Atllanka

8.5.2008: Klikněte vlevo na Vyhledávání a zadejte co hledáte, např.: Mašínové, islám, socani, atd. Nížeji se Vám zobrazí texty slovo obsahující. Rozklikněte a vyberte si článek. Hezký den, přeje Atllanka… :) … Starší aktuality

Lex Schwarzenberg - Vyvlastnění bez náhrady

Pozemková reforma..

 

Motto: Nejlepší demokracie je monarchie, protože nemá zapotřebí hrabat… Karel Kryl

 

Reforma

Po vzniku Československa v říjnu 1918 patřila většina zemědělské a lesní půdy šlechtě a církvi. Velká část z ní byla dlouhodobě propachtována středním a malým rolníkům. Do majetkových a sociálních poměrů zasáhla podstatně první pozemková reforma. Tuto změnu avizoval Tomáš G. Masaryk už ve Washingtonské deklaraci nezávislosti ze dne 18. října 1918.

 

 

Pozemkovou reformu odmítla především šlechta a Němci, kteří zůstali na našem území. O vlastní pozemkovou reformu byl sveden tuhý politický boj. Sociální demokracie měla představu o tzv. družstevním socialismu, agrární strana podporovala agrární reformu, protože chtěla posílit své pozice na venkově. Křesťanské strany požadovaly, aby byl církevní majetek z reformy vyňat.

Československo bylo poslední zemí v Evropě, kde většinu pozemků vlastnilo několik desítek rodů, a tak zde byl velký hlad po půdě. Někdy se reforma zdůvodňovala “odčiněním Bílé hory”, což bylo právně, morálně i historicky neodůvodněné.

 

Průběh pozemkové reformy

Reforma sice zmírnila sociální napětí v zemi, ale způsobila hospodářské ztráty, protože rozprodej lesů a zemědělských podniků byl ve většině případů nesmyslný a vedl mimo jiné i ke zhoršení péče o lesy, hrady a zámky, protože většina jejich nových majitelů neměla na jejich údržbu peníze.

Před tím varovali ekonomové i renomovaný historik Josef Pekař. Část půdy, pivovarů a lihovarů byla vyvlastněna a výhodně je získala obchodní družstva nebo podnikatelé, napojení na některé politické strany (nepřipomíná to i součastnost?), především na stranu agrární. Velkostatkářům pak často zbyly statky, o které neměl nikdo zájem (např. u Czerninů na Jindřichohradecku).

 

 

Komplikované bylo vyvylastnění u Liechtensteinů, protože vládnoucí kníže měl postavení hlavy neutrálního státu. Tak československo raději až do roku 1938 neuznávalo Lichtenštejnsko jako suveréní stát (viz. Živá Historie 3/09, str. 16).

Vlastní tzv. Záborový zákon byl přijat 16. dubna 1919. Bez náhrady byl vyvlastněn majetek příslušníků nepřátelských států a bývalé panovnické rodiny habsbursko – lotrinské. Vyvlastněn měl být pozemkový majetek patřící jednomu vlastníkovi větší než 150 hektarů zemědělské půdy nebo 250 hektarů půdy celkem (včetně nezemědělské).

 

Půda na příděl

Dne 30. ledna 1920 byl vydán “přídělový zákon” obsahující ustanovení o přídělu zabrané půdy. Příděl do vlastnictví byl stanoven za nízkou finanční náhradu (cca ⅓ tržní ceny, podle cen půdy z let 1913–1915). Zákon umožňoval ponechat vlastníkům některé historické památky a přírodní krásy. Šlechtě tak zůstaly v držení hrady a zámky včetně parků a přilehlé půdy v rozsahu zhruba 1 milion hektarů. Například Swarzenbergům zůstal z panství Třeboň jen zámek s parkem. Na zdejší zámek pak již téměř nejezdili. O profitabilní podniky a statky měli zájem také spekulanti.

Výsledkem bylo že z celkové výměry půdy v Československu bylo do záboru určeno zhruba 4 miliony hektarů ( ⅓ půdy), z toho 1,3 milionu hektarů zemědělské půdy, ale skutečně odebráno z toho bylo asi jen 44%. Do rukou drobných rolníků pro 659000 rodin připadlo přibližně 640000 ha půdy. Pozemková reforma nebyla do roku 1935 dokončena. Na zhruba 300000 ha půdy byly uzavřeny mezi Státním pozemkovým úřadem a velkostatkáři tzv. generální dohody o odložení pozemkové reformy.

 

 

Po skončení 2. světové války byl podle dekretu prezidenta republiky z 21. června 1945 konfiskován majetek, a to včetně půdy, Němcům, Maďarům, kolaborantům a zrádcům. Revize zákona z 11. června 1947 zrušila generální dohody o odkladu pozemkové reformy. Dne 21. března 1948 schválilo Ústavodárné shromáždění nový zákon o pozemkové reformě potvrzující zásadu: Půda patří těm. kdo na ní pracují! V následujících letech se pak komunistická vláda zaměřila na zabrání veškeré soukromé půdy.

 

Lex Schwarzenberg – ostuda našeho zákonodárství

Když v roce 1939 emigroval Judr. Adolf Schwarzenberg, hlava hlubocko – krumlovské větve rodu, do Itálie a po té do USA, byla jen otázka času, kdy nacisté zabaví jeho majetek. Stalo se tak již v roce 1940. Poznamenejme, že orlická větev Schawarzenbergrů byla nacisty vystěhována z Orlíku a na jejich majetek byla uvalena nucená správa o rok později. Všichni očekávali, že po skončení 2. světové války se Adolf Schwarzenberg, antinacista a opora naší emigrace, opět ujme řízení schwarzenbergské domény.

Opak byl ale pravdou. Nejprve se komunisté a jejich přisluhovači (někteří obyvatelé Hluboké se těšili na podíl z konfiskátu knížecího majetku) snažili využít ke konfiskaci dekret prezidenta republiky o konfiskaci majetku Němců, Maďarů, kolaborantů a zrádců. když s tím neuspěli, protože Schwarzenbergrové prokazatelně podporovali ČSR, jak potvrdil i ministr zahraničí Jan Masaryk (Jindřich Schwanzenbergr byl vězněn v koncentračním táboře), našli novou taktiku.

Komunistický a levicový tisk rozpoutal v roce 1947 známou kampaň “Boj o 4 miliardy”, na které byl ceněn schwarzenbergský majetek v Československu. Výsledkem byl zákon připravený sociálními demokraty (únor 1947) a schválený i hlasy demokratických stran a KSČ dne 10. července 1947, známý jak Lex Schwarzenberg (zákon č. 143/47 Sb.), který bez náhrady celý jejich majete znárodnil.

 

 

Vláda měla knížecí rodině určit apanáž, což nikdy neudělala. Tento absurdní zákon popíral základy práva a byl v rozporu s tehdejší ústavou již jen tím, že byl vydán pouze proto, aby vyvlastnil majetek jediné rodiny v republice. Při projednávání zákona zazněla v Národním shromáždění řada vcelcku nehutných projevů.

Paradoxní je, že velká část poslanců, která pro zákon hlasovala, o několik let později zakusila komunistickou perzekuci, vězení nebo popraviště (např. Milada Horáková). Zánik práva a morálky pak pokačoval ještě rychlejším tempem. Když bylo možné zabavit majetek feudálovi, továrníkovi, velkostatkáři, proč o pár let později nezabavit majetek ševce, pekaře, kováře nebo proč nedonutit sedláky do špatně řízeného družstva..

Lidská závist a perzekuce tomu napomohly a poznamenaly naší společnost dodnes.

 

Nejbohatší české rody

 

Nejlepší hospodář z rodu Schwarzenbergrů

Byl to Jan Nepomuk ze Schwarzenbergu (1742–1789), který byl výborným hospodářem. O dvorské úřady neměl velký zájem a věnovla se rozvoji a správě panství. V roce 1765 kníže založil penzijní fond pro své zaměstance, jeden z prvních v celé monarchii. Stal se příkladem zájmu vrchnosti o své pracovníky v době jejich stáří. Schwarzenbergský penzijní fond existoval 185 let až do roku 1950, kdy jej vláda bez náhrady zrušila.

Zasloužil se také o vznik první komerční banky v Rakousku, čímž prokázal svůj rozhled v ekonomice. Bylo to koncem 18. století, kdy habsburská monarchie hledala cesty, jak dohnat rychleji se rozvíjející západ Evropy.. Současně ale brzy nastalo období napoleonských válek, během kterého došlo ke zhroucení rakouských státních financí.

 

 

Schwarzenbergské lesy byly hlavním dodavatelem palivového dřeva pro Prahu a Vídeň. Aby se v době jeho rostoucí potřeby zajistila jeho snadnější doprava, rozhodl kníže Jan Nepomuk vybudovat tzv. Schwarzenbergský plavební kanál spojující povodí Vltavy a Dunaje. Po dlouhých debatách byla výstavba tohoto vodního díla, podle návrhu Josefa Rosenauera zahájena 4. května 1789 a později byl plavební kanál ještě prodloužen.

Provozní náklady byly velmi nízké a při dobrých plavebních podmínkách mohlo být splaveno až 800 plnometrů dřeva denně. Na průběh plavby dohlíželo asi 200 lidí, kteří odstraňovali z koryta nahromaděná polena a jiné překážky.

Vyšlo v čas. Živá Historie autor ing. P. Juřík – zaslal V. Malý 

 

 

Související texty:

Upozornění redakce:

  • Podtrhaná slova v textu jsou odkazy, které jsou důležité, čtěte tedy prosím i je. Pod celým textem pak jsou odkazy vedoucí na články související s tématem, text doplňují, nebo jsou jeho pokračováním. Nemáte-li čas číst texty na našem webu pořádně, nečtěte nás raději vůbec! Děkujeme.

Čtěte také:

 

Navštivte archiv textů     Vstup do diskuze zde 

 

Stáhněte si naše Prezentace       Atllanka Vás vítá – Welcome

 

Komentáře na našem webu se zobrazují s určitým zpožděním, omlouváme se Vám, ale je to nezbytná ochrana před hulváty a hlavně před reklamním spamem…

 



pošli na vybrali.sme.sk jaggni to! Linkuj.cz pridej.cz

««« Předchozí text: Krvavá lázeň v Berlíně Následující text: Měnová reforma »»»

Atllanka | Úterý 9. 08. 2011, 12.00 | Music, Osobnosti, Nacionalismus | trvalý odkaz | vytisknout | 4303x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
[1] AGENDA 21 OSN: komunismus svetu pro 21.stoleti
Zuzana mejl Středa 17. 08. 2011, 12.22

Jsi obeznamena s Agendou 21? Vypracovalo ji OSN, cetla jsem nektere politicke odstavce vcera. Vedeni OSN na Earth Summitu v Rio De Janeiru si dalo za ukol zredukovat populaci sveta na polovinu a eliminovat svetovou chudobu a nedostatek vody. Prerozdelenim majetku, pudy a zavedenim prava a spolecenske rovnosti. Konferenci predsedal president EU. To vse pod hlavickou „zelenosti: zachranme prirodu a tim i svet“.

Nelze přidávat nové komentáře.