Atllanka

8.5.2008: Klikněte vlevo na Vyhledávání a zadejte co hledáte, např.: Mašínové, islám, socani, atd. Nížeji se Vám zobrazí texty slovo obsahující. Rozklikněte a vyberte si článek. Hezký den, přeje Atllanka… :) … Starší aktuality

Manipulace, provokace, dezinformace... (1.část)

…čili kupci, intelektuálové a moderátoři

 

Motto: Úkol zůstává vlastně jediný: nedovolit jim, aby ulovili naše duše…

 

Odkaz Džingischánův

 

 

Ve 20. století se v Rusku vyskytla celá plejáda vynikajících historiků a myslitelů, kteří úplně zvrátili pohled na minulost Ruska. Kdežto do té doby byla tato země považována za dědice Rusi Kyjevské, jejímž dějinným úkolem bylo sjednocení ruských území, nyní se objevila myšlenka, že Rusko je dědicem impéria Džingischánova, jehož úkolem zůstává sjednocení celé Eurasie. Mezi osobnosti, které měly nesmazatelný vliv na ruský intelektuální život, patřili mezí jinými: kníže Nikolaj Trubeckoj, Nikolaj Aleksějev, Petr Sawicki, Lev Karsavin a Lev Gumilov.

 

 

Mongolsko-tatarská vláda trvala na Moskevské Rusi přes dvě století a vtiskla jí trvalé znamení, tím víc, že to byla století, v nichž se ruské etnikum teprve utvářelo. Od Zlaté hordy navíc moskevská vláda převzala struktury a mechanismy společenského života, např. berní systém, který v Rusku fungoval až do říjnové revoluce a který ukládal daň dokonce na slepice. Také uspořádání bojarských hodností, tzv. činů, vycházelo z mongolského vzoru (samotné slovo čin bylo čínského původu), nemluvě ani o tom, že některé bojarské rody, např. Subarovci, pocházely přímo z tatarských kmenů. Moskevští panovníci převzali ze Saraje i složitý dvorní ceremoniál, výrazně kontrastující s prostými zvyklostmi staré Rusi.

 

 

Podobné závěry formuloval americký historik Michael Cherniavsky, který ve svých pracech ukázal, že moskevské pojetí moci a způsob vlády nebyly převzaty z Byzance, ale od Zlaté hordy, a tedy jinými slovy: car v sobě měl více z chána než z basilea. Systém opírající se o výboje a tyranii nebyl původu byzantského, ale asiatského.

Symbolickou je zejména skutečnost, že mezi korunovačními šperky moskevských carů se nacházela „čepice Monomachova“ (poprvé jmenovaná v závěti velkoknížete Ivana I. Kality v roce 1339 jako „zlatá čepice“), která měla být podle ruských pověstí darována kyjevskému knížeti Vladimíru byzantským císařem Konstantinem IX. (co mělo znamenat, že Moskva je právoplatným následníkem Konstantinopolu), ve skutečnosti ovšem byla tato pokrývka hlavy darem pro Ivana I. od chána Uzbeka.

Kdo ví, není-li ovšem pro zde popisované věci nejsymptomatičtější otázka obščiny, neboli praruské obce. Pro slovanofily 19. století byla tato instituce společného vládnutí prostřednictvím rady staršinů samou esencí ruskosti, a měla být rozhodujícím prvkem ruské odlišnosti od zemí ostatní Evropy. Tato instituce, vynášená do nebes mj. Hercenem, Danilevským nebo Samarinem, měla vzniknout v prehistorii jako přirozený projev životní moudrosti ruského lidu.

 

 

Současné výzkumy historiků – Čičerina, Klučevského a Mikulova – ale ukázaly, že obščina byla vynálezem Tatarů, kteří ji vymysleli a vnutili Rusi ve 13. století jenom proto, aby se jim snáze vybíraly daně. I další výzkumy ukazují, že mnoho prvků, které byly doposud přijímány bez pochyb za výkvět ruského ducha, jsou ve skutečnosti převzetím mongolsko-tatarských vzorů.

Ve světle toho, co bylo výše řečeno, se nyní podívejme podrobněji na metody vedení válek, a zejména na specifický způsob dosahování vítězství nad protivníkem…

 

St@tll 2008 Grzegorz Górny – př. Petr Vančura

 

 

Vážení čtenáři, Atllanka je i na Facebooku, kde je součástí mnoha různých skupin. Pokud máte zájem a chcete v diskuzi vyjádřit svůj názor na přečtený text, obrázek, video či informaci, nebo jen prostě chcete šířit dál, tu u „vrchnosti“ tolik nepopulární, pravdu, pak neváhejte, přidejte se: pište a nebo jen čtěte, rádi vás na našich stránkách a ve skupinách uvítáme. Jde především o Vaši budoucnost, tak nestůjte mimo

 

Související texty:

Upozornění redakce:

  • Podtrhaná slova v textu jsou odkazy, které jsou důležité, čtěte tedy prosím i je. Pod celým textem pak jsou odkazy vedoucí na články související s tématem, text doplňují, nebo jsou jeho pokračováním. Nemáte-li čas číst texty na našem webu pořádně, nečtěte nás raději vůbec! Děkujeme.

Čtěte také:

 

Navštivte archiv textů   Vstup do diskuze zde 

 

««« Předchozí text: Židovské příběhy I.část Následující text: Ty vole, na základní škole... »»»

Atllanka | Sobota 22. 03. 2014, 11.19 | Islamizace, Politika, Komunistický teror | trvalý odkaz | vytisknout | 5212x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
[1]
Dolly Středa 26. 11. 2008, 08.38

Společnost lidská je tou nejkrutější zvířecí smečkou, kterou znám. Jen člověk dokáže zabíjet aniž by měl hlad. Jen člověk dokáže ubližoval jiným pro vlastní potěchu.

[2] Je to tak
Vladimír Pondělí 1. 12. 2008, 09.37

Jenže mnohdy jeden druhému ubližuje z mnohem malichernějších příčin, třeba z falešné hrdosti, přehnané ješitnosti, pocitu vyjímečnosti, a nebo dokonce i ze strachu ze zesměšnění… atd… atd…

A dokud to všichni budeme říkat jen o těch druhých… nic se nezmění.

Což takhle začít milá Dolly u sebe? Třeba někde čeká ten, komu jsi ač nevědomky, nerada, nebo dokonce v dobrém úmyslu ublížila ty…

Hezký den 8-)

[3]
Dolly Pondělí 1. 12. 2008, 12.42

O tom co píšeš není sporu, Voloďo. Někdy si dokonce lidé ubližují sami, svou vlastní hloupostí.

A pokud jde o poslední odstavec, zkus se řídit tím známým rčením o zametání před vlastním prahem, a taky vlastními slovy, protože – cituji:

„A dokud to všichni budeme říkat jen o těch druhých… nic se nezmění.“

[4] Milá Dolly:)
Vladimír Pondělí 1. 12. 2008, 13.56

[3] Dolly: Jak můžeš ty vědět, co dělám a nedělám? Kdybys mě znala, věděla bys, že já patřím k těm co se o nějakou ješitnost ani hrdost nederou, já se naopak snažím ustupovat i tam, kde jsem nic nezavinil, leč… mnohdy i tak je má snaha o řešení problému nazývána pouhým hádáním se, a zametána pod koberec. Prostě kde je odmítán dialog, nelze řešit nic, a proto se na světě vedou války.

A k tomu, že si lidé ubližují mnohdy svou vlastní hloupostí, ano, máš pravdu, ale… kdo určuje, který z těch dvou to v daném sporu je? ;-)

[5] Vladimír
Dolly Pondělí 1. 12. 2008, 23.35

Nevím, co děláš či neděláš a už vůbec mi není jasné, proč by mě to mělo zajímat. Nebyla jsem to já, kdo tuto diskuzi postavila do jasně osobní roviny. Pouze jsem zareagovala na tvůj, pro mě naprosto nepochopitelný výpad. Myslím, že tohle je to nejméně vhodné místo pro podobnou debatu a proto v ní nehodlám pokračovat. Doufám, že mé odmítnutí dalšího dialogu na toto téma nevyvolá třetí světovou válku. Jen bych si dovolila, samozřejmě zcela neadresně, poukázat na jednu svou velkou životní zkušenost: lidé kteří mají potřebu předvádět se v růžové barvě obvykle až tak růžoví nebývají. Je taky takové pořekadlo o potrefené huse…

[6] Jasně Dolly...
Vladimír Úterý 2. 12. 2008, 09.30

Jo, to bude nejlepší Dolly, a až se potkáme, vezmež mě jenom nožem a nebo rovnou sekerou?! 8-O

[7] Vladimír
Dolly Středa 3. 12. 2008, 01.52

Napiš mi, až tě napadne něco rozumného. Do té doby papa ;-)

[8] Vladimíre
Petr Adamíra mejl web Pátek 14. 12. 2012, 00.53

(2) Někdo tu psal o konfliktech, zbytečné hrdosti a přehnané ješitnosti? No právě jste předvedl bezchybný příklad o hrdosti, ješitnosti a konfliktu. Pokud to byla úmyslná ukázka, pak před vámi smykám klobouk člověče, protože váš osobní příklad byl prostě perfektní ;-)

Nelze přidávat nové komentáře.