Atllanka

8.5.2008: Klikněte vlevo na Vyhledávání a zadejte co hledáte, např.: Mašínové, islám, rusáci, atd. Nížeji se Vám zobrazí texty slovo obsahující. Rozklikněte a vyberte si článek. Hezký den, přeje Atllanka… :) … Starší aktuality

Užitečný idiot Maxim Peškov - Gorkij

Obdivovatel ruských gulagů

 

Prolog: Spisovatel – humanista Maxim Gorkij označuje obyčejné ruské, neprávem odsuzované lidi jako věrolomníky, vši, mouchy, parazity, tasemnice, poločlověčí bytosti a degeneráty. Osudy těchto milionů ho nijak nedojímaly, vždyť to byli lidi, kteří si soucit nezasloužili.

 

Citově okoralý a oploštělý psychopat

Maxim Gorkij (28. března 1868 – 18. června 1936), vlastním jménem Alexej Maximovič Peškov, nám byl celé roky předkládán jako vzor komunistického a humanistického spisovatele a jako průkopník socialistického realismu, zcela nového směru umění, a to nejen v literatuře. Neměl lehký život, od 11 let, kdy zcela osiřel, se musel starat sám o sebe.

Jeho trpké životní zkušenosti ho vedly nejen k výběru jeho literárního pseudonymu (gorkij = hořký), ale i k tomu, že bezmezně obdivoval bolševickou diktaturu, i když na vlastní oči viděl, jak je krutá a sadistická.

 

 

Ruský národ považoval za ten vůbec nejhorší na světě a jako by se celý život někomu, snad osudu, snad sobě, za něco mstil. V podstatě byl citově okoralý a oploštělý, což se považuje za typické pro psychopaty.

 

Některá fakta z jeho života hovoří za vše

Ve svých předrevolučních pracích vystupoval jako zastánce chudých a bojoval za sociální spravedlnost. Ke konci 19. století si získával široký okruh čtenářů svými knihami, jako např. „Foma Gordějev“. Měl sympatie pro lidi, kteří žili na „dně“ společnosti a zastával názor, že život v Rusku je jedna velká „tíživá ohavnost“.

Psal, že ruská duše je „zbabělá“ a „chorobně zlá“ a o „sadistické krutosti, vlastní ruskému lidu“ v souvislosti s židovskými pogromy na Ukrajině. K těm však docházelo po celé Evropě. Snad nikdo jiný, kromě hitlerovských ideologů, píšících o Židech, nepsal o nějakém národě s takovým odporem jako Gorkij o Rusech.

V roce 1905 vstoupil do SDDSR (Sociálně demokratická dělnická strana Ruska), ale byl přesvědčen o tom, že bolševická revoluce v roce 1917 byla předčasná. S bolševiky se proto rozešel, ale jen naoko. Kritizoval veřejně jejich politiku, ve skutečnosti je ale velmi aktivně a finančně podporoval. Byl na to bohatý dost, v letech 1913 – 1921 žil hlavně v Itálii.

 

 

Po návratu z druhého exilu (1921 – 1928) se aktivně zúčastnil honu na „nepřátele“ a „špióny“. Ve svých článcích vyzýval čtenáře, aby ve svém okolí hledali záškodníky, kteří se přetvařují a tajně zrazují věc komunismu.

Zcela v souladu s obecným přesvědčením, že jakmile se stát, který je na cestě ke komunismu, dostane vlivem až diletantského řízení do problémů, může za to třídní nepřítel a agenti imperialismu ze Západu – stejně jako tomu bylo i u nás, v 50. letech.

Gorkij obdivoval represivní orgány a nepotřeboval pro usvědčení „nepřátel“ žádné důkazy, protože podle jeho mínění, těmi nejhoršími „nepřáteli“ jsou právě ti, proti kterým neexistují žádné důkazy. Spisovatel-humanista (!) označuje tyto lidi jako věrolomníky, vši, mouchy, parazity (všeobecně oblíbené pojmenování v tehdejším politickém slovníku), tasemnice, poločlověčí bytosti a degeneráty.

Gorkij, který dobře znal Lenina, o něm napsal:

  • Lenin představuje jednu z nejvýraznějších a největších postav, má všechny vlastnosti vůdce, ale také pro tuto roli nutnou absenci citu a ryze panský, nemilosrdný vztah k životu lidových mas.

Obdivoval moudrost soudruha Stalina a zachovával si dávnou nenávist k rolnictvu. V díle „O ruském rolnictvu“ (1922) vznesl proti rolníkům taková obvinění, která se používají jen proti těm, které chceme záměrně zničit – a to byl také Gorkého cíl.

Připomínal při tom, že mužické sebevědomí je společensky nezdravé a důsledná práce Lenina a Stalina se zaměřuje na to, aby toto sebevědomí odstranili z mužikova vědomí, neboť je instinktem drobného vlastníka, vyjadřovaným, jak známo, ve formách živočišné krutosti.

Takto Gorkij psal v letech, kdy ti nejpracovitější rolníci, tzv. kulaci, byli popravováni a vysidlováni i s rodinami do oblastí věčného sněhu a ledu nebo pustin Kazachstánu. V první vlně to bylo 1 800 000 lidí a v další vlně velké množství dalších.

 

 

Dále následovaly články, ve kterých obvinil vědce z organizování potravinového hladomoru. Gorkij vyzýval k likvidaci těch nepřátel z řad intelektuálů, kteří nesouhlasili se stalinskou ideologii. Většina z nich ze strachu přistoupila na spolupráci s režimem, jen menšina to odmítla, a ta byla pak skutečně zlikvidována.

Např. renomovanému mikrobiologovi, profesoru Barykinovi, navrhli komunisté používat při pokusech vězně namísto drahých kočkodanů. Kategoricky to odmítl, následně byl zatčen a ubit čekisty v dubnu 1939.

Zatýkání starých bolševiků však Gorkého znepokojovalo a vyjádřil údiv nad zatčením L. Kameněva, který byl zatčen ve vykonstruovaném procesu, shledán vinným a roku 1936 popraven. O encyklopedicky vzdělaném filosofovi Losevovi psal jako o „nedovzdělaném profesorovi, který zapomněl včas zemřít“.

Osudy dalších a dalších milionů neprávem odsouzených lidí ho nijak nedojímaly, vždyť to byli lidi, kteří si soucit nezasloužili. Na jejich místa nastupovali mladí komunisté. Důležité bylo ukázat, jak rád říkával Stalin, že žádný člověk u nás není nenahraditelný.

V roce 1929 Gorkij zavítal do soloveckého vyhlazovacího tábora (gulagu), kde v tamější Návštěvní knize zanechal nadšené pochvaly na adresu dozorců.

Plejáda sovětských spisovatelů věnovala Stalinovi oslavný sborník, který Gorkij redigoval. Sborník pojednával o Bělomořsko-baltském kanálu, který byl otevřen v srpnu 1933. Dva roky předtím bylo do karelských lesů a bažin přesunuto 170 000 vězňů a ti během dvaceti měsíců ručně přemístili 21 milionů kubíků půdy a kamení a vykopali kanál o délce 227 km s devatenácti plavebními komorami doplněný dalším zařízením.

Hospodářský význam kanál neměl žádný, ale v důsledku zimy, nemocí a nelidské práce zahynulo při jeho budování nejméně 25 000 vězňů. Z těch, kdo přežili, byla část propuštěna a část odvelena na jinou práci. Při veřejném vystoupení 25. 8. 1933 před budovateli tohoto díla se Gorkij obdivoval tomu, jak dozorci, ergo tajná policie, převychovávají lidi.

Maxim Gorkij zemřel 18. června 1936, po jeho smrti se objevily spekulace, že byl otráven. Tyto spekulace jednak vycházejí z tvrzení jeho ženy, která v roce 1963 prohlásila, že si je jista, že její muž byl otráven, v tomto období se také proslýchalo, že jed byl nalezen i při jeho pitvě. Žádná z těchto spekulací však není podložena jasnými důkazy – Stalin a jeho pochopové za sebou nezanechávali stopy. Pravdou je, že jeho smrt byla režimem dobře využita. I Gorkij patří mezi ty, na jejichž počest jsou v Rusku vydávány poštovní uznámky.

 

 

Gorkij byl pohřben u Kremelské zdi v Moskvě se všemi státními poctami. Po smrti se stal součástí oficiální propagandy, kdy byl jeho život upraven podle tehdejších měřítek, čímž se dostal do oblasti legend a ne vždy je tak lehké odlišit skutečnost od této záměrné mystifikace.

zpracovalo st@tll

Související texty:

Upozornění redakce:

  • Podtrhaná slova v textu jsou odkazy, které jsou důležité, čtěte tedy prosím i je. Pod celým textem pak jsou odkazy vedoucí na články související s tématem, text doplňují, nebo jsou jeho pokračováním. Nemáte-li čas číst texty na našem webu pořádně, nečtěte nás raději vůbec! Děkujeme.

Čtěte také:

 

 

Vážení čtenáři, Atllanka je i na Facebooku, kde je součástí mnoha různých skupin. Pokud máte zájem a chcete v diskuzi vyjádřit svůj názor na přečtený text, obrázek, video či informaci, nebo jen prostě chcete šířit dál, tu u „vrchnosti“ tolik nepopulární pravdu, pak neváhejte, přidejte se: pište a nebo jen čtěte, rádi vás na našich stránkách a ve skupinách uvítáme. Nestůjte mimo, jde o Vaši budoucnost..

 

Nezapomeňte také navštívit náš archiv textů

 


««« Předchozí text: Stalinské zrůdy - Ježov Následující text: Stalinské zrůdy: Vjačeslav Skrjabin - Molotov »»»

Atllanka | Pondělí 4. 07. 2022, 09.23 | Islámský terorismus, Komentáře, Politika | trvalý odkaz | vytisknout | 2015x

Komentáře k textu

Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentář
reaguj[1] Mno...
Ignác Pospíšil mejl web Pátek 7. 12. 2007, 19.08

A o té zrůdě jsme se učili ve škole!

Přidej komentář!



Kliknutím vložíš: Vlož smajla :-) Vlož smajla :-( Vlož smajla ;-) Vlož smajla :-D Vlož smajla 8-O Vlož smajla 8-) Vlož smajla :-? Vlož smajla :-x Vlož smajla :-P Vlož smajla :-|
Příspěvěk je formátován Texy! syntaxí. Není povoleno HTML, odkazy se převádějí automaticky.
Jsem robot?