Atllanka

8.5.2008: Klikněte vlevo na Vyhledávání a zadejte co hledáte, např.: Mašínové, islám, socani, atd. Nížeji se Vám zobrazí texty slovo obsahující. Rozklikněte a vyberte si článek. Hezký den, přeje Atllanka… :) … Starší aktuality

Islám náboženství vrahů

Za vraždu sestry znovu před soudem

 

Motto: My žijeme ve spořádaných civilizovaných poměrech, máme své zákony podle kterých žijeme – ať si ti ostatní žijí klidně podle svých pravidel – co je nám do toho.

Za vraždu sestry znovu před soudem budou stát tři mladí Turci, bratři, kteří před dvěma lety chladně naplánovali a provedli „popravu“ jejich příliš „samostatné a nemorální“ setry. Toto znovuzahájení již uzavřeného soudního přelíčení je v určitém smyslu senzace a signalizuje, že v zemi se něco změnilo. Německá veřejnost ztrácí slepý idealismus a toleranci vůči „exotickým“ zvykům a pořádkům.

Dokonce i přetolerantní justice znovu objevila prioritu občanského zákoníku před mravními rituály středověkých kmenových společenství. Ale ne všude. Stačí pohled do tradičně tolerantního Holandska, kde se už mnohé nedemokratické zvyky a archaické zvyklosti poutichoučku prosadily a rozpolcují společnost.

Zkouškou dospělosti nazvala turecká spisovatelka a socioložka Nekla Kelek rozhodnutí, kterým Bundesgerichtshof – spolkový soudní dvůr – dal státní prokuratuře povolení k revizi procesu v případě vražky mladé turecké ženy H.S.

 

Co se tenkrát v Berlíně v únoru 2005 stalo?

Mladá žena H.S. utekla ze svého vynuceného manželství, rozvedla se a odešla také od své tradičně žijící kurdské rodiny. Tento odvážný čin byl už sám o sobě pro celou rodinnou bandu nepředstavitelná, neodpustitelná drzost. Jenže ona si troufla ještě více, pracovala a žila, jak se vyjádřili bratři a otec, „jako Němka“, což podle kurdsko-islámského morálního žebříčku znamená jako děvka.

Její svobodný život soběstačné ženy byl podle středověkého morálního kodexu pastevců z Anatolie ukázková urážka rodinné cti a existovalo jediné řešení, sestra musí zemřít. Domluveno, dobře promyšleno. Tato rodina, která žije podle klanových zákonů a německé zákonodárství neuznává, jej však natolik ovládá, že se dokáže vyhnout i možným trestům.

Proto bylo usneseno, že vraždu provede nejmladší bratr dívky – osmnáctiletý, který mohl počítat nanejvýš s trestem pro mladistvé. Po popravě, kdy zastřelil sestru na veřejné ulici z absolutní blízkosti, byla rodina spokojena a syn dostal od otce za odměnu zlaté hodinky.

 

Co následovalo?

Otec a všichni tři bratři byli zatčeni pro podezření z vraždy. A přesně podle rodinných plánů byl odsouzen jen ten nejmladší, který vzal všechnu vinu na sebe, jak mu jistě rodina přikázala, a ostatní byli pro nedostatek důkazů propuštěni.

Celý proces se smrskl na politováníhodníhodné snažení německých soudců, uchovat jakžtakž demokratický průběh přelíčení, výslechů a vedení důkazů. Brzy se ukázalo, jak málo znají příslušní úředníci pravidla, podle kterých fungují klanové pospolitosti, a jak cizí je jim mentalita jejich „spoluobčanů“. Bylo to nad jejich síly, nebyli schopni svou navyklou demokratickou argumentací čelit dobře připravené rodině, **která hájila své právo na kurdsko-islámskou identitu.

 

A co děti, mají si kde hrát?

 

Proces se německé justici brzy vymkl z rukou. Rodina vraha přivedla vedle dvou obhájců také tradičního „Wali“ – známého arabského „soudce“ – který, soudní akty pod paží, pozorně sledoval proces, a zdálo se, že zná výpovědi všech svědků předem. Byla to jistě také jeho zásluha, že se rodině podařilo pozměnit směr a účel jednání.

Během celého soudního přelíčení nešlo nakonec o zavražděnou dívku, šlo hlavně o to, prosadit zásluhy bratrů o záchranu rodinné cti. Bylo jasné, že celá kurdská rodina už měla své zkušenosti se západní tolerancí, takže jejich neochvějné prosazování práv na vlastní identitu, včetně vraždy pro záchranu cti, dokázalo soud tak zmást a tak zpitomět, že vyslovil přesně takový rozsudek, ke kterému jej klan celou dobu vedl.

Odsouzen byl jen ten nejmladší syn – přímý vrah. Jeho dva starší bratři, kteří se prokazatelně podíleli na plánování celé popravy, obstarali zbraň, a kontrolovali z povzdálí průběh akce, a další rodinní příslušníci, kteří společně dali příkaz k vraždě, zůstali bez trestu. V Turecku by byli odsouzeni bez pardonu všichni tři bratři, tamnější orgány znají totiž tu neblahou příbuzenskou pospolitost.

Německé soudy zakoply o vlastní demokratické zvyklosti a jejich snaha pronést korektní rozsudek jim oslepila nejméně jedno oko.

 

Mezitím se v této zemi mnohé prodiskutovalo, změnilo a s hrůzou odhalilo.

Nejvyšší soudní instance oficiálně prohlásily, že žádné archaické motivy jako urážka na cti, nebo krevní msta, rodinná čest, i kdyby už po staletí patřily „ke kultuře“ jakéhokoli národa, neopravnují nižší trest.

Vražda zůstává vraždou. To není téma a důvod revize. Již při prvním procesu odsoudil krajský soud v Berlíně nejmladšího bratra pro vraždu. Nyní se bude soud snažit, na základě důkladnějšího posouzení svědeckých výpovědí, prosvětlit to rodinné pozadí, usvědčit také bratry ze spoluviny a dokázat, že vrah byl pouze vykonavatelem, že byl tzv. obětován „rodinné cti“.

Jestli se to podaří, není jisté. Jisté je však, že obnovený proces je znamením, že se v této zemi pozorněji sledují i ty schované koutečky imigrantských komunit. Příliš dlouho jsme nesnesitelné podmínky, ve kterých muslimské ženy žijí, nepovažovali za náš problém. Jak naivní bylo věřit, že se s naší demokracií můžeme obrnit a schovat za nějakou zdí, podle motta – my žijeme ve spořádaných civilních poměrech, máme své zákony, podle nich žijeme, ať si žijí ti ostatní podle svých.

 

Vražda za nerespektování islámského kodexu vlastnictví žen

Že pravidla této slepé tolerance fungují stále méně, ukázala minulý týden otřesná vražda gymnasisty v jednom městečku u Stuttgartu. Devatenáctiletý chlapec, aktivní házenkář a trenér dorostenek svého oddílu, se zběžně znal s mladou šestnáctiletou dívkou, a byl proto brutálně ubodán jejím tureckým přítelem a jeho bandou.

Části jeho těla byly nalezeny v kýblech s cementem. Chlapec zřejmě netušil, jak je dívka hlídána, nerespektoval muslimský kodex vlastnictví žen, a tvrdě na to doplatil. Vrah, osmnáctiletý nezaměstnaný, neukončená škola, neukázal ani trošku lítosti, podobně jako vrah sestry v Berlíně, i on se cítí v právu.

I v tomto vražedném případě hraje rodina a klan důležitou úlohu. Okamžitě po jeho zatčení angažovali jeho příbuzní tři obhájce z proslulé advokátské kanceláře „Bossi“- až z Mnichova. Zde musí každého napadnout otázka, jak a kdo to bude financovat a jak přišla jednoduchá immigrantská rodina k tak prominentní adrese, kdo si tam ve skutečnosti bude přihřívat svou polívčičku.

Zavražděný se nemůže bránit, takže všemožným obviněním urážky na cti od sestry až po nejširší rodinu se meze nakladou, a kdo šikovně umí okolo sebe mávat praporem „své“ identity, bývá v demokracii vyslyšen.

Proto je nynější revize procesu „ve jménu cti“ z roku 2005 velmi důležitým krokem pro budoucí postoj německé justice k podobným deliktům.

 

Zdá se, že doba zavírání očí ve jménu tolerance je pomalu za námi

V minulém roce soudil soud v Mnichově, jinak než tentrát v případě H.S. v Berlíně. Příslušníky jedné turecké rodiny odsoudil k dlouholetým trestům bez pardonu, protože tito ohrožovali mladého muže, se kterým jejich dcera žila. Pokoušeli se dokonce dceru odvézt do Turecka a násilím ji tam provdat. Tento pozitivní vývoj, kdy německé soudy již nebagatelizují zločiny proti islámským ženám, je jistě v prvé řadě zásluhou statečných žen z vlastních, islámských řad.

 

Velmi neutěšené tendence však pokračují jinde

V Holandsku se zadními dvířky do každodenního života kradou, zcela potichoučku a neodbytně, zákony šarije a nikdo nic nenamítá. V nemocnicích jsou často lékaři nuceni podřídit se zuřícím manželům, kteří řvou a běsní, když zjistí, že by měla být jejich žena ošetřena mužem. Často se taková situace dá řešit jen převozem pacientky do jiné nemocnice. Že v mnoha případech je život ženy v nebezpečí, to tyto běsnící zastánce islámské morálky naprosto nezajímá.

NRZ Handelsblatt k tomu píše: Muslimští mužové jsou přesvědčeni, že mohou vystupovat jako tyrani.

 

 

A můžeme pokračovat: plovárny se rovněž přizpůsobily dogmatickým muslimům a zavedly návštěvní dobu jen pro muslimky, kursy plavání pouze s instruktorkou, autoškoly se rovněž poženštily a nabízí kursy jen pro muslimské ženy.

Proboha, kam zmizely všechny ty statečné ženy ve stylu Ayaan Hirsi Ali, které s nasazením vlastního života prosazovaly svobodný život pro své soukmenovkyně? Jak je možné, že nám zde vyrůstá nové harémové podhoubí?

 

Nejtrapnější a nejnebezpečnější je pronikání šáríje do právnictví

Stále více notářů se poddává přáním svých muslimských klientů a aplikují zákony šáríje. Hlavně v dědických otázkách upřednostnují práva mužských dědiců a ženské nároky redukují na minimum. Tím jednají jasně proti holandským zákonům, ale stát to toleruje a podporuje – ve jménu míru a tolerance.

Plíživá islamizace v denním životě by byla groteskní, kdyby to celé nebylo spíš k pláči. Do Amsterodamu, kde jsou taxíky zřejmě v rukou marokánských přistěhovalců, je radno přijeti jen s jedním kufříčkem, více zavazadel žádný taxikář nebere, jestli chcete jen za roh, tedy pod 10€, pak se na vás ani nepodívá. Jestli máte s sebou svého pejska, pak už jděte hned po svých, každý slušný muslim ví, že pes je zvíře nečisté.

Pro některé uctívače Alláha je zřejmě už pohled na sádrovou Panenku Marii nečistý a nesnesitelný, jak se ukázalo v jedné italské vesničce. Jeden takový horlivý muslim šlapal denně na své cestě do práce kolem vesnických Božích muk. Ta sádrová Madonna tak urážela jeho náboženské cítění, tak ho otravovala, jak se později obhajoval, že nebyl líný, došel si na ni s kýblem cementu, a prostě ji zazdil.

Jaké bylo potom pobouření na vsi, si umí každý představit. Vesničané a všichni sousedé se už už připravovali na souboj za své posvátné „svaté“, a mnozí už viděli na obzoru hrozbu nového kalifátu. V Itálii je každý čtvrtý den otevřena nová mešita, islám se bezpochyby stal druhým nejsilnějším náboženstvím.

 

Slova kardinála Angelo Scola

Všichni křestané musí být připraveni – ne na boj mezi křížem a půlměsícem, jak tomu bylo dlouhá století, ale na dialog s islámem!

Dialog s islámem je za dnešní situace více než obtížný, neboť již základní pojmy jsou rozličně vykládány a uznání demokratických zásad je často jen taktika.

 

Turecký premiér Erdogan cituje rád básníka Ziya Gökalpa:

  • Demokracie je jen vlak, ve kterém jedeme tak dlouho, až nás přiveze k cíli. Mešity jsou naše kasárna, minarety naše bajonety, věřící naši vojáci.

 

To je islámská taqiyya, oficiálně v Koránu propagovaná taktika přetvářky, takové chameleonství v životě s nevěřícími. Jak výborně to funguje, ukázali už ti tak slušní egypští studenti v Hamburgu, co pili i alkohol a žili normálně jako my a přesto byli prvotřídními teroristy!

 

Naše důvěra se ne bezdůvodně vytrácí

Imám v bavorském městečku Penzberg touží vybudovat v Mnichově evropské centrum pro islám. Předložil vládě naprosto korektní koncept plánované instituce. Ohromil všechny, lépe by to nesvedl ani pověřenec pro integrační otázky. Bylo tam prostě nacpáno vše, co potěší srdce demokrata, tolerance, náboženská snášenlivost, dobré soužití a akceptace německých zákonů, odmítavý postoj k terorismu, atd., atd.

Jenže – opět ta taqiyya! – zároven se objevil jiný dokument, týkající se rovněž plánovaného centra. O jé, nic pro uši demokrata, mluví se zde o „čistém islámu“, který zde bude vyučován, a o ubohých muslimech, kteří jsou nuceni „snášet“ společnost memuslimů a celý ten zamlžovací akt byl korunován objevem, že tento imám – demokrat patřil k militantní muslimské organizaci Milli Görüs.

A z toho poučení mějme – a na demokratickou vějičku každému nesedejme!

Hanka Deutschmann 

 

Související texty:

Upozornění redakce:

  • Podtrhaná slova v textu jsou odkazy, které jsou důležité, čtěte tedy prosím i je. Pod celým textem pak jsou odkazy vedoucí na články související s tématem, text doplňují, nebo jsou jeho pokračováním. Nemáte-li čas číst texty na našem webu pořádně, nečtěte nás raději vůbec! Děkujeme.

Čtěte také:

 

Navštivte archiv textů     Vstup do diskuze zde 

 

Stáhněte si naše Prezentace       Atllanka Vás vítá – Welcome

 

Komentáře na našem webu se zobrazují s určitým zpožděním, omlouváme se Vám, ale je to nezbytná ochrana před hulváty a hlavně před reklamním spamem…

 



pošli na vybrali.sme.sk jaggni to! Linkuj.cz pridej.cz

««« Předchozí text: Manipulace, provokace, dezinformace.. (6.část) Následující text: Manipulace, provokace, dezinformace (7.část) »»»

Atllanka | Úterý 26. 02. 2008, 20.22 | Islám, Islamizace, Videa | trvalý odkaz | vytisknout | 1809x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
[1] cfsfs
´555 Pátek 9. 05. 2008, 11.24

je to smutné jak s temi lidmi zachazejí

[2] 55555555
luca mejl Pátek 9. 05. 2008, 11.26

je to dost drsne nechtela bych to tedy zažit

[3] Nezažijete!
Královna Pátek 9. 05. 2008, 12.15

Nevolte levičáky, ani žádné jiné extremisty a hlavně nevěřte jejich slibům o létajících holubech do úst, či zastrašování o nějakém někom, kdo za všechno může… a bude vše OK :)

[4] Smutné
Martin web Čtvrtek 7. 05. 2009, 16.14

Je to drsné, ta holka by se měla bránit. Vzal bych tvrdou tyč a ubránil bych se.

Nelze přidávat nové komentáře.