Atllanka

Nebyla uložena žádná novinka

Manipulace, provokace, dezinformace (7.část)

…čili kupci, intelektuálové a moderátoři

Motto: Úkol zůstává vlastně jediný – nedovolit jim, aby ulovili naše duše…

Ježíš materialista, Stalin – dobrá žena

Když před II. světovou válkou utekl do USA agent GRU Walter Krywicki, mezi lidmi, s nimiž v Americe mluvil, nenašel nikoho, s kým by si mohl vážněji promluvit o SSSR. Americká sovětologie se nacházela v plenkách, a newyorští novináři kladli Krywickému naivní otázky ve stylu: Je to pravda, že Stalin dává příkazy Kominternovi?

V té době bylo jedním ze států, v nichž byla sovětologická reflexe nejlépe rozvinuta, Polsko. Mezi přední znalce problému náleželi mj. již zmíněný Stanisław Swianiewicz, Ryszard Wraga a také Włodzimierz Bączkowski. Poslední z nich zveřejnil v roce 1938 důležitý náčrt nazvaný Zamyšlení o jádru ruské moci.

Bączkowski, zdůrazňuje ruské výpůjčky v oblastí vojenství z tradice tatarsko-mongolské, napsal:

Hlavním druhem ruských zbraní, který rozhodoval o trvání Ruska do dnešní doby, o jeho moci i eventuálních budoucích vítězstvích, není prvek vojenské síly, jak je v Evropě obvyklé, ale hluboké politické působení, charakteristické svou diversní, podvratnou, a propagandistickou povahou.

Bączkowski obracel pozornost na „obrovský nárůst jednotek rozvědky, politické policie a nástrojů diverse ve státní struktuře Ruska“, ve srovnání s nimiž je „ruská armáda de facto druhoplánovým prvkem v ruské výzbroji“.

Již první organisační uspořádání sovětské bezpečnosti – Čeky, zahrnovalo Oddělení provokací, které se v rámci organisačních úprav změnilo na Úřad desinformace, potom od roku 1959 působilo jako Odděleni „D“ I. Hlavní správy KGB, a od roku 1969 jako Oddělení „A“ její zahraniční správy. V důsledku každé reorganisace narůstal význam a počet desinformačních struktur v rámci sovětských zvláštních služeb.

Když Bączkowski psal v roce 1938 svůj text, nemohl ani tušit, jakého rozmachu nabudou podvratné aktivity SSSR po II. světové válce. S cílem rozvrátit zevnitř buržoasní společnosti kapitalistického světa inspiroval Sovětský svaz a pomáhal činnosti mnoha nejrůznějších hnutí a skupin.

Brigitte Mohnhauptová – Frakce Rudé armády

Je všeobecně známo, že aktivity nejznámějších teroristických organisací na světě byly sponsorovány Sověty, a dostávaly od nich další pomoc. Mezi skupiny tajně podporované Kremlem patřily mj.:

Nejhledanější teroristi, takoví jako Carlos nebo Abu Nidal, využívali pohostinství, školení a pomoci komunistických států. Moskva však měla v ruce nejen levicový teror, ale i krajně pravicový. Teprve po otevřeni archivů Stasi se například ukázalo, že Hoffmanova skupina obranných sportů, odpovědná za strašlivý výbuch bomby v době Oktoberfestu v Mnichově v roce 1980, byla řízena komunistickými agenty z Východního Německa.

Podobně infiltrované a řízené z moskevské centrály bylo hnutí pacifistické, kterému se v západních státech dařilo přivádět do ulic stovky miliónů lidi, kteří protestovali nejprve proti válce v Koreji, později proti americké intervenci ve Vietnamu, a posléze proti rozmístění amerických raket ‚Pershing‘ v Západní Evropě.

Srovnejme s dnešním odporem proti radaru USA v ČR – pozn. vkladatele – a samozřejmě dodejme, že podobné protesty se nekonaly proti rozmisťování ruských raket SS-20 ve východní Evropě, a to přesto, že s tím začali Sověti, a Američané jenom odpovídali na jejich kroky. Tyto věci popsal velmi přesně Vladimir Bukovsky ve své studii „Pacifisti proti míru“.

Ivona Novomestská před Úřadem vlády – Akce Vládo, máš padáka, stěhuj se!

V knížce Rudý kokain a Narkotisace Ameriky a Západu, ukázal americký odborník na obchod s narkotiky – Joseph D. Douglas, na dlouhodobé podvratné operace Rusů a Číňanů, jejichž cílem bylo rozšíření drog v západních zemích.

Douglas popsal zejména vazby největších drogových kartelů na ústředí zpravodajských služeb komunistických států. V akcích tohoto druhu vynikal zejména čínský vůdce Mao Ce-tung, jehož oblíbenou četbou bylo Umění války od Sun Tzu, a který opakoval, že Číňané mají povinnost se pomstít za Opiové války v 19. století, a že ve 20. století musejí využit drogy proti svým nepřátelům.

Jiným druhem komunistického působení bylo rozviřování antisemitismu. Jedním z příkladů může být operace Svastika, prováděná na přelomu let 1959/1960, a jejíž podrobností zveřejnil agent KGB Rupert Sigl, který utekl na Západ.

Mezi Vánocemi 1959 a polovinou ledna roku 1960 bylo totiž v Západním Německu zaznamenáno až 833 antisemitských projevů: znesvěcování židovských hřbitovů, pomníků a synagog. Židé žijící v Západním Německu dostávali anonymní výhrůžky telefonem a v dopisech.

Současně docházelo k antisemitským výstřelkům v Londýně, Oslu, Vídni, Paříži, Parmě, Glasgowě, Kodani, Ženevě, Stockholmu, Mediolanu, Antverpách, New Yorku, Melbourne, Manchesteru, Aténách, Perthu, Bogotě a Buenos Aires. Nejvíc jich ale bylo v SRN – v několika desítkách měst.

Není proto divu, že západní Němci začali ztrácet důvěru svých partnerů v NATO:

V některých zemích došlo k ignorování diplomatů, propouštění západo-německých zaměstnanců, přestávaly se prodávat německé výrobky, nebo i přerušovat kontrakty s partnery ze SRN.

Velký titulek v ‚New York Herald Tribune‘ hlásal:

Bonn není stavu zbavit se nacistického jedu.

Sověti s akcemi tohoto druhu neustávali a umísťovali své vlivové agenty také na místech klíčových pro dnešní společnost:

úředníky na ministerstvech
televizní producenty
literární agenty
ale také církevní hodnostáře

Stačí uvést, že v letech 1931–1968 byl canterburským děkanem v anglikánské církvi Hewlett Johnson – člověk, který po své návštěvě Ruska 1937 v době největších stalinských čistek napsal knížku, která vychvalovala komunismus – nazvanou Socialistická šestina světa. Tato knížka byla přeložena do 25 jazyků a vydána v milionech exemplářů.

Tento člověk, který po setkání se Stalinem řekl, že „Soso“ mu připomíná jeho matku – dobrou ženu, svědčil v roce 1949 v Kravčenkově procesu v Paříži, že v Sovětském svazu nejsou tábory nucených prací. V roce 1950 obdržel stalinovský Řád míru, a nakonec prohlásil, že Ježíš byl materialista, za což mu ve Velké sovětské encyklopedii přiřkli více místa než samému Kristovi..

Grzegorz Górny – Překlad Petr Vančura

Vážení čtenáři, Atllanka je i na Facebooku, kde je součástí mnoha různých skupin. Pokud máte zájem a chcete v diskuzi vyjádřit svůj názor na přečtený text, obrázek, video či informaci, nebo jen prostě chcete šířit dál, tu u „vrchnosti“ tolik nepopulární, pravdu, pak neváhejte, přidejte se: pište a nebo jen čtěte, rádi vás na našich stránkách a ve skupinách uvítáme. Jde především o Vaši budoucnost, tak nestůjte mimo

Pokračování:

Upozornění redakce:

Podtrhaná slova v textu jsou odkazy, které jsou důležité, čtěte tedy prosím i je. Pod celým textem pak jsou odkazy vedoucí na články související s tématem, text doplňují, nebo jsou jeho pokračováním. Nemáte-li čas číst texty na našem webu pořádně, nečtěte nás raději vůbec! Děkujeme.

Čtěte také:

Navštivte archiv textů Vstup do diskuze zde

««« Předchozí text: Manipulace, provokace, dezinformace.. (6.část) Následující text: Udavač z Těšína - komentář »»»

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář

K textu nebyl napsán žádný komentář.

Nelze přidávat nové komentáře.

Atllanka

Manipulace, provokace, dezinformace (7.část)

…čili kupci, intelektuálové a moderátoři

Ježíš materialista, Stalin – dobrá žena

Komentáře k textu

Nové komentáře

Návštěvní kniha