Atllanka

8.5.2008: Klikněte vlevo na Vyhledávání a zadejte co hledáte, např.: Mašínové, islám, socani, atd. Nížeji se Vám zobrazí texty slovo obsahující. Rozklikněte a vyberte si článek. Hezký den, přeje Atllanka… :) … Starší aktuality

Rudolf Höss - Smrt je mým řemeslem

Ze vzpomínek Rudolfa Hösse, tvůrce osvětimského pekla (z archivu)

 

Motto: Kdo zlu neodporuje sám se ho zúčastňuje… A kdo zlo dokonce tvoří, sám se s ním změří… I Rudolf Höss byl nakonec oběšen…

Mastný a štiplavý zápach zesílil. Auto jelo k houštině stromů z nichž stoupaly chuchvalce černého kouře. Kellner dal zastavit. Před námi se otevřela přívětivá mýtina. Docela vzadu, v šíři asi 50ti metrů, stoupal ze země černý kouř. V kouři se pohybovaly nejasné postavy SS a vězňů. Občas vyšlehly plameny a postavy zrudly. Zápach byl nesnesitelný.

 

 

Přišli jsme blíž. Kouř i plameny stoupaly ze široké jámy, v níž byla na sobě navršena nahá těla obou pohlaví. Působením plamenů se těla smršťovala a natahovala rychlými pohyby, jakoby žila, a vzduchem se neustále ozývalo nesmírně silné praskání smaženiny. Plameny, vysoké a černé, vydávaly chvílemi jasně červené světlo, živé a neskutečné, jako bengálský oheň.

 

Holocaust – 13 snímků (po spuštění samy plynule navazují)

 

Na pokraji jámy se v pravidelných intervalech vršily hromady nahých mrtvol a kolem těchto hromad se hemžili vězňové ze Sonderkommanda. Kouř z části zakrýval jejich pohyby, avšak čas od času vylétala na obou stranách, a zejména po celé délce jámy, do vzduchu nahá těla, která náhle zazářivší dopadala do ohně.

 

 

Asi 10 metrů od sebe jsem viděl, jak jeden kápo otočil hlavu, jeho ústa se dokořán otevřela, zřejmě zařval nějaký rozkaz, ale nic jsem neslyšel, protože praskání smaženiny všechno přehlušilo.

Kellnerova tvář byla zalita rudou září. U nosu si přidržoval kapesník. Pojďte! – Zařval, ústa skoro přilepená u mého ucha. Následoval jsem ho. Zavedl mě na jeden konec jámy. Pode mnou, ve vzdálenosti asi tří metrů, vřela hustá tekutina v nádrži umístěné mezi stěnami jámy. Její povrch byl jako nepřetržitě praskající puchýře a stoupal z ní smrdutý kouř. Jeden z vězňů spustil po provaze vědro, nabral v tekutině a opět vědro vytáhl.

 

 

Tuk! – Zařval mi Kellner do ucha. Z místa, kde jsme stáli, jsem mohl jediným pohledem přehlédnout celou jámu. Vězňové kolem nás pobíhali jako šílení. Kapesník uvázaný pod očima jim zakrýval nos a ústa, takže vypadali, jako by neměli obličej. O kus dál mizeli v hustých chuchvalcích kouře a nahá těla, která vrhali do jámy, se zdála vyletovat odnikud. Létala zprava i zleva, bez ustání… točila se ve vzduchu jako hadroví paňáci, na krátkou dobu je zespoda ozářilo prudké světlo a pak padala dolů, jakoby s nimi plameny prováděly nějaká kouzla.

 

Rapsodie v žluté – dokumentární seriál

 

Přišel jeden z vězňů s vědrem, provaz se odvinul a vědro se opět ponořilo do tekutiny. Praskání bylo ohlušující. Pojďte! – Zařval mi Kellner znovu do ucha. Vrátili jsme se k autu. Setzler na nás čekal, opřen o dvířka. Když mě spatřil, vzpřímil se. Promiňte, ztratil jsem vás v kouři. Usadili jsme se v autě. Nepadlo ani slovo. Kellner jakoby znehybněl. Seděl vzpřímeně strnulý a jeho modelovaný profil se rýsoval na skle auta jako reliéf.

 

 

Viděli jste sami, řekl, usedaje znovu za svůj psací stůl, postup je prostý… ale dlouho jsme tápali, než se stal dokonalým.

  • Především jáma musí mít optimální rozměry. Přišel jsem na to, že správná jáma musí být 50 metrů dlouhá, 6 metrů široká a tři metry hluboká.
  • Za druhé – a to mi dalo mnoho starostí – rozložení otepí a těl. Víte, to se nesmí nechat náhodě, postupuji takto: na zem položím první vrstvu otepí. Na tuto vrstvu umístím stovku těl, a – to je nejdůležitější – mezi těla rozmístím další otepi. Pak to podpálím hadry namočenými v petroleji a když se oheň pořádně rozhoří, přidám otepi a naházím další těla… a tak dál a dál…
  • Za třetí – tuk. Musím vás upozornit, že zpočátku vadilo při spalování obrovské množství tuku, které vytékalo z těl. Hledal jsem řešení … a nalezl jsem je. Jáma se musí trochu svažovat, pak vykopu odtokové kanálky a sbírám tuk v nádrži. Řekl jsem, ti vězňové, kteří nabírali tuk do věder ….? Ano polévají jím těla. V tom je celý vtip. Polévám těla částí tuku, který z nich vytéká. … a proč? Příliš mnoho tuku vadí při spalování, ale trochu tuku spalování urychluje. Za deště je polévání velmi cenná věc.

 

Zeptal jsem se: jaký je výkon takové jámy?

  • Výkon za hodinu činí 300 až 340 jednotek, to záleží na počasí – při dešti je počet 300, jinak 340.

 

V duchu jsem to znásobil a řekl jsem:

  • 8000 těl za 24 hodin, a taková jáma může sloužit do nekonečna? Samozřejmě, řekl Kellner.

 

 

Ukázka pochází z knihy Smrt je mým řemeslem, kterou napsal Robert Merle podle pamětí osvětimského vraha, důstojníka SS Rudolfa Hösse.

A.A. 01.05.2008 

 

 

Související texty:

Upozornění redakce:

  • Podtrhaná slova v textu jsou odkazy, které jsou důležité, čtěte tedy prosím i je. Pod celým textem pak jsou odkazy vedoucí na články související s tématem, text doplňují, nebo jsou jeho pokračováním. Nemáte-li čas číst texty na našem webu pořádně, nečtěte nás raději vůbec! Děkujeme.

Čtěte také:

 

Navštivte archiv textů   Vstup do diskuze zde 

 

Zhlédněte Inkubátor Atllanky   Atllanka Vás vítá – Welcome

 

Komentáře na našem webu se zobrazují s určitým zpožděním, omlouváme se Vám, ale je to nezbytná ochrana před hulváty a hlavně před reklamním spamem…

 



pošli na vybrali.sme.sk jaggni to! Linkuj.cz pridej.cz

««« Předchozí text: Diskriminace Romů v Česku potvrzena! Následující text: Zrazený národ - Eduard Beneš a Vlasta Burian »»»

Atllanka | Čtvrtek 8. 09. 2011, 08.36 | Holocaust, Genocida, Nacismus | trvalý odkaz | vytisknout | 12165x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
[1] Smrt je mým řemeslem.
Jaroslav Bahník mejl Pátek 2. 05. 2008, 23.01

Tragické období dějin lidstva. Pro toho, kdo to zkopíroval z netu, malou poznámku. Dej si pozor na chyby. Cituji:„Především jáma musí mít optimální rozměry. Přišel jsem na to, že správná jáma musí být 50 metrů dlouhá, 6 metrů vysoká a tři metry hluboká“.

[2] Děkuji Vám pane Bahník
Atllanka Pátek 2. 05. 2008, 23.32

za taktní upozornění :)

[3]
Bastos web Sobota 3. 05. 2008, 00.02

Vynikající knížka, stejně jako všechny ostatní od tohoto autora, byť na neradostné téma.

[4] Šedá zóna.
Kyklop web Sobota 3. 05. 2008, 22.14

Ahoj. Viděla jsi film Šedá zóna? Je to o komandu vězňů v Osvětimi, kteří pracovali u pecí… a udělali vzpouru. Více zde: http://www.csfd.cz/…ey-zone-the/ Síla film. Bezvadní herci.Doporučuji. Měj se.

[5]
Bohdan Dlouhý web Neděle 4. 05. 2008, 10.22

Byť poměrně hubená, je to silná knížka. Až se nechce věřit, že by se něco takového mohlo dít. Jenomže dělo se…

[6]
Zelee mejl web Neděle 4. 05. 2008, 17.11

[4] Kyklop: Film je fakt hustej, dokonce podle skutečné události. Srovnej s filmem Bílé peklo. Skoro totéž, jen o kus dál na východ a se Stalinem v čele.

[7] Homo homo humus
John Alemagne mejl Středa 4. 06. 2008, 16.18

No, je to opravdu síla, co dokáže tvor homo sapiens sapiens :(

[8] Holocaust existoval
Neonacisticka lez web Pondělí 18. 08. 2008, 09.56

Zadny přispěvatel popírající holocaust tu nikdy neexistoval a existovat nebude, sirite tady nacistickou lez a jsou pro to vedecke dukazy. Nejslavnejsi historici sveta tvrdi to same, co ja. Plynove komory v Osvetimi byly, pise o tom sam Vas duce Höss, byly to mistnosti, ktere sam nechal postavit aby mohl denne splynovat co nejvice jednotek – tzv. zidu. Cyklon B se tam hazel shora do dutych rour dole s otvory, aby umirajici nezalehli telem krystalky cyklonu B a svoji pomalejsi smrti tak nezdrzovali a nezpomalovali vykon komor. Take nebylo moc esteticke ze kdyz umirali pomalu pozvraceli se a pokaleli, takze se museli dele pak hadici omyvat. Toto je dolozeno jak samotnym vypravenim Rudolfa Höse tak i jinych a je o tom nespocetna dokumentace, dukazy jak filmove tak fotograficke.

Neexistuji zadne dokumenty, kde by nejaky popirac kdy mohl existovat, stejne, jako to ze ma nejaka prava ve spolecnosti kdyz je tak nenavistny, ze kope do mrtvych a jejich pamatky, a preje si novy, a jeste vetsi holocaust.

Jeden imbecil tu psal, uz jsme na nej podali trestni oznameni za popirani, je tu nejaky dalsi?

[9]
Šárka web Neděle 1. 03. 2009, 18.25

Tu knihu jsem četla dávno, ale i tak si na ni detailně vzpomínám a taky si vzpomínám na ten děs a hrůzu, kterou jsem zažívala při pouhém čtení…

[10] To je hrůza!
Karels Pondělí 23. 03. 2009, 21.22

A koukám že se to asi zase zopakuje, tentokrát s námi nevěřícími psy v hlavní roli… :(

[11] To je otřesné.
Margita web Středa 14. 10. 2009, 18.45

Opravdu velmi šokující, ale je třeba si to připomínat. Bílé peklo jsem viděla. To je zas ukázka utrpení běžných zajatých německých vojáků jako byl hlavní hrdina filmu, ale také všech ostatních Stalinových obětí. V souvislosti s nimi si vzpomínám i na film Katyn o kterém jste zde před nedávnem psali. Stalin se Hitlerovi vyrovnal počtem slz, které způsobil, nebyl-li jeho teror dokonce horší.

[12] Hrůza!!
Martis mejl Neděle 17. 01. 2010, 23.26

Shédla jsem tyto příspěvky, videa i fotky a je to síla…hlavně fotky malých mrtvých dětí aj..a popis postupů při spalování..Viděla jsem film Šedá zóna, říkala jsem si, je to jen natočený film, ale když vidíte třeba ty fotky…hodně na mě působí videa s doprovodnými písněmi.. 8-O

Natty Úterý 8. 02. 2011, 11.55

Knížka je to krásná, ale dá se to o takové knize říct? I přes hrůzy, které popisuje, je fascinující. Pan Merle byl skutečně vynikajícím spisovatelem.

[14] Pan Merle
Honza Neděle 13. 02. 2011, 12.49

To byl člověk, který mě zaujal svou knihou Malevil.. a pak Až delfín promluví.. a teď zase toto.. Klaním se mu, je to pro mě takový novodobý Čapek, Karel. Jeho vize se také naplňují.

[15] X
Džony mejl Neděle 2. 02. 2014, 20.38

[8] Neonacisticka lez:Žiďácký kecy.

Vlad Úterý 11. 02. 2014, 03.42

To Dzony : Tak ty jsi teda ubozak.....

V. web Pondělí 14. 04. 2014, 14.54

Nejprve si ověřte jaký to byl skutečně člověk. Jako bych o tom dnes nemluvil – je lehké přečíst si upravenou prozu. Ale jeho autobiografii nikdo do rukou nevezme. Pak je jen přespříliš chytrý a ví velké… ;-)

Nelze přidávat nové komentáře.