Atllanka

Nebyla uložena žádná novinka

Tomáš Pospíšil

Stejně jako lidé jsou každé housle originál – T. Pospíšil

 

 

 

Když hrával Tomáš Pospíšil jako malý kluk na housle, ještě netušil, že budou jednou tyto unikátní smyčcové nástroje vznikat pod jeho rukama.

Počet houslařů v našem kraji se dá snadno spočítat na prstech jedné ruky. Tomáš Pospíšil je jedním z těch, kteří se tomuto starému řemeslu věnují. Od roku 2002 má pronajatý ateliér v Domě kultury města Ostravy.

 

 

  • Už od dětství jsem chodil do hudebky, kde jsem se učil hrát na housle. Bavilo mě to, ale vůbec jsem nepřemýšlel o tom, že bych se jednou stal houslařem – vypráví mladý muž.

 

 

  • Po základní škole jsem se rozhodl nastoupit do učení na obor truhlář – práce se dřevem mě vždy bavila. Na housle jsem hrával pořád a tu a tam si na nich něco spravil nebo upravil. Toho si všiml můj otec, který viděl, že mě to baví a že tím trávím hodně času – přibližuje Tomáš Pospíšil, jak se k houslařině dostal. Na radu otce pak po vyučení také pokračoval na soukromé škole v Kyjově, kde se vyučil houslařem.

 

Následovala vojna, pak práce v Uherském Hradišti a v roce 2002 se Tomáš Pospíšil vrátil zpět do Ostravy, kde má v pronajatých prostorách svůj malý houslařský ateliér.

 

 

  • V poslední době housle spíše spravuji a na to, abych nějaké vyrobil, mi nezbývá čas  – říká muž, který pečuje o smyčcové nástroje Janáčkovy filharmonie Ostrava nebo upravoval nástroj pro známou houslistku Martinu Bačovou.

 

Nejvhodnější dřevo mají javor a smrk

 

  • Housle tvořím na zakázku, člověk ke mně přijde s určitou představou a já se jí snažím co nejvíce přiblížit – vysvětluje mistr.

 

A jaké je podle něj na housle nejlepší dřevo?

 

  • Na spodní desku a luby a krk se používá javorové dřevo, na horní desku smrk. To je akusticky nejvýhodnější dřevo. U větších nástrojů se zadní desky dají dělat i z topolu, ale to jsou spíše výjimky – popisuje dále…

 

 

  • Zvuk nástroje se odvíjí od kvality dřeva – záleží na tom, odkud pochází. Například za nejkvalitnější se považuje bosenský javor a alpský smrk. Kvalitní dřevo je třeba i u nás v Beskydech. Používalo se na výrobu klavírů Petrof – líčí ostravský houslař.

 

Než se takovéto ručně vyrobené housle dotáhnou k dokonalosti, trvá to několik měsíců. Každé housle jsou pak originál, a i když jsou vyrobeny ze stejného dřeva, každé mají jiný zvuk. Podle Pospíšila se však rozhodně vyplatí počkat…

 

  • Pokud si koupíte housle v obchodě, jsou většinou vyráběny sériově v továrnách. Kdežto já jsem přítomen jejich výrobě od začátku do konce a vnímám, jak se materiál chová a jak housle vznikají – tvrdí mistr a závěrem dodává:

 

 

  • Houslařinou se dá uživit, ale rozhodně na ní nezbohatnete. Člověk to musí brát jako koníčka, jinak by to nemohl dělat.

 

Ostravský houslař Tomáš Pospíšil dokáže kromě houslí vyrobit i další smyčcové nástroje – basu a violu.

zdroj   

 

  • Tento článek vznikl jako pocta šikovným ostravským chacharům…

 

Související texty

 

Čtěte také:

 

Navštivte archiv textů   Vstup do diskuze zde 

 

Zhlédněte Inkubátor Atllanky   Atllanka Vás vítá – Welcome

 

Komentáře na našem webu se zobrazují s určitým zpožděním, omlouváme se Vám, ale je to nezbytná ochrana před hulváty a hlavně před reklamním spamem…

 



pošli na vybrali.sme.sk jaggni to! Linkuj.cz Digg! pridej.cz

Napsal Atllanka, vytisknout, přečteno 1269x