
A červi se rozlezou...
Někteří lidé si myslí, že v minulém režimu byla všude Praha. Omyl. Nebyla.
Motto – Vybrali jsme z archivu: Ve Zlámané lhotě kluci honili holky a holky kluky – politika nikoho nezajímala, a o Chartě se dozvěděli jen z Anticharty, a protože v ní byli všichni naši umělci – mysleli si, že je vše OK…
Tak jedem..
Tenkrát nebyl net, radio Svobodná Evropa bylo úspěšně rušeno, navíc všichni chodili do komunistických škol, byli v Jiskrách, v Pionýru, a většina z nich byla dětmi dělníků, kteří byli dětmi těch, co ještě pamatovali meziválečnou bídu za hospodářské krize, a měli za sebou Protektorát. Po válce uvěřili tomu, že lze vybudovat spravedlivější společnost, a s nadšením se do toho vrhali…
Když začali zjišťovat, jak to doopravdy je, bylo pozdě. Režim si již s každým rychle dokázal poradit, protože svoje řady vyčistil od nadšenců a nasál mezi sebe všechen póvl republiky. Statečných lidí se svědomím a morálkou se za pomoci KGB rychle zbavil, některé popravil, jiné odsoudil k mnohaletým žalářům, ze kterých se vraceli s podlomeným zdravím, a nebo také ne, protože tam zemřeli na vyčerpání a mučení.
Komunistická propaganda – Major Zeman a Plastic People
Nikdo si nemohl být jist, že se neocitne ve spárech KGB-STB, a ve společnosti zavládl strach. Tímto chováním komunistický režim zastrašil téměř všechny ostatní potenciální odpůrce a nic již nestálo jeho panování v cestě.
Většina občanů raději mlčela, a snažila se nemít problémy. Ve společnosti zvítězilo všeobecné švejkování a schyzofrenie dostoupila vrcholu. Slovo „pohoda“ znělo ze všech stran. Nechodilo se nakupovat, ale shánět, a každý kdo něco sehnal měl pocit úspěšnosti a cítil se být více než ten, kdo nesehnal. A shánělo se všechno, toaletním papírem a WC mísou počínaje, uherákem a tvrdýma Spartama konče.
Čest práci soudruzi – Okres na severu
Nastala doba chlebu a her. Nacvičovaly se Spartakiády, jezdilo se jednou za tři roky do Bulharska, vznikaly zahrádkářské kolonie, zakládaly se brigády socialistické práce a svazy přátel Sovětského Svazu. Každý měsíc se pořádala nějaká akce, kde docházelo po většině k všeobecnému opíjení a pelešení (a i proto dnes zjišťují někteří muži, že jejich děti ani nejsou jejich děti).
Jak muž na radnici shání mlíko
Za symbolické vstupné se také tančilo v kdejaké Sokolovně a kavárně u živých kapel, alkohol a cigarety byly za babku, a kdo aspoň „chodil do zaměstnání“, měl jistotu příjmu a po svatbě dostal byt. Byt sice byl jistý jen v oblastech těžby uhlí, nebo v pohraničí, ve velkých městech byla možnost téměř nulová, a bez známostí na správných místech naprosto nemožná, ale bylo módní stěhování daleko od rodičů, a tak se tedy mladí od rodičů za prací a byty stěhovali.
Při všem tom velikém pidinožení za kde čím a šetření na kde co (na auto se většina dělníků zmohla až tak okolo 40 let), většina dospívajících odmítala slyšet pravdu od rodičů a prarodičů a měla vlastní, socialistickou výchovou zformovaný názor – vždyť v tom kapitalismu je všechno o tolik dražší, že ale ti vykořisťovaní kapitalističtí dělníci mají také několikanásobně větší příjem, a mnohem lepší zdravotnictví a sociální zabezpečení, o tom netuší mnozí dodnes, a není divu, „vždyť co se v mládí nenaučíš…“
Česká televize se investigativně ptá: Proč není Magi?
A o Miladě Horákové a ostatních zvěrstvech režimu? O těch se šířily jen ústní zvěsti, a nikdo jim nevěřil stejně, jako jim nevěří dnešní mládež, protože o nich neslyšela a neučila se nic v dětství ani doma, ani ve škole. Totalitou byla přerušena kontinuita jak ve výchově na školách, tak i doma v rodině, a tyto škody jsou zřejmě nevratné.
Charakter nejméně dvou generací tu v prachu leží, v prachu leží, a červi se rozlezou…
Možná proto taky je dnes tolik mladých lidí zblblých opět socany a komunisty, protože jim nikdo nikdy do hlav „socialisticky netloukl“ nic o politice a jsou pole neorané, co slyší na slovo rovnost, bratrství, láska…
Že rovni si mají být především s těmi co jsou níž než oni, nechápou, koukají jen na ty co jsou nad nimi a kterých je pár, zatímco práce se štítící lůzy je daleko víc – jen kolik je různých ghet… A to dnes žijí v době internetu a maximálního množství informací…
Závěrem něco optimistického
Můj bratr má dcerku, je jí 12 let, a ta už ví o komunismu své, vyzná se v internetu, plynně hovoří anglicky, má ráda Ameriku, ví že islám je středověk, a je pro radar. Není divu, vyrůstá v době internetu… A pozor, vy rudí lháři! Není sama!
autor A.A.Nemo
Vážení čtenáři, Atllanka je i na Facebooku, kde je součástí mnoha různých skupin. Pokud máte zájem a chcete v diskuzi vyjádřit svůj názor na přečtený text, obrázek, video či informaci, nebo jen prostě chcete šířit dál, tu u „vrchnosti“ tolik nepopulární, pravdu, pak neváhejte, přidejte se: pište a nebo jen čtěte, rádi vás na našich stránkách a ve skupinách uvítáme. Nestůjte mimo, jde o Vaši budoucnost..
Související texty:
- Bezmorální postkomunismus – plod osvícenství a komunismu
- Kdo se bojí, sere doma v síni
- Pánbů s námi a komunisti do prdele
- Komunismus zotročuje
Upozornění redakce:
- Podtrhaná slova v textu jsou odkazy, které jsou důležité, čtěte tedy prosím i je. Pod celým textem pak jsou odkazy vedoucí na články související s tématem, text doplňují, nebo jsou jeho pokračováním. Nemáte-li čas číst texty na našem webu pořádně, nečtěte nás raději vůbec! Děkujeme.
Čtěte také:
- Komunistické peklo VIII. část
- Mozkový lívanec Lukáš Kollarčík
- Chléb a hry aneb Poslední zhasne
- Socialismus je pouhým předvojem moru pokroku – komunismu
Navštivte archiv textů Vstup do diskuze zde
Stáhněte si naše Prezentace Atllanka Vás vítá – Welcome
Komentáře na našem webu se zobrazují s určitým zpožděním, omlouváme se Vám, ale je to nezbytná ochrana před hulváty a hlavně před reklamním spamem…
««« Předchozí text: Jakou cenu má Nobelova cena míru.. Následující text: Nesahejte nám na Klause »»»
Atllanka | Neděle 30. 11. 2008, 23.07 | Česko, Videa, Totalita | trvalý odkaz | vytisknout | 2660x
Komentáře k textu
Rss komentářů tohoto textu - Formulář pro nový komentářDnešní děti chodí na diskotéky a alkoholové dýchánky, politika je nezajímá, raději řeší že tamten pomlouvá támhletoho. Hlavně aby byli IN a zapadli do společnosti. Jediné štěstí je, že komunismus není IN. Kdo s těma dětma něco udělá?
[1] TheEvilOne: Rodiče podělali co se dalo, honí se sami za tím, jak užít života, je dnes docela běžné vidět matky s dcerami na společné diskotéce opilé… A tatíci? Ti se honí za mladými milenkami, a defakto spí s dcerami svých kamarádů – tak co chceme po těch mladých? Ztracená generace, jejíž lepší část si jednou uvědomí tu hrůzu a začne žít jinak – a vychová jinak i své děti a v tom je naše naděje, aspoň já tomu věřím, a dějinný vývoj tomu i nasvědčuje: Co vybuduje otec, syn rozšíří vnuk udrží a pravnuk zdevastuje… A začne se od píky