberte si článek. Hezký den, přeje Atllanka… :) … Starší aktuality

Tajná zpráva o konci Evropské civilizace

Jaderné fórum připomíná spolek za legalizaci marihuany

 

Moto: Češi a ostatní Evropané jsou na tom velice špatně a brzy je z jejich pohody vyruší nedostatek plynu i jaderné energie. Abychom si uvědomili, jak je situace vážná, potřebujeme zažít pětidenní výpadek proudu, kdy maso bude tzv. pochodovat z lednice…

 

Václav Bartuška poskytl rozhovor Ekonomickému deníku E15

Zvláštní vyslanec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška je znám jako novinář a autor knihy Polojasno. Ve své roli státního úředníka přesto působí naprosto přirozeně a při rozhovoru za sebou pečlivě vrší fakta, podle kterých jsou na tom Češi a ostatní Evropané špatně a brzy je z jejich pohody vyruší nedostatek plynu i jaderné energie. Abychom si uvědomili, jak je situace vážná, potřebujeme podle něj zažít pětidenní výpadek proudu, kdy tzv. maso bude pochodovat z lednice.

 

 

Jak vlastně vypadá práce zvláštního vyslance, s kým například jednáte?

  • Ukážu vám to na příkladu. Já jsem loni mluvil s jistým českým šéfem o tom, jaká je prognóza. On mi říkal, že je placen od toho, aby měl dobré kvartální a celoroční výsledky.
  • Minulý týden jsem mluvil s Exxonem ve Washingtonu a ta firma pracuje s prognózami, které jsou pětadvacetileté a delší.
  • Problém českých ekonomických entit je takový, že jsou jen členy mezinárodních celků. U nich se měří jen černá a červená čísla, ale za hranice roku se nekoukají. Strategické uvažování u nás najdete málokdy.
  • Moje práce je mimo jiné v tom, že jsme schopni se na konferencích setkávat s BP, Shellem a přinášet tyto informace.

 

Jste znám především jako novinář, nedělá vám problémy vyjadřovat se diplomaticky?

  • Mirek Topolánek se mne ptal několikrát, když napíšu materiál pro členy vlády, co z toho může použít nebo říct. A já říkám všechno, tady už skončila debata. V tom, co já dělám, v celkovém vývoji, žádná tajemství nejsou.

 

Ale k novinařině byste se asi chtěl ještě vrátit?

  • Určitě. Já ve své funkci hlavně vidím zenity, které má státní zpráva u nás. Protože lidé už nikomu a ničemu nevěří.
  • Když něco vyhlásíte veřejně a vydáte v brožurkách, tak je to zaručený způsob, aby to lidi nevnímali.
  • Jediný způsob, jak dostat nějakou zprávu do podvědomí, je pokusit se ji utajit.

 

Co se tedy nyní snažíte utajit?

  • Že náš problém není Rusko, Čína nebo Německo.
  • Náš problém je, že nás energetická bezpečnost nezajímá.

 

Nesnažíte se utajit, že v Evropě nestíháme postavit nové elektrárny?

  • Teď budu mluvit zle. Já si myslím, že potřebujeme padnout na držku.
  • Evropa potřebuje týdenní blackout. Ne pětihodinový, týdenní. Aby to maso pochodovalo z mrazáku.
  • Protože týdenní výpadek proudu vám maže civilizaci.
  • New Orleans, pátý den, rabování.
  • Je třeba něco jako povodně, varování, že příroda je fakt mocná.

 

Jaký je tedy hlavní problém české energetické bezpečnosti?

  • Jeden je domácí, druhý zahraniční.
  • Ten domácí je, že bereme elektřinu jako svoje právo.
  • Debata o tom, že se musí postavit elektrárny nové, je pro většinu veřejnosti naprosto hypotetická a nezajímavá, protože ten proud v zásuvkách prostě je.
  • V okamžiku, kdy se ukáže veřejnosti, že je nějaký problém, tak už je pozdě ho napravit v nějakém rychlém čase.
  • Zahraniční dilema vidím v tom, že celý západní svět si žije nad poměry.
  • Česká republika vyrábí zhruba tolik elektřiny jako čtyřicet afrických zemí dohromady. Nelze čekat, že Afrika, Indie nebo Čína se s tím, co mají, spokojí.

 

Teď to vypadá, jako by jediné řešení bylo jádro.

  • Pro mne je největší riziko naše přesvědčení, že Temelín vyřeší všechno.
  • U nás se razantně vyvíjí životní styl, například už nejsou letní odstávky elektráren. To prostě třetí čtvrtý blok nevyřeší. Je to podstatný krok k dlouhodobé stabilitě, ale náš problém to nevyřeší.

 

Ale nejsou tam přímá rizika?

  • Vždycky je otázkou, odkud budeme brát palivo.
  • Od roku 2010 budeme brát všechno palivo z Ruska, pro Dukovany i Temelín, což si myslím, že není úplně rozumné.
  • Já pocházím z vesnice, která je kousek od Temelína. Že bychom tu obludu milovali, to jsem si nevšiml. Zvykli jsem si na ni, to je pravda.
  • Dneska všichni chceme topit a svítit, ale nikdo nechceme mít za domem elektrárnu. To není jen problém jádra.
  • Já jsem teď mluvil s lidmi, kteří staví větrné parky, a pouze každý pátý se dostane do fáze stavebního povolení. Protože většinou je místní opozice silnější.

 

Je takový problém v celé Evropě?

  • Británie například připravila v lednu plán na výstavbu deseti jaderných elektráren. Já se s nimi dost často stýkám a oni mi říkají, nám je jasné, že my nebudeme schopni elektrárny postavit. Protože…
  • Za posledních patnáct let jsme měli osm projektů elektráren jiných a všechny skončily ve fázi územního řízení, protože lidé nechtěli mít za domem komín.
  • Evropa má vyčísleno, kolik potřebujeme do roku 2030 elektráren a zdrojů, ale všechna čísla jsou víceméně fantaskní, protože oni to nepostaví. K tomu veřejnost není připravena, nikde.

 

22.května začíná v Praze jaderné fórum. Co si od něj slibujete?

  • Pražské jaderné fórum je součástí pokusu o renezanci jaderné energetiky v Evropě.
  • Já jsem si v Bratislavě dělal legraci, že fórum připomíná takovou schůzku lidí, kteří chtějí prosadit legalizaci marihuany. Půlka z nich už tak potají pokuřuje na záchodě a bojí se to říct na veřejnosti.
  • Přitom Evropa vyrábí třicet procent elektřiny z atomu.
  • Patnáct z dvaceti sedmi zemí má jadernou elektrárnu, čili to není marginálie, není to libůstka jednoho dvou politiků.
  • Celé to naše opatrné přešlapování, kde každá věta začíná, nebo spíše končí slovy, …atom je dobrý, ale…, to je fascinující sledovat.

 

Takže jsme s výstavbou pozadu?

  • Já tu nevidím žádné nové rozestavěné elektrárny, nebo jsem si jich alespoň nevšiml.
  • Navíc trend vyšší spotřeby není daný jen průmyslem a výrobou, ale velká část je daná změnou životního stylu.
  • Když jsem nastoupil do funkce, tak jsem řekl, že podle mého laického odhadu spotřeba jednoho nákupního centra, jako je třeba Zličín, se rovná spotřebě menšího okresního města.
  • Energetici říkali, že je to přehnané a za dva dny mi od nich přišel e-mail, že jsem měl pravdu.

 

Jaká jednání vás nyní čekají?

  • Vedeme řadu debat se západními partnery. Chtěli bychom si zajistit více dodávek z ropovodu Ingolstadt a Tal. To je nejčastější téma debat, ať už na vládních úrovních, nebo s firmami.
  • Vidíme vývoj v Rusku, které určitě dostojí svým závazkům, pro které je ale ropovod Družba velmi málo důležitý. Je to prostě koncová roura, která vede do nevýznamných zemí. A hlavně, když se podíváte na ta naleziště, která ho napájejí – Volžská, Uralská, Západosibiřská – ta jsou za zenitem.
  • Rusko nepochybně najde nová naleziště na dálném severu, na východě Sibiře, okolo Sachalinu. Ty ale budou napájet ropovod do Číny, nebo se bude ropa nakládat na lodě, které budou plout po Severním moři.

 

Máme si tedy najít vlastní zdroje, nebo vsadit na společný trh v Evropě?

  • Opakuji pořád dokola, že žádná česká cesta energetické bezpečnosti neexistuje.
  • Představa, že si vybudujeme nějaké zvláštní zacházení ze strany Ruska, je nesmyslná.
  • Prvořadé je, aby si Evropa vydobyla dvě klíčové věci.
  • Musí být zachován trh s ropou a vytvořen trh s kapalným plynem.
  • Trh s ropou nemusí být taková samozřejmost, protože během posledních pěti let jsou všechna nová naleziště předprodaná.
  • Veškerá ropa z Angoly jde do Číny, z jižního Súdánu také. Korea, Indie a Japonsko jdou také cestou přímých kontraktů.

 

Když se mluví o evropské jednotě, přijde vždy řeč na Německo, které má s Ruskem zvláštní vztahy…

  • Německá politika, podobně politika Francie nebo Británie, je naprosto srozumitelná a jasná. Můžeme ji nazvat sobecká, ale prostě se snaží zajistit svoji energii. Myslím, že se německé elitě líbí myšlenka, že budou speciálním partnerem Ruska v Evropě. A těžko je přesvědčit o tom, že jsme nějak zajímavější.

 

Češi se snaží využít plynovod Nord Stream mezi Ruskem a Německem.

  • Hlavní myšlenka je tady vést hlavní tranzitní ropovod Miguel přes naše území, té části se říká Gazela. To je pro nás zajímavé, nejen kvůli daním.

 

Je to dál než v rovině zbožného přání?

  • Ten plynovod bude vyveden na severu bývalého východního Německa a potom musí být napojený na tranzitní síť. Propojení, které se zdá nejekonomičtější, je propojení Opál a Gazela, ze Svaté Kateřiny do Waidhausu. Jsou samozřejmě i další možnosti, které se zkoumají.

 

Jste optimistický v této oblasti?

  • Děláme všechno pro to, abychom byli pro Německo co nejzajímavější. Ale já věřím výsledkům. Dokud není nic podepsané, tak se to vždycky může zvrátit.

 

Jste velkým znalcem Ruska, jak k němu má Evropa přistupovat?

  • Rusko je mistrem v bufetovém přístupu ke smlouvám. V bufetu vám nechutná všechno a vyberete si to, co máte rád.
  • Našim základním úkolem je přesvědčit Rusko, že Evropská unie je pro něj nejdůležitější a vlastně jediný přirozený partner.
  • Tam, kde je Rusko slabé, třeba u aut, tam dovoluje vstup zahraničních firem, tam, kde je silné, tam se tomu snaží zamezit.
  • Rusko má dnes v Evropě 50 procent v jaderném palivu. Ale v Rusku není miliontina gramu evropského paliva.

 

Jaké máte dojmy z jednání s Ruskem?

  • U nás si ještě spousta lidí nezvykla na to, že jsme pro Rusy marginální země. My jsme pro ně země, která je jim sympatická, rádi tu něco nakoupí, ale tím to končí. Že by si prezident Medveděv před spaním říkal ,,neudělal jsem něco špatného vůči Čechům", to rozhodně ne.
  • Já jsem se například potkal s Medveděvem, mám s nimi docela slušný kontakt, protože jezdím na oficiální jednání dvakrát do roka, kde mluvím i s vedením Gazpromu. Oni jsou velice upřímní v tom, že řeknou, co chtějí, a opravdu to postaví.
  • To je velký rozdíl mezi Evropou a Ruskem.
  • Evropa má velký seznam toho, co chce udělat, ale pravda je taková, že tu probíhá velký úpadek jaderné energetiky.
  • Tady se staví jedna elektrárna ve Finsku a má se zalévat základní betonová deska další elektrárny ve Francii a to je vše. Takže podíl jaderné energetiky v Evropě klesá.
  • Jediná renezance, která tu je, je renezance debaty o jádru. Ale že by se něco začalo stavět, to ne.
  • V Rusku probíhá regulérní renesance, nyní staví sedm reaktorů a mají dalších dvacet v projektech, opravdu jedou, to není propaganda.

 

Ministerstvo průmyslu varuje, že když budeme odebírat víc ruského plynu, Gazprom zvýší ceny. S jakými cenami počítáte vy?

  • To vám v tuto chvíli neřekne nikdo, pro mne je důležitá jiná věc.
  • Já jsem přesvědčen, že splní závazky, které mají dnes. Loni v létě jsem hovořil se Sergejem Dubiněvem, který byl dlouhou dobu finančním ředitelem Gazpromu a nyní je finančním ředitelem RAO-JES, ruského obřího ČEZu. A on mi loni v létě říkal:
  • Já nevím, odkud budeme brát zemní plyn po roce 2010. Když vám tohle řekne šéf RAOJES, který má nepochybně přímou linku do Kremlu, tak najednou vidíte ty plány na plynové elektrárny v Čechách, v Německu a Rakousku v trochu jiném světle.

 

Takže Rusové si plyn nechají pro sebe?

  • Já všem říkám, že největší událost nebyla ta rusko-ukrajinská krize v lednu 2006, protože to šlo zažehnat velmi rychle.
  • Tam se odehrála obrovská změna v třetím lednovém týdnu, kdy poprvé Rusko oznámilo finskému distributorovi, že nedodá proud, který byl slíbený a nasmlouvaný, protože musí nejdřív zajistit svoje občany.
  • Bylo to poprvé od revoluce v roce 1917, kdy Rusko dalo na první místo svoje občany. Za komunismu bylo všechno nejlepší na vývoz. Zájem občanů byl na posledním místě.
  • Ze Sibiře znám, že i ve městě, kde byl uhelný revír, rok nefungovala teplárna. V místech, kde je mínus čtyřicet. To dneska už možné není. To je skvělý vývoj, ale musíme si zvyknout, že už nejsme pro ně nejdůležitější.

 

Pořád vycházíte z toho, že obnovitelné zdroje nemohou vyrábět vysoké procento energie?

  • Ty dnešní rozhodně nemůžou.
  • Je to vidět taky u biopaliv, která jsou ve vládním prohlášení na čestném místě, a je tu velký zájem nejen vlády, ale i mnoha firem.
  • Biopaliva první generace jsou ale energeticky ztrátová.
  • Je to v USA výsledek lobbování farmářů, v našem případě jiných subjektů na trhu. Možná v případě dalších generací to bude jinak, ale platí, že…
  • My na výrobu jedné tuny energie z biopaliv spotřebujeme více energie než má ta vyrobená tuna.

 

Z toho, co říkáte, mám pocit, že osobně byste byl tedy spíš pro úspory?

  • Naposled jsem mluvil s Martinem Bursíkem včera večer, známe se dvacet let a dost často spolu nesouhlasíme. Myslím si, že ani zelení u nás totiž dost neupozorňují, že náš životní styl je neudržitelný.
  • To není tak, že nějaké firmy někde moc spotřebovávají a my musíme proti nim bojovat.
  • Myslím si, že jsme všichni přežraní. Já nejsem pesimista, ani nějaký Nostardamus. Jenom mi přijde, že zapomínáme v české debatě na vnější svět.

 

Václav Bartuška se jako student fakulty sociálních věd se stal jedním z vůdců, kteří iniciovali stávku v listopadu 1989. Za studenty byl také zvolen do parlamentní komise, která dohlížela na lustrace a svoje zážitky popsal v knize Polojasno.

Peníze z prodaných výtisků mu podle vlastních slov umožnily v 90. letech cestovat, věnovat se psaní a vyhýbat se ,,seriózní práci". Díky stipendiu studoval rok ve Spojených státech a přednáší o evropské bezpečnosti na New York University v Praze. Od roku 2006 je zvláštním vyslancem ministerstva zahraničí pro energetickou bezpečnost.

Zdroj 

 

Související texty

Upozornění redakce:

  • Podtrhaná slova v textu jsou odkazy, které jsou důležité, čtěte tedy prosím i je. Pod celým textem pak jsou odkazy vedoucí na články související s tématem, text doplňují, nebo jsou jeho pokračováním. Nemáte-li čas číst texty na našem webu pořádně, nečtěte nás raději vůbec! Děkujeme.

Čtěte také:

 

Navštivte archiv textů     Vstup do diskuze zde 

 

Stáhněte si naše Prezentace       Atllanka Vás vítá – Welcome

 

Komentáře na našem webu se zobrazují s určitým zpožděním, omlouváme se Vám, ale je to nezbytná ochrana před hulváty a hlavně před reklamním spamem…

 



pošli na vybrali.sme.sk jaggni to! Linkuj.cz pridej.cz

««« Předchozí text: Jak chutná postkomunismus IV. Následující text: Eurábijská šifra IV.část »»»

Atllanka | Čtvrtek 29. 05. 2008, 09.52 | Česko, EU, Politika | trvalý odkaz | vytisknout | 3298x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Nelze přidávat nové komentáře.